Organizační řád

Stanovil základní principy organizace a řízení společnosti, její vnitřní strukturu, působnost a vztahy k vnějším řídícím orgánům i partnerům a specifikoval i počet, pracovní náplň a odpovědnost každého funkčního místa. Základní vztahy  a struktura jednotlivých útvarů z hlediska podřízenosti byly přehledně znázorněny v organizačním schematu.

První organizační řád ČNP byl vydán s účinností od 1.7.1961:

II. Poslání organizačního řádu

Organizační řád je základní normou, která upravuje organizaci a způsob řízení společnosti, obsahuje působnost jednotlivých jejích útvarů, stanoví odpovídající pracovní funkce a vymezuje jejich odpovědnost.

 Organizační řád je vydáván po projednání se ZV ROH, ZO KSČ, ZO ČSM, ministerstvem zahraničního obchodu a Svazem zahraničního obchodu ÚV ROH.

Každý zaměstnanec v ústředí společnosti, jakož i na lodích, v pobočkách atd., je povinen dokonale se seznámit s obsahem organizačního řádu. .

III. Zřízení společnosti

Československá námořní plavba, mezinárodní akciová společnost, Praha, byla zřízena státním povolením č.j.233/1959-018, jež vydalo ministerstvo zahraničního obchodu v dohodě se Státním úřadem plánovacím dne 21. února 1959 ve smyslu ustanovení § 4 , zákona č. 243/49 Sb. .0 akciových společnostech".

Tímto povolením byly současně schváleny stanovy společnosti. Na základě zmíněného státního povolení byla dne 27. března 1959 svolána ustavující valná hromada, na které bylo přijato usnesení o založení společnosti. Současně bylo zvoleno šest členů představenstva společnosti, na jehož schůzi týž den byl ustaven do funkce ústřední ředitel,  jeho náměstek a kolektivní prokuristé.

Československá námořní plavba je samostatnou právnickou osobou, má vlastní právní subjektivitu a samostatnou majetkovou odpovědnost, tj. neodpovídá za závazky akcionářů a akcionáři neodpovídají za závazky společnosti nad hodnotu akcií, jež vlastní.

Stát neručí za jednání a závazky společnosti. Společnost neručí za pohledávky proti státu, jeho orgánům nebo organizacím, ani za pohledávky proti jiným organizacím nebo. podnikům.

Základní ustanovení o společnosti jsou obsažena v zákoně č. 243/1949 Sb., ve stanovách společnosti a ve vyhlášce ministra zahraničního obchodu č. 133 Ú.l. z 3. července 1959.

Bližší předpisy o předmětu podnikání, orgánech společnosti, právech a povinnostech těchto orgánů, jejich jednání, usnášení se, o akciovém kapitálu, ročních uzávěrkách, likvidaci a dozoru nad společností obsahují stanovy společnosti schválené ministerstvem zahraničního obchodu.

Společnost náleží do působnosti ministerstva zahraničního obchodu.

Předpisy o hospodaření, :financování, platebním styku a peněžní kontrole společnosti vydává ministr financí v dohodě s ministrem zahraničního obchodu.

Československá námořní plavba, mezinárodní akciová společnost, Praha, je zřízena na dobu neurčitou.

IV. Poslání a předmět podnikání společnosti

Československá námořní plavba je samostatnou právnickou osobou a samostatně hospodařící společností podle zásad podnikového chozrasčotu; v rámci daného pověření je oprávněna provozovat námořní plavbu, jakož i veškerou činnost s ní související, nakupovat, prodávat nebo pronajímat námořní lodě s příslušenstvím, vystrojením a zařízením. Do působnosti společnosti patří zejména:

a)      na základě mezinárodní dělby práce, potřeb národního hospodářství a průzkumu konjunktury vypracovávat a zabezpečovat hlavní směry rozvoje plánované činnosti společnosti, a to jak v ročních, tak i ve výhledových plánech,

b)      b) v rámci vzájemné hospodářské pomoci se zeměmi socialistického tábora podle směrnic daných plánem provádět dohodnutá opatření,

c)       zajišťovat a kontrolovat plnění provozně finančního plánu společnosti ve všech jeho částech i ukazatelích,

d)      vytvářet podmínky soustavného a všestranného rozvoje společnosti podle potřeb národního hospodářství v souladu se zásadami úzké spolupráce se zeměmi socialistického tábora, zvláště s Čínskou lidovou republikou,

e)      zajišťovat dobrou informovanost o stavu mezinárodní dopravy, předávat tuzemským dopravním podnikům podněty ke zlepšení technické úrovně jejich služeb, a tím ke zvýšení úrovně přepravy pro námořní plavbu a celého našeho zahraničního obchodu,

f)         pečovat o dodržování socialistické zákonnosti a státní discipliny, trvale prohlubovat politickovýchovnou práci, kontrolní a revizní činnost, a pečovat o bezpečnost při práci,

g)      vytvářet vhodné podmínky pro nejširší účast pracujících na řízení společnosti,

h)       ve spolupráci s odborovou organizaci pečovat o rozvoj socialistického soutěžení, o zlepšovatelské hnuti a výměnu zkušeností nejlepších pracovníků, prosazovat nové pracovní metody, jakož i zlepšovat organizaci práce.

V. Organizace společnosti

Hlavní těžiště činnosti společnosti záleží v řízení provozu námořních lodí. Proto je organizační struktura společnosti uzpůsobena tak, aby tato hlavni činnost byla plně zajištěna.

Členění společnosti

Organizačním spojením funkcí obdobné povahy a obdobného zaměření vznikají organizační útvary, které provádějí veškerou činnost společnosti. Útvary obdobného zaměření jsou seskupovány do úseků. Nesourodé útvary se zásadně do skupin neslučují. Proto také v organizační struktuře společnosti jsou samostatná oddělení, popřípadě samostatné referáty.

Vzájemné vztahy podřízenosti a nadřízenosti jednotlivých útvarů vyjadřuje organizační schéma společnosti, přičemž vzájemné vztahy podřízenosti a nadřízenosti funkcí v útvarech vyplývají ze schémat útvarových.

Orgány společnosti jsou: představenstvo, dozorčí rada, valná hromada, ústřední ředitel a jeho náměstci. Náměstci ústředního ředitele zastupují ústředního ředitele v plném rozsahu. Mimo to jsou. pověřeni řízením, koordinací a kontrolou útvarů v úseku své činnosti v ústředí i na lodích.

V Československé námořní plavbě jsou zřízeny zásadně tyto úseky:

1.      organizační,

2.      ekonomický,

3.      dopravně provozní,

4.      technickoprovozní,

5.      pobočky společnosti,

6.      dopravní delegáti společnosti a

7.      námořní lodě společnosti.

1. Úsek organizační

Tento úsek podléhá přímo ústřednímu řediteli společnosti a má tato oddělení:

a)     sekretariát ústředního ředitele,

b)     organizační,

c)      právní,

d)     politickovýchovné

e)     podnikové kontroly a

f)        referát .ZÚ/ZO.

Uvedené útvary pomáhají ústřednímu řediteli plnit jeho řídící funkce.

2. Úsek ekonomický

řídí ekonomický náměstek ústředního ředitele; tento úsek se členi takto:

a)     oddělení plánovací a finanční,

b)     evidence a mechanizace,

c)      práce a mezd,

d)     referát cenově konjunkturní  a

e)     oddělení administrativně hospodářské.

Ekonomický úsek je zaměřen na zjišťování a posuzování efektivnosti provozu lodi, k ekonomické kontrole a působí ke zvyšování efektivnosti  hospodaření společnosti.

3.Úsek dopravně provozní

řídí dopravně provozní náměstek ústředního,ředitele; tento úsek se člení takto:

a)     oddělení přepravní,

b)     dispečerské a

c)      vyúčtovací a tarifní.

Dopravně provozní úsek zajišťuje co nejhospodárnější využití provozovaných námořních lodí.

4. Úsek technicko provozní

řídí technicko provozní náměstek ústředního ředitele; tento úsek se člení takto:

a)     oddělení palubní,

b)     strojní,

c)      hospodářské,

d)     materiálně technického zásobováni lodí,

e)     havarijní a

f)        referát pro stavbu a nákup lodí.

Tento úsek se přímo účastni na plnění plánu námořní dopravy tím, že zajišťuje udržování lodí v dobrém technickém a použitelném stavu, pečuje o technické prostředky, o materiál a proviant, odpovídá za hospodaření s nimi a zabezpečuje stavby a přejímky lodí.

5. – 6. Pobočky a delegatury společnosti

jsou zřizovány mimo sídlo společnosti. K jejich zřízení je třeba souhlasu ministerstva zahraničního obchodu. Jejich hlavním úkolem je bezprostředním osobním stykem zaměstnanců poboček a delegatur a jejich okamžitými zásahy zabezpečovat plnění plánu námořní dopravy. Jejich rozsah a působnost je stanovena zvláštními předpisy.

Jejich úkolem je zejména zajišťování dostatečného množství zboží. jednání s přístavními agenty i se všemi ostatními přístavními orgány o zkracování doby-postojů lodí v přístavech, jednání týkající se plného vytížení lodí, zajišťování lodního materiálu a proviantu, štauerského materiálu, podkladů k havarijním a jiným škodám, zajišťování služeb expertů. a kontroly agentských smluv,

Činnost vedoucích poboček i dopravních delegátů řídí a kontroluje dopravně provozní náměstek ústředního ředitele.

7. Námořní lodě společnosti

Provozem námořních lodí je zajišťována a prováděna přeprava zboží a příležitostně i osob. Mají tato oddělení:

a)     palubní

b)     b) strojní a

c)      hospodářské

Kromě zmíněných lodních odděleni je na lodi ještě:

d)     důstojník radio-elektrické služby

e)     lodní lékař.

Námořní lodě řídí ústřední ředitel a jeho náměstkové, a ti také musí schvalovat všechny záležitosti zásadního rázu, týkající se řízení lodí.

Velitelé lodí musí plnit všechny příkazy vedení společnosti a jsou odpovědni za odbornou výchovu členů. lodních posádek.

V čele lodní posádky je velitel lodě, který kromě práva povinností, jež vyplývají z titulu jeho funkce, pečuje též o zkrácení prostojů lodě v přístavech nakládacích a vykládacích, o zkrácení průjezdních dob kanály, o případné zajištění doplňkového nákladu a o plné vytížení lodě, jakož i prostorové využití všech lodních prostorů.

Velitelé lodi odpovídají za jejich správu včetně jejich nautického vedení, za zajišťování bezpečné plavby a pořádku.na lodi. Musí se řídit platnými předpisy, pravidly i zvyklostmi; jež jsou všeobecně uznávané v námořní plavbě, jakož i směrnicemi provozovatele lodi k zajišťování plnění úkolů všech prací na lodích,

Organizační vztahy, povinnosti a práva členů. lodních posádek a vnitřní vztahy mezi jednotlivými lodními odděleními jsou upravené řádem pro službu na československých námořních lodích.

Základní organizační vztahy

Při řízení společnosti uplatňují se mezi útvary a jednotlivými zaměstnanci dva základní druhy organizačních vztahů a sice:

a)     vztah přímé nadřízenosti a podřízenosti a

b)     vztah odborné příslušnosti.

Přímá podřízenost

U vztahu přímé nadřízenosti a podřízenosti je vedoucí pracovník oprávněn vydávat příkazy přímo podřízeným zaměstnancům.

Každý vedoucí v ústředí i na lodích dává zásadně .příkazy pouze svým bezprostředním podřízeným. Stane-li se, že v neodkladných případech je nutno se odchýlit od této zásady, je ten, kdo příkaz dostal, povinen uvědomit o tom co nejdříve svého bezprostředního nadřízeného. Povinností toho, kdo takový příkaz dával,- je také tohoto nadřízeného ihned informovat.

U příkazů. ministerstva zahraničního obchodu, pokud nejsou předávány prostřednictvím ústředního ředitele, dodržuje ten, kdo příkaz dostal, obdobný postup. Organizační útvary, mezi nimiž není vztah nadřízenosti, vyřizují záležitosti mezi sebou přímo.

V organizačním útvaru je nutno stanovit takový počet přímých podřízených pracovníků, aby je vedoucí stačil řídit a kontrolovat.

Je však nutné vytvářet tak veliké útvary, aby jejich vedoucí byli pracovně zcela vytíženi vlastními řídícím1 pracemi a z výkonných prací jen těmi, které jsou v přímé souvislosti s pracemi řídícími.

Odborná příslušnost

Ve vztahu odborné příslušnosti nejsou vedoucí odborných útvarů ani jejich pracovníci oprávněni dávat .příkazy vedoucím ani jiným pracovníkům ostatních odborných útvarů, avšak usměrňují jejich činnost po odborné stránce, jsou povinni být s nimi ve styku a pomáhat jim. V oboru své působnosti vydávají metodické pokyny, přičemž musí zajistit aby tyto pokyny byly řádně zkoordinovány.

Zastupování ve funkci

Nepřítomného pracovníka zastupuje v plném rozsahu povinností i odpovědnosti Jeho bezprostřední nadřízený, není-li organizačním řádem nebo písemnou dispozicí vedoucího útvaru stanoveno jinak.

Zástupce i zastupovaný jsou povinni při předáváni funkce se navzájem informovat o průběhu a stavu hlavních nedokončených prací i o jiných důležitých okolnostech. Vedoucí jsou povinni vytvářet systematicky zastupitelnost ve všech funkcích svého útvaru postupným zaškolováním zaměstnanců a využívat k tomu všech možností socialistických závazků i podnikového školení. Rozhodnutí o zvlášť důležitých otázkách si může zastupovaný vyhradit, nebo je zástupce může odsunout, jestliže to je možné, do návratu zastupovaného. Není-li to možné, naváže spojení se zastupovaným, popřípadě se obrátí na vyššího nadřízeného.

U stálých zástupců není třeba zvláštního souhlasu nadřízeného při zastupování vedoucího útvaru.

Náměstkové ústředního ředitele se ve věcech statutární povahy zastupují navzájem, a to podle rozhodnutí ústředního ředitele.

V otázkách nestatutární povahy mohou být rozhodnutím ústředního ředitele pověřeni zastupováním náměstků ústředního ředitele vedoucí podřízených útvarů.

Každý vedoucí je povinen určit zástupce při nepřítomnosti jemu podřízeného zaměstnance, a to podle konkrétních podmínek nutnosti zastupování i s ohledem na druh funkce. Zastupování uvnitř malých útvarů řeší zpravidla vedoucí tak, že dočasně pozmění dělbu práce.

VI. Řízení společnosti

1. řízení společnosti ministerstvem zahraničního obchodu

Podle ustanovení zákona č. 243/1949 Sb. a zákona č. 119/1948 Sb., vykonává dozor nad společností v záležitostech obchodně provozních ministerstvo zahraničního obchodu.

Příkazy společnosti je oprávněn udělovat pouze ministr zahraničního obchodu a jím pověřený náměstek. Vedoucí odborných útvarů ministerstva zahraničního obchodu nejsou oprávněni vydávat příkazy zaměstnancům společnosti. Vydávání písemných příkazů a metodických pokynů celosektorové povahy se děje výhradně ve Věstníku ministerstva zahraničního obchodu. V oboru své působnosti po odborné stránce usměrňují a kontrolují odborné útvary společnosti příslušné odborné útvary ministerstva zahraničního obchodu, a ty také provádějí rozbory činnosti odborných útvarů společnosti a navrhují opatření k odstranění zjištěných závad.

Kromě příslušného náměstka ministra a odborných útvarů. ministerstva zahraničního obchodu kontroluje činnost společnosti odbor resortní kontroly ministerstva zahraničního obchodu. Ústřední ředitel je povinen zajistit kontrolním orgánům přístup ke všem potřebným dokladům.

Kromě řízení společnosti ministerstvem zahraničního obchodu, přísluší též ministerstvu dopravy a spojů podle ustanovení § 2., zákona č. 61/1952 Sb. "O námořní plavbě" dozírat, aby se námořní plavba pod československou vlajkou provozovala v souladu s ustanoveními citovaného zákona a v souladu s příslušnými předpisy. Ministerstvo dopravy a spojů vydává proto příkazy i zákazy a popřípadě provádí i jiná vhodná opatření.

2. Zásady styku společnosti s ústředními úřady a orgány

K zajištění soustavné koordinovanosti, přesnosti, spolehlivosti a úplnosti zpráv i informací, jež společnost dává ústředním úřadům a orgánům, určuje výnos ministerstva zahraničního obchodu č. 54 z 28.12.1958 tyto zása4y:

a)     PZO jsou oprávněny obracet se na ústřední úřady a orgány mimo sektor ministerstva zahraničního obchodu jen prostřednictvím náměstka ministra zahraničního obchodu, v jehož působnosti PZO je

b)     v případech, kdy ústřední úřady a orgány samy požádají PZO o zprávu o určité otázce, nebo o sdělení některých údajů o činnosti, lze požadované zprávy nebo informace poskytnout jen se souhlasem ústředního ředitele, který je povinen zajistit pečlivé prověření jejich úplnosti a správnosti a o obsahu podané zprávy nebo sdělení informovat příslušného náměstka ministra zahraničního obchodu.

c)      v případech, které jsou výslovně uvedeny ve zvláštních předpisech, ústřední ředitel a.vedoucí pracovníci společnosti jsou oprávněni k přímému jednání s. ústředními úřady a orgány mimo sektor zahraničního obchodu. O obsahu takových jednání jsou ústřední ředitel a vedoucí pracovníci společnosti povinni neprodleně informovat příslušného náměstka ministra zahraničního obchodu.

3. Řízení společnosti podle jejího statutu

Statutární orgány

Podle zákona č. 243/1949 Sb. a § 6, Stanov má společnost tyto statutární orgány:

a) Představenstvo

Představenstvo společnosti se skládá ze šesti členů; jsou voleni a uvolňováni z funkcí valnou hromadou. Jsou voleni na dobu dvou let. Členové představenstva mají tato práva a povinnosti:

1.      jmenovat do funkce a zprošťovat z funkce ústředního ředitele a stanovit jeho odměny,

2.      schvalovat návrhy ústředního ředitele:

a)     na udělení prokury nebo její zrušení,

b)     na zřízení zastupitelství nebo poboček anebo na jejich zrušení,

3.      schvalovat plán finančního hospodářství a investiční výstavby a stanovit hospodářskou a obchodní politiku_společnosti,

4.      schvalovat zprávu ústředního ředitele pro valnou. hromadu za uplynulá období o hospodářství, finanční situaci a návrhy roční uzávěrky společnosti,

5.      rozhodovat o návrzích ústředního ředitele ve věcech nabývání, vlastnění a převodu nemovitostí a lodí,

6.      schvalovat opatření předsedy i místopředsedy představenstva, která byla učiněna v mezidobí mezi schůzemi představenstva,

7.      předkládat valné hromadě návrh na rozdělení zisku či .na krytí ztrát.

O svolávání, jednání, usnášení se a zápisech ze schůze představenstva jsou podrobná ustanovení ve statutu společnosti.

Představenstvo - složení

b) Dozorčí rada

Dozorčí rada společnosti se skládá ze dvou členů a dvou náhradníků, kteří jsou voleni a zprošťováni z funkcí valnou hromadou. Jsou voleni na dobu dvou let. .

Povinností dozorčí rady je dozírat na plnění plánu finančního hospodářství a plánu investičního, i na dodržování hospodářské i obchodní politiky společnosti, kontrolovat uvedené plány i obchodní politiku společnosti a zkoumat roční uzávěrky. Členové dozorčí rady jsou oprávněni kdykoliv nahlížet do knih i zápisů a zjišťovat stav pokladny. O svých revizích podávají zprávy představenstvu. Valné hromadě navrhují udělení absolutoria.

Dozorčí rada - složení

c) Valná hromada

Valná hromada je řádná i mimořádná. Řádná valná hromada se musí konat jednou ročně. Řádnou i mimořádnou valnou hromadu svolává představenstvo. Mimořádná valná hromada se musí konat, požádají-li o svolání akcionáři vlastnící 30 % akcií. Kromě toho může být mimořádná valná hromada svolána, rozhodne-li o tom představenstvo na žádost dozorčí rady nebo ústředního ředitele.

Valná hromada má tato práva a povinnosti:

1.      schvalovat:

a)     návrhy změn stanov společnosti,

b)     roční uzávěrky společnosti,

2.      udělovat:

a) absolutorium představenstvu na návrh dozorčí rady,

b) souhlas k převodu akcií,

3.      rozhodovat:

a)     o použití čistých zisků a o krytí ztrát za předcházející rok,

b)     o odvolání představenstva nebo jeho členů před uplynutím funkčního období,

c)      o likvidaci společnosti,

d)     o výši odměn pro členy představenstva.

d) Ústřední ředitel

Práva a povinnosti ústředního ředitele:

1.      vést záležitosti obchodního a technického provozu společnosti a provádět všechna opatření a rozhodnutí ve správě společnosti, pokud nejde o působnost vyhrazenou stanovami představenstvu nebo ostatním orgánům- společnosti,

2.      provádět plán finančního hospodářství a investiční plán, jakož i provádět hospodářskou a obchodní politiku společnosti,

3.      3. jmenovat a odvolávat úředníky společnosti a stanovit odměny pro ně, podávat představenstvu návrhy na udělení prokury,

4.      podávat představenstvu zprávy o hospodářství a finanční situaci společnosti, jakož i roční zprávy o působnosti a o ročních uzávěrkách společnosti,

5.      pečovat o hospodářský rozvoj a provádět organizační opatřen:ž společnosti,

6.      rozhodovat o nabývání a převodu nemovitosti i movitosti Jménem společnosti, a to až do hodnoty Kčs 1 000 000,-. Pokud jde'o hodnotu vyšší, předkládá představenstvu návrh ve smyslu § 10., odst.6. Stanov, .

7.      vyjadřovat se ke všem návrhům ZV ROH a projednávat s nim všechny důležité otázky vyplývající ze zákona č. 37/1959 Sb. "O postavení závodních výborů základních organizací Revolučního odborového hnutí" .

Management - složení