Do důchodu daleko?

V roce 1976 byli českoslovenští námořníci zařazení do I.důchodové kategorie.

Nárok na starobní důchod získá pracovník již v 55 roce věku, jestliže z celkové doby zaměstnání alespoň 25 let pracoval po dobu 20 let v zaměstnání zařazeném do I.pracovní kategorie a pokud toto zaměstnání trvalo ke dni dosaženého věku, nebo jestliže od skončení zaměstnání neuplynula doba delší než dva roky. Pokud došlo k přerušení zaměstnání v I.pracovní kategorii kratšímu než 5 let, započítává se do potřebných 20 let i doba před přerušením zaměstnání vykonávaného v této kategorii. Trvalo-li přerušení déle než 5 let započítává se doba zaměstnání před přerušením. pro zachování výhod ze zaměstnání v I.pracovní kategorii jen tehdy, byl-li pracovník do dne vzniku nároku na důchod znovu zaměstnán v I.pracovní kategorii aspoň tři roky. Jinak se doba výkonu zaměstnání, zařazeného do preferované.pracovní kategorie, projeví pouze přiznáním výhodnějších zvyšovacích dávek.

Pokud pracovník splňuje shora uvedené podmínky pro nárok na starobní důchod z I.pracovní kategorie, tj. 20 let odpracovaných v I. pracovní kategorii a dosáhne 55 let věku, činí základní výměra důchodu 60% průměrného měsíčního výdělku a zvyšuje se za dobu zaměstnání po 18. roce věku od 21. roku zaměstnání o 2% průměrného měsíčního výdělku za každý rok zaměstnání v I.pracovní kategorii o 1,5% za každý rok zaměstnání v II.pracovní kategorii a o 1 % za každý rok zaměstnání ve III.pracovní kategorii.

Do doby zaměstnání nad 20 let se započítávají, a to bez ohledu na časový sled, v prvé řadě doba zaměstnání I.pracovní kategorie, pak II.pracovní kategorie a pokud ještě . zbývá, III.pracovní kategorie. Takto vypočítaný důchod nesmí přesáhnout částku 2.500 Kčs měsíčně. Tuto částku je možno překročit pouze zvýšením za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod a to za každý rok zaměstnání o 7% průměrného měsíčního výdělku a za každé tři měsíce neukončeného roku o 1,75 % průměrného měsíčního výdělku, nejvýše však do částky 3.000Kčs měsíčně.

Výše průměrného měsíčního výdělku se stanoví :z hrubých výdělků, dosažených v zaměstnání za posledních 5 nebo 10 kalendářních roků před vznikem nároku na důchod, nebo u starobního důchodu za posledních 5 nebo 10 kalendářních roků před skončením zaměstnání, jestliže pracovník po vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě pracuje a nepobírá důchod ani jeho část a je-li to pro něho výhodnější.

Do průměrného měsíčního výdělku se započítává částka do 2.000Kčs plně částka nad 2.000Kčs jednou třetinou, maximálně však 1.000,- Kčs měsíčně, takže nejvyšší průměrný výdělek, z něhož se důchod vypočítává, je 3.000Kčs.

Protože námořnické povolání je velmi náročné na zdravotní stav, stane se v některých případech, že následkem onemocnění, pro které nemůže své povolání nadále vykonávat, odchází do částečného nebo i plného invalidního důchodu .

V těchto případech, kdy po pracovní .neschopnosti delší 6 měsíců jste předvoláni na jednání posudkové komise národního výboru podle místa bydliště, máte právo si na .tato jednání přizvat zástupce podniku a ZV .ROH. Protože vedení ČNP a ZV ROH má zájem na tom, aby vám při těchto jednáních bylo nápomocno, oznamte ve svém, vlastním zájmu data jednání předem personálnímu oddělení ČNP, aby se zástupci mohli jednání spolu s vámi zúčastnit..

Nemůžeme vám v tomto článku podat plnou informaci, protože ne všichni z vás odcházejí do důchodu po splnění. podmínek pro nárok na starobní důchod z I.pracovní kategorie.

Protože se v praxi setkáváme s tím, že pracovníkům, kteří do starobního důchodu odcházejí, nejsou vždy jasná ustanovení nového zákona o sociálním zabezpečení, nabízíme vám pomoc nebo radu při vašem rozhodnutí o odchodu do důchodu. Pokud se na personální oddělení včas před svým rozhodnutím o odchodu do starobního důchodu obrátíte, můžeme vám na SÚDZ zjistit doby zaměstnání před nástupem do ČNP, zjistit odpracovanou dobu v I.pracovní kategorii, případně poradit, ke kterému datu je pro vás nejvýhodnější do starobního důchodu odejít.

uveřejněno v podnikovém časopise Maják 5/1979

Celní záležitosti

(GI 663)

Pobyty rodinných příslušníků pracovníků lodí na lodích ČNP

(GI 65)

Spolujízdy manželek

(pravidla platná od 1.6.1965)

1.      Členové posádek, kteří byli naloděni na čs.námořních lodích více než 5 roků mohou žádat prostřednictvím velitele, aby je jejich manželky doprovázely na jedné okružní plavbě. Při mimořádně krátké plavbě lze povolit výjimečně ještě další následující cestu.

2.      Spolujízdu manželek povoluje ústřední ředitel na základě doporučení velitele a odborové organizace lodi (po zhodnocení pracovní morálky a chování žadatele)

3.      Z okružních plaveb jsou vyloučeny děti a ostatní rodinní příslušníci

4.      Celková doba nalodění se započítává obdobným způsobem jako u příplatku za setrvání v čs.námořním loďstvu

5.      Další spolujízda manželky může být povolena s přihlédnutím k délce trvání předchozí cesty. Toto omezení se nevztahuje na velitele lodi.

6.      Náklady na stravné a ubytování jsou stanoveny za den pobytu na lodi a budou hrazeny manželem (část v čs.korunách a část z nároků části základního platu, určené k výměně za měnu socialistických zemí)

7.      Jízdné manželky na loď a z přístavu uhradí manžel před odjezdem v příslušné měně.

8.      Obsluha bude manželkám poskytována pouze při podávání jídla, Udržování pořádku a čistoty v kabinách jsou povinny manželky provádět samy.

Pobyt v průběhu postoje lodi v evropském přístavu

(pravidla platná od 21.4.1979)

1.      Pobyt se poskytuje manželkám pracovníků lodí a jejich dětem ve věku od 3 do 18 let, k nimž má pracovník vyživovací povinnost

2.      Pobyt se povoluje rodinným příslušníkům pracovníka, který k začátku postoje lodi konal službu na lodích ČNP v trvání alespoň 6 měsíců

3.      Maximální doba pobytu činí 21 kalendářních dnů

Pobyt v průběhu okružní cesty (spolujízda)

(pravidla platná od 21.4.1979)

1.      Spolujízdou se rozumí pobyt manželky během jedné okružní cesty. Je-li okružní cesta mimořádně krátká (do 15 dnů) může být povolena další následná, obdobně krátká cesta.

2.      Manželku mohou doprovázet během spolujízdy děti od 3 do 15 let. U dětí starších 15 let řeší tuto otázku GI o režijních cestách.

3.      Nárok na první spolujízdu manželky vzniká po 3 letech doby odpracované na čs.námořních lodích (podle záznamů v námořnické knížce)

4.      Velitelé, 1.palubní a 1.strojní důstojníci a dále pracovníci, kteří odpracovali více než 10 let čistého času mohou mít povoleny spolujízdy manželek na jednu okružní cestu v průběhu každého nalodění delšího 7 měsíců

Povolování pobytů na lodích

(pravidla platná od 21.4.1979)

1.      Žádost o povolení pobytu na lodi pro své rodinné příslušníky předkládá pracovník veliteli lodi, který po projednání na lodi žádá o souhlas obchodního náměstka generálního ředitele a ředitele KPÚ

2.      Rodinným příslušníkům je na lodi poskytováno stejné stravování jako členům posádky s obsluhou pouze při podávání jídla. Jinak jsou povinni udržovat pořádek a čistotu v kabinách, ve kterých jsou ubytováni.

3.      Za pobyt svých rodinných příslušníků na lodi uhradí člen posádky částku dle sazby stanovené v platné kolektivní smlouvě

4.      Jízdenky nebo letenky na loď do přístavu a zpět zajišťují a uhrazují rodinní příslušníci sami v hotovosti v příslušné měně

5.      V průběhu pobytu je rodinným příslušníkům poskytnuta potřebná léčebná péče

6.      Pokud ČNP vznikne jakákoli škoda zaviněná rodinným příslušníkem je člen posádky povinen ji nahradit v příslušné měně