Přeprava zboží a cestujících
Přeprava
zboží
ukazuje objem celkové přepravy vlastními loděmi ČNP (čs. i
čínskými) i najatými loděmi (na jednotlivé, konsekutivní cesty
či v časovém nájmu) v tunách i hodnotě dopravného (bez
cestujících) v členění na zboží, jehož dopravné bylo placeno
subjekty
1. československými, zpravidla
monopolním přepravcem, zajišťujícím spedici zboží za hranice
vč.námořní dopravy či přímo jednotlivými zbožovými podniky
ZO
2. ze socialistických zemí (SZ, dříve
též ZST – země socialistického tábora) a to i při přepravě
čs.zboží, kdy placení dopravného při exportu či importu bylo
realizováno na obchodní paritě FOB v exportu či CIF v importu.
Současně zahrnuje i přímé přepravy zboží těchto SZ. Uvedeno
celkové dopravné, placené těmito plátci, přestože část byla
podle uzavřených mezistátních dohod či pravidel RVHP byla
placena i ve volné měně (tzv.devizové kvóty)
3. z kapitalistických států (KS nebo
NSZ), kde vedle čs.zboží, obchodovaného na v předchozím
odstavci uvedené paritě, se jednalo převážně o zboží
přepravované na třetí účet nebo dopravné inkasované za pronájem
lodi na čas ve volné měně.
U jednotlivých skupin plátců je uvedena i průměrná sazba za 1
přepravenou tunu, jejíž výše (stejně jako celkový příjem za
dopravné a zisk z provozu) je závislá na řadě okolností:
a) stavu nabídky a poptávky na námořním trhu (konjukturní
situaci)
b) druhu uzavřené přepravní smlouvy, která stanoví, které části
dopravních nákladů dopravce nebo přepravce hradí.
Zásadní rozdíly jsou mezi přepravní smlouvou u
dopravy
ba) liniové (většinou pravidelné), kde
námořní sazby jsou obsaženy v tarifech, které sestavují námořní
liniové společnosti (sdružení vlastníků nebo provozovatelů
lodí) pro obsluhované relace zpravidla pro kusové zásilky
(konvenční nebo kontejnery) a kde tvorbu cen
ovlivňuje
- dopravní vzdálenost
- povaha zboží (normální, nebezpečné)
- poměr mezi objemem a váhou, příp. i váha a rozměry
jednotlivých kusů
- cena zboží
- způsob balení
- celkové množství
- k sazbám mohou být účtovány různé přirážky nebo poskytnuty
slevy (rabaty)
Námořní dopravné je účtováno podle předem vyhlášených tarifů
(společné a jednotné cenové podmínky)
bb) trampové (nepravidelná, potulná),
kde výše sazeb se dojednává mezi dopravcem a přepravcem a řídí
se stavem nabídky a poptávky v dané oblasti a komoditě
především pro celolodní náklady hromadného charakteru
- na jednotlivou cestu nebo na konsekutivní, za sebou jsoucí
cesty
- na odvoz určitého množství během určitého časového období
- na čas na jednotlivou cestu nebo delší časové období
- nájmu lodi bez posádky na určité období
Mezi dopravcem a nájemcem je uzavírána smlouva o provozu nebo
nájmu lodi tzv. Charter Party (C/P).
Inkasovaná sazba dopraného váže na sebe i určitou výši nákladů,
takže rozhodující je celkový efekt daný rozdílem mezi sazbou a
potřebnými provozními náklady.
c) přístupu ke zboží
V začátcích, kdy byly lodě určeny ke vzájemné výměně zboží mezi
ČSR a ČLR, bylo oboustranně zajištěno zboží v exportní zemi do
země dovozu, pouze vyjímečně při jeho nedostatku byly
realizovány cesty s cizím zbožím. Po vzniku ČNP zůstala
základem vzájemná výměna v DV relaci, ale roste podíl lodí
navázaný na čs.zahraniční obchod i s jinými teritorii (Kuba).
Po rozchodu s čínským partnerem je přeprava sice
orientována na čs.zahraniční obchod, ale s větší možností
podnikového rozhodování (v rámci centrálně stanovených
pravidel) roste podíl přeprav pro cizí plátce.
Rozhodující je optimální skladba zboží odpovídající druhové i
velikostní struktuře lodí floty, daná možností výběru ze zboží
ZO přepravovaného po moři smluvně zabezpečená s
monopolním přepravcem – Čechofrachtem.
|
ČSSR |
|
|
SZ |
|
|
KS |
|
|
celkem |
|
|
rok |
tis.tun |
mil.Kč |
prům. |
tis.tun |
mil.Kč |
prům. |
tis.tun |
mil.Kčs |
prům. |
tis.tun |
mil.Kčs |
prům. |
|
|
|
sazba |
|
|
sazba |
|
|
sazba |
|
|
sazba |
1952 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
18 |
1,7 |
91,7 |
1953 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
0 |
0,0 |
|
1954 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
28 |
6,7 |
238,3 |
1955 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
124 |
21,1 |
170,5 |
1956 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
190 |
23,9 |
126,3 |
1957 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
194 |
56,4 |
290,7 |
1958 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
171 |
40,2 |
235,5 |
1959 |
159 |
20,1 |
126,2 |
122 |
13,1 |
107,1 |
25 |
0,7 |
27,2 |
307 |
33,9 |
110,6 |
1960 |
219 |
25,0 |
114,1 |
260 |
28,4 |
109,5 |
15 |
1,4 |
88,6 |
494 |
54,8 |
110,9 |
1961 |
240 |
29,4 |
122,2 |
246 |
22,1 |
90,1 |
25 |
1,5 |
57,7 |
511 |
53,0 |
103,6 |
1962 |
250 |
34,1 |
136,3 |
155 |
17,9 |
115,6 |
33 |
5,0 |
153,1 |
438 |
57,0 |
130,2 |
1963 |
248 |
36,8 |
148,6 |
218 |
32,0 |
146,6 |
3 |
0,6 |
178,6 |
469 |
69,4 |
147,9 |
1964 |
488 |
52,7 |
107,9 |
194 |
25,6 |
132,3 |
167 |
6,6 |
39,4 |
849 |
84,9 |
100,0 |
1965 |
370 |
44,0 |
118,9 |
204 |
34,0 |
166,4 |
139 |
6,4 |
45,9 |
714 |
84,4 |
118,3 |
1966 |
437 |
41,5 |
95,1 |
169 |
24,9 |
147,2 |
48 |
1,9 |
40,2 |
653 |
68,3 |
104,6 |
1967 |
522 |
81,9 |
156,7 |
60 |
38,9 |
649,7 |
239 |
22,1 |
92,4 |
821 |
142,8 |
173,9 |
1968 |
327 |
71,1 |
217,2 |
53 |
51,4 |
970,1 |
339 |
71,2 |
210,3 |
719 |
193,7 |
269,5 |
1969 |
145 |
61,7 |
425,2 |
26 |
26,2 |
995,1 |
509 |
104,1 |
204,7 |
680 |
192,0 |
282,3 |
1970 |
227 |
81,2 |
357,6 |
37 |
29,0 |
777,1 |
624 |
99,8 |
159,9 |
888 |
210,0 |
236,4 |
1971 |
434 |
159,4 |
367,1 |
22 |
23,0 |
1042,3 |
477 |
81,6 |
171,1 |
933 |
264,0 |
282,9 |
1972 |
489 |
150,5 |
307,7 |
25 |
20,0 |
792,2 |
373 |
45,3 |
121,6 |
887 |
215,8 |
243,3 |
1973 |
422 |
178,1 |
421,9 |
36 |
24,4 |
683,4 |
475 |
76,8 |
161,5 |
933 |
279,3 |
299,3 |
1974 |
253 |
233,2 |
922,6 |
27 |
20,6 |
766,9 |
1068 |
144,8 |
135,5 |
1348 |
398,5 |
295,7 |
1975 |
276 |
278,4 |
1008,7 |
24 |
20,9 |
869,8 |
902 |
149,2 |
165,4 |
1202 |
448,5 |
373,1 |
1976 |
591 |
343,0 |
580,5 |
5 |
4,0 |
788,8 |
867 |
127,4 |
146,9 |
1463 |
474,4 |
324,3 |
1977 |
855 |
255,6 |
299,0 |
3 |
1,8 |
700,9 |
682 |
87,2 |
127,9 |
1539 |
344,6 |
223,9 |
1978 |
948 |
269,2 |
283,9 |
6 |
4,5 |
801,8 |
526 |
82,8 |
157,5 |
1480 |
356,6 |
240,9 |
1979 |
779 |
239,7 |
307,8 |
5 |
4,5 |
831,3 |
661 |
94,6 |
143,2 |
1445 |
338,8 |
234,5 |
1980 |
1015 |
359,9 |
354,5 |
10 |
5,3 |
545,0 |
686 |
117,3 |
171,0 |
1711 |
482,6 |
282,0 |
1981 |
994 |
385,9 |
388,4 |
12 |
7,4 |
614,4 |
458 |
161,1 |
351,7 |
1464 |
554,5 |
378,8 |
1982 |
1186 |
412,8 |
348,0 |
111 |
22,1 |
199,5 |
490 |
131,1 |
267,6 |
1787 |
566,0 |
316,8 |
1983 |
1040 |
288,7 |
277,6 |
196 |
30,0 |
152,9 |
501 |
109,3 |
218,3 |
1737 |
428,0 |
246,4 |
1984 |
1076 |
375,9 |
349,4 |
312 |
75,2 |
240,7 |
436 |
49,4 |
113,3 |
1824 |
500,4 |
274,4 |
1985 |
1210 |
395,3 |
326,8 |
117 |
63,3 |
540,8 |
552 |
70,4 |
127,5 |
1879 |
529,1 |
281,5 |
1986 |
1326 |
365,4 |
275,6 |
195 |
71,4 |
365,6 |
352 |
43,6 |
123,9 |
1874 |
480,5 |
256,5 |
1987 |
925 |
217,1 |
234,6 |
355 |
105,3 |
296,9 |
356 |
46,0 |
129,4 |
1636 |
368,4 |
225,2 |
1988 |
803 |
207,3 |
258,1 |
302 |
107,1 |
355,0 |
722 |
108,1 |
149,8 |
1826 |
422,5 |
231,3 |
1989 |
877 |
245,7 |
280,1 |
142 |
67,8 |
478,4 |
1127 |
285,9 |
253,7 |
2146 |
599,4 |
279,3 |
1990 |
535 |
147,2 |
274,9 |
50 |
25,4 |
505,9 |
2069 |
593,7 |
286,9 |
2655 |
766,3 |
288,7 |
1991 |
50 |
13,7 |
274,9 |
|
|
|
2516 |
1165,4 |
463,2 |
2566 |
1179,1 |
459,5 |
1992 |
|
|
|
|
|
|
2382 |
1062,8 |
446,2 |
2382 |
1062,8 |
446,2 |
1993 |
|
|
|
|
|
|
2939 |
1072,3 |
364,9 |
2939 |
1072,3 |
364,9 |
1994 |
|
|
|
|
|
|
2705 |
1086,9 |
401,8 |
2705 |
1086,9 |
401,8 |
1995 |
|
|
|
|
|
|
2804 |
1155,8 |
412,2 |
2804 |
1155,8 |
412,2 |
1996 |
|
|
|
|
|
|
3077 |
952,4 |
309,5 |
3077 |
952,4 |
309,5 |
1997 |
|
|
|
|
|
|
3315 |
1160,7 |
350,1 |
3315 |
1160,7 |
350,1 |
1998 |
|
|
|
|
|
|
2425 |
558,7 |
230,4 |
2425 |
558,7 |
230,4 |
1952-98 |
19719 |
6101,6 |
309,4 |
3699 |
1047,7 |
283,2 |
38107 |
11141,6 |
292,4 |
62249 |
18441,0 |
296,2 |
Na vlastních i najatých přepravovaly lodě zboží různého
původu, druhů i určení. Za období 1952-1958 není struktura
přeprav dle plátců zaznamenána, ale jednalo se především o
zboží pro čs. a čínské plátce. V počátcích podniku byl objem
přeprav rozdělen prakticky pouze mezi čs.a čínské plátce,
později nabývá převahu čs.zboží, jehož podíl se ke konci
80.let snižuje ve prospěch SZ a volnodevizových plátců v
souvislosti s větším objem pronájmů na čas na třetí účet a v
poslední dekádě i v souvislosti se společenskými změnami jsou
obchody uzavírány vesměs se zahraničními plátci a za volnou
měnu s převažující formou časového nájmu.
|
přepr. |
|
|
|
příjmy |
|
|
|
|
rok |
tis.tun |
čs.lodě |
čínské |
ostatní |
mil.Kč |
čs.lodě |
čínské |
ostatní |
cestující |
1952 |
18 |
18 |
0 |
|
1,7 |
1,7 |
|
|
|
1953 |
0 |
0 |
0 |
|
0,0 |
0,0 |
|
|
|
1954 |
28 |
8 |
20 |
|
6,7 |
1,6 |
5,2 |
|
|
1955 |
124 |
40 |
84 |
|
21,1 |
7,1 |
14,0 |
|
|
1956 |
190 |
95 |
95 |
|
23,9 |
7,0 |
16,9 |
|
|
1957 |
194 |
42 |
83 |
69 |
56,4 |
10,2 |
19,5 |
26,8 |
|
1958 |
171 |
32 |
109 |
30 |
40,2 |
5,6 |
24,0 |
10,7 |
|
1959 |
307 |
34 |
272 |
|
33,9 |
4,3 |
29,6 |
|
|
1960 |
494 |
133 |
362 |
|
54,8 |
14,0 |
40,8 |
|
|
1961 |
511 |
155 |
357 |
|
53,0 |
16,6 |
36,4 |
|
|
1962 |
438 |
128 |
310 |
|
57,0 |
19,3 |
37,7 |
|
|
1963 |
469 |
137 |
332 |
|
69,4 |
20,4 |
49,0 |
|
|
1964 |
849 |
426 |
423 |
|
84,9 |
37,6 |
47,3 |
|
|
1965 |
714 |
425 |
289 |
|
84,4 |
43,2 |
41,2 |
|
|
1966 |
653 |
518 |
135 |
|
68,3 |
47,1 |
21,2 |
|
|
1967 |
821 |
821 |
|
|
142,8 |
142,8 |
|
|
|
1968 |
719 |
719 |
|
|
193,7 |
193,7 |
|
|
|
1969 |
680 |
680 |
|
|
192,0 |
192,0 |
|
|
|
1970 |
888 |
863 |
|
25 |
210,0 |
201,5 |
|
8,5 |
|
1971 |
933 |
886 |
|
47 |
264,0 |
245,4 |
|
18,5 |
|
1972 |
887 |
887 |
|
|
216,3 |
215,8 |
|
|
0,6 |
1973 |
933 |
896 |
|
37 |
279,9 |
266,0 |
|
13,3 |
0,6 |
1974 |
1348 |
1321 |
|
27 |
399,1 |
388,4 |
|
10,2 |
0,6 |
1975 |
1202 |
1202 |
|
|
448,8 |
448,5 |
|
|
0,3 |
1976 |
1463 |
1441 |
|
22 |
474,6 |
438,1 |
|
36,3 |
0,2 |
1977 |
1539 |
1539 |
|
|
344,6 |
344,6 |
|
|
|
1978 |
1480 |
1480 |
|
|
356,6 |
356,6 |
|
|
|
1979 |
1445 |
1445 |
|
|
338,8 |
338,8 |
|
|
|
1980 |
1711 |
1711 |
|
|
482,6 |
482,6 |
|
|
|
1981 |
1464 |
1464 |
|
|
554,5 |
554,5 |
|
|
|
1982 |
1787 |
1787 |
|
|
566,0 |
566,0 |
|
|
|
1983 |
1737 |
1737 |
|
|
428,0 |
428,0 |
|
|
|
1984 |
1824 |
1805 |
|
19 |
500,4 |
493,5 |
|
6,9 |
|
1985 |
1879 |
1859 |
|
20 |
529,1 |
521,8 |
|
7,3 |
|
1986 |
1874 |
1842 |
|
31 |
480,5 |
469,0 |
|
11,5 |
|
1987 |
1636 |
1614 |
|
22 |
368,4 |
365,5 |
|
2,9 |
|
1988 |
1826 |
1633 |
|
194 |
422,5 |
396,2 |
|
26,3 |
|
1989 |
2146 |
1967 |
|
178 |
599,4 |
574,2 |
|
25,2 |
|
1990 |
2655 |
2614 |
|
40 |
766,3 |
758,3 |
|
7,9 |
|
1991 |
2566 |
2566 |
|
|
1179,1 |
1179,1 |
|
|
|
1992 |
2382 |
2382 |
|
|
1062,8 |
1062,8 |
|
|
|
1993 |
2939 |
2939 |
|
|
1072,3 |
1072,3 |
|
|
|
1994 |
2705 |
2705 |
|
|
1086,9 |
1086,9 |
|
|
|
1995 |
2804 |
2804 |
|
|
1155,8 |
1155,8 |
|
|
|
1996 |
3077 |
3077 |
|
|
952,4 |
952,4 |
|
|
|
1997 |
3315 |
3315 |
|
|
1160,7 |
1160,7 |
|
|
|
1998 |
2425 |
2425 |
|
|
558,7 |
558,7 |
|
|
|
1952-98 |
62249 |
58618 |
2871 |
760 |
18443,3 |
17846,1 |
382,7 |
212,2 |
2,3 |
Přehled přepraveného zboží v množství a hodnotě dopravného
ukazuje na poměr mezi přepravami čs. a čínskými loděmi v období
do roku 1966, podíl přeprav najatými loděmi a posléze i příjem
z přepravy cestujících. Zatímco přepravy najatým loděmi byly
realizovány zejména v období dostatku zboží (nebo též
uzavřených množstevních kontraktů) a chybějící vlastní tonáže
(např. odvozy cukru z Kuby), ale též v období, kdy bylo
ekonomicky výhodnější uzavřené kontrakty (např. odvoz apatitů z
Murmanska) zajistit najatou tonáží a vlastní lodě pronajmout
a/nebo nasadit na výhodnější zaměstnání.
Pravidelná přeprava cestujících byla realizována v letech
1972-1976 převážně na lodích typu Blaník (které měly samostatné
kabiny pro cestující) a většinou v kubánské relaci. V ostatních
obdobích byly přepravy cestujících realizovány pouze vyjímečně
a zahrnuty do celkových výsledků.
Nejvyšší sazby byly realizovány u
a) tzv.speciálních přeprav, které zahrnovaly přepravy vojenské
techniky, výbušnin a munice především v levantské relaci
(Libye, Maroko, Alžír, Egypt), BSV (Irak, Iran) a Kuba,
tuzemským partnerem byla OZO HTS, ojediněle byly přepravovány
peníze a ceniny na Kubu
b) přeprav průmyslového zboží (stroje a zařízení, spotřební
zboží) a investičních celků (Kuba, Irák, Irán, Indie)
U bulkcarierů jsou dosažené sazby za jednu tunu zpravidla
nižší, ale na těchto větších lodích je přepraveno více zboží a
zpravidla za nižších proměnných nákladů, především u lodí
pronajatých na čas, což se pozitivně projevuje v celkovém
zisku.
Cestující na obchodních lodích ČNP
byli přepravováni od roku 1968 v rozsahu, který umožňovala
volná ubytovací kapacita jednotlivých lodí. Pro ubytování
cestujících ve větším rozsahu sloužily lodě typu B/455 - Blaník,
pořízené v letech 1968-70.
Loď Blaník (a další
sesterské lodě Sitno, Radhošť a Kriváň) byla vybavena šesti
pasažérskými dvoulůžkovými kabinami uspořádanými v samostatné
části (zahrnovala i jídelnu a klubovnu) pro regulérní přepravu
cestujících, která byla v začátcích provozu těchto lodí úspěšně
využívána; cesty na lodích tohoto typu byly velmi
oblíbené.
Na ostatních lodích
bylo pro přepravu (spíše příležitostnou-výzkumní a vývojoví
pracovníci průmyslových podniků, pracovníci sdělovacích
prostředků, cestovatelé, filmaři, spisovatelé, malíři apod.)
využívána volná ubytovací kapacita, především tzv.ownerka
(kabina vyhrazená pro potřeby vlastníka). Pracovníci lodí i
ústředí měli možnost v rámci volné ubytovací kapacity
cestovat jako režijní cestující.
Pravidelná přeprava cestujících byla
organizovaná a sledovaná jako samostatná činnost v letech
1972-1976 převážně na lodích typu Blaník (které měly samostatné
kabiny pro cestující) a většinou v kubánské relaci (s
relativně pravidelnou frekvencí odjezdů a příjezdů a stabilní
délkou cesty i postojů v přístavech). V ostatních
obdobích i relacích byly přepravy cestujících realizovány pouze
výjimečně a zahrnuty do celkových výsledků.
|
|
|
cestující
|
|
|
|
počet
cest
|
|
|
|
počet
|
|
tržby
|
|
v
kubánské
|
|
|
|
osob
|
|
v
tis.Kč
|
|
relaci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1968
|
|
|
|
|
|
41
|
|
1969
|
|
120
|
|
|
|
32
|
|
1970
|
|
105
|
|
|
|
29
|
|
1971
|
|
|
|
|
|
32
|
|
1972
|
|
|
|
566
|
|
23
|
|
1973
|
|
|
|
581
|
|
26
|
|
1974
|
|
|
|
582
|
|
19
|
|
1975
|
|
|
|
334
|
|
12
|
|
1976
|
|
|
|
214
|
|
9
|
Jízdné bylo účtováno podle tarifu,
který byl specifikován pro cesty v kubánské relaci,
v ostatních relacích byly ceny stanoveny individuálně.
pro přepravu
cestujících na lodích Čsl.námořní plavby (k
29.7.1968)
I.
Kubánská relace
druh
|
poznámka
|
Kč
|
Pesos
|
Rbl
|
US$
|
|
|
|
|
|
|
1
cesta
|
|
2900
|
250
|
225
|
200
|
|
|
|
|
|
|
okružní
cesta
|
x
|
5300
|
450
|
400
|
380
|
|
|
|
|
|
|
1 den
pobytu
|
|
100
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
za pobyt na Kubě
celkem
|
xx
|
|
25
|
25
|
20
|
|
|
|
|
|
|
sleva děti v
%
|
|
|
|
|
|
do 5
let
|
|
50
|
|
|
|
od 5 do 10
let
|
|
30
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
osobní
vůz
|
xxx
|
1050
|
145
|
130
|
100
|
|
|
|
|
|
|
lístek ČSD
Szcecin/Praha
|
|
200
|
25
|
25
|
20
|
x) okružní cestou
se rozumí pouze plavba na Kubu a zpět nebo obráceně, za pobyt na
Kubě se platí buď taxa v Kčs nebo ostatních měnách
celkem.
xx) za pobyt na
Kubě se účtuje na základě předpokládaného desetidenního pobytu
cestujících. kteří se z pasových a celních důvodů nalodí v Havaně
a najedou spolu s lodí ještě další nakládací kubánská přístavy.
Nevztahuje se na cestující na okružní cestě, kteří platí jízdné v
Kčs
xxx) tyto sazby
budou poskytovány pouze v případě, jestliže vůz bude převážen na
stejné cestě jako jeho majitel.
II.
Ostatní relace
Cena a další
podmínky se stanoví individuelně podle vzdálenosti, počtu
najížděných přístavů a předpokládané doby pobytu na
lodi
III.
Tarif
platí do odvolání.
U cestujících, kterým byl již vydán lodní lístek, se přeprava
provede podle podmínek a sazeb v lístku uvedených.
Přeprava osob byla ukončena
v roce 1976 pro nižší zájem (odpadly atraktivní cesty na
Kubu, pravidelný celoroční provoz několika lodí v této
relaci s přepravou kusového zboží v exportu a surovin
v importu, s předvídatelnou délkou postoje
v kubánských přístavech, byl
nahrazen sezónní přepravou cukru pouze v importním směru
s krátkými postoji, lodě byly směrovány do turisticky méně
atraktivních a klimaticky náročnějších oblastí) a klesala i
rentabilita (zajišťování bylo administrativně náročné, provoz
lodí byl orientován z pravidelné na trampovou dopravu často
v cizím nájmu, kdy o trase rozhodoval charterer, vznikaly
problémy s řešením zdravotní péče, vízovou
povinností apod.)
Po zrušení
pasažérské přepravy v.roce 1976 byly tyto kabiny
na specializovaných lodích využity ke zlepšení
ubytovacích možností posádky a rodinných příslušníků při
návštěvách. v přístavu a spolujízdách.
Z podnikového
časopisu
Námět, pak myšlenka
a konečně pevný úmysl provozovat systematicky pasažérskou službu
jako doplňkovou činnost přepravy nákladů vznikl rozhodnutím o
nákupu 4 lodí typu BLANÍK s 12 pasažérskými místy v roce 1967. Až
do té doby byli přepravováni sporadicky jednotliví zájemci,
sledující spíše splnění určitého úkolu při okružních cestách
(zkoušky klimatických vlivů na různé materiály, redaktoři, pracovník televize, a pod.) než
přepravu do určitého místa.
V roce 1968
vznikaly a byly zavedeny do praxe nejdůležitější zásady,
shromažďovány a uplatňovány první poznatky a zahájena omezená
akvizice, které vydatně posloužily interview s pracovníky
obchodně-provozního OP úseku, uveřejněné v několika denících.
Tyto interview a spolupráce, navázaná s lodním oddělením Čedoku a
postupně i dalšími institucemi v ČSSR a sdělovacími prostředky způsobily nebo
alespoň přispěly více než cokoli jiného, že se existence ČNP,
resp.čs.obchodní floty stala známá – mluveno slovy novinářského
klišé - mimo úzký rámec odborných kruhů, tzv. širší veřejnosti.
Navíc má tato širší
veřejnost prostřednictvím svých zástupců toužících nebo i
nucených cestovat loděmi čs.rejdařství možnost nahlédnout alespoň
trochu a nepřímo do jeho činnosti a provozu, když jsme .nuceni
v korespondenci, osobním jednáním
i v tisku vysvětlovat dvě hlavní zásady naší pasažérské
služby:
1) že nemůžeme např. poslat všechny naše lodě do Kanady nebo
Brazilie a .to ještě výhradně s pasažéry a v termínech, které se
hodí každému ze záplavy zájemců o cíle, jinak devizově
nedosažitelné, nýbrž že program lodí se řídí především potřebami
a podmínkami dopravy nákladů a:.její efektivnosti:; takže většina
užitkového prostoru je určena pro cargo (náklad, zboží) a pouze
nejvýše 12 míst možno použít pro pasažéry;
2) že jsme podnikem dopravním, nikoli však turistickou a
zájezdovou kanceláří, takže nemůžeme cestovatelům zajistit
širokou paletu ani co možná nejexotičtějších přístavů, ani
všemožných radovánek v nich za odborné průvodcovské a
poradenské služby, nýbrž pouze ubytování a stravování, byť i
vesměs na interhotelové úrovni.
Přes tyto tvrdé
podmínky vykazuje naše pasažérská činnost a její výsledky utěšený
vzrůst, i když po pravdě řečeno, značnou zásluhu, konkrétně v
kubánské relaci, na tom má skutečnost, že naše aerolinky přestaly
létat na Kubu.
Tak v minulém roce,
kdy přeprava pasažérů byla ještě ve více méně pokusném stadiu
příležitostných akcí, bylo dosaženo na jízdném inkaso ve výši
téměř čtvrt milionu Kčs. Tyto výsledky, spolu s nadcházejícím
zvětšením pasažérské kapacity o 3 další lodě typu BLANÍK,
odůvodňují přechod k systematické, organizované a pravidelné
činnosti, i když se jedná činnost doplňkovou.
Jako každá novinka
prodělává však i tato svoje dětské nemoci a vyvstávají problémy a
otázky různého druhu, většinou z nedostatku praxe a
zkušeností - vzpomeňme si pro přirovnání na obtížné počátky
vlastní čs.námořní floty vůbec. Jde jen o to, aby důsledky
pociťovali naši cestující co nejméně, a proto vždy rádi uvítáme
všechny praktické připomínky a
poznatky zejména z lodí a v mezích možností se budeme snažit je
realizovat. Pro budoucnost musíme totiž stále počítat s ostrou
konkurencí letecké dopravy, které na rozdíl od specielních pasažérských lodí
nemůžeme čelit bohatými zábavními a společenskými možnostmi ve
stylu „pleasure cruise“, nýbrž vedle solidní akvizice a propagace a konkurence schopných tarifů
především účelným a kvalitním servisem.
Autor:
Ing.Viktor Pines (1923-2004)
vedoucí referent skupiny
námořních přeprav
uveřejněno
v časopise Zpravodaj ČNP 2/69
Neberte to doslova.
Ono se ledaskdy takovéto úsloví prohodí, aniž by odpovídalo
pravdě, totiž pravdě beze zbytku. V tomto případě tomu tak není,
důležité na tom ale je to, že podstata je pravdivá - prostě
přicházejí děkovné dopisy. Abychom se té plné pravdě pokud možno
co nejvíce přiblížili, vyměňme číslovku "tisíce" za neurčité
označení "řada" a již můžeme být plně spokojeni, neboť tak tomu
také je. Ano prosím, dochází nám řada děkovných dopisů.
Nemyslete, že bychom je nemohli spočítat, to zase ano; všechny
jsou řádně založené v příslušné provozní složce, nadepsané
úhledným kaligrafickým písmem samostatného dopravního referenta
ing.Viktora Pinese "cestující".
Z výše uvedeného
vyplývá, že naše řada děkovných dopisů se týká pasažérů,
jezdících na našich lodích sem a tam, tj. do všech končin světa.
Docházejí dopisy psané česky, ale stejně i anglicky a polsky.
Autory jsou lidé prostí i vědecké kapacity. Zalistujme alespoň v
několika z nich:
"... nedávno jsem
ukončila okružní cestu na Kubu na lodi BLANÍK a mám pocit
povinnosti vyjádřit svoji spokojenost nad nádhernou dovolenou.
Všichni na lodi byli velice laskaví ke mně, strava byla dobrá,
ubytování dle všech představ. Byla jsem smutná, když jsem říkala
"goodby" všem na palubě BLANÍKA. Jsem ředitelkou cestovní
kanceláře ..."
(výňatek z dopisu
pí Towersové)
"... jela. jsem na
vaší námořní lodi BRNO a cesta se mi velmi líbila. Byla to jízda
z Velkých kanadských jezer do Rotterdamu. Chci nyní podniknout
cestu do jižní Afriky a chtěla bych vědět, zda vaše společnost
může nabídnout loď v této relaci ..."
(výňatek z
dopisu pí Hinchliffe)
"...při skončení
plavby chtěl bych vyjádřit svůj dík hospodáři lodi Zítkovi nejen za nejlepší péči o mne jako
cestujícího, ale i za velkou ochotu a pomoc, kterou mně umožnil
dokončit a připravit do tisku dvě vědecké práce. Je dále mou
milou povinností poděkovat kapitánovi lodi Smětalovi i celé
posádce za opravdu přátelské a srdečné prostředí, které mně
připravili, takže jsem se cítil být doma, ve slastí, již o
několik týdnů dříve ..."
(výňatek z dopisu
Dr.Z. Novotného CSc.)
Ve výčtu dopisů a
jejich obsahu bychom mohli pokračovat dále, ale věřte, že zatím
všechny, které došly, mají jedno společné - totiž spokojenost
zákazníka se službami, které mu byly poskytnuty. A to je jistě
potěšitelné pro nás všechny. Však také každá. takováto došlá
zpráva patřičným způsobem zkrášlí úsměvem též našeho
spolupracovníka Viktora.
Zákazníci jsou tedy
spokojeni. A jak to vypadá vlastně s otázkou přínosu pro
společnost? Rentuje se provozování pasažérské služby
vůbec?
Pravdou je, že
finanční výnos není takový, aby mohl výrazně ovlivňovat
hospodářský výsledek naší.společnosti. Je v každém roce aktivní
částkou pohybující se od 300 do 600 tisíc Kčs, dle toho, kolik
pasažérů a v jakých relacích cestovalo. Za daných okolností je
možno považovat dosahovaný výsledek za dobrý a jako vhodné
doplnění našeho hlavního poslání, tj. přepravy
zboží.
Na závěr ještě
maličkost. V jednom z výňatku z. dopisů jsou uvedena jména dvou
těch, kteří se zasloužili o spokojenost cestovatele. Není pochyb
o tom, že. by bylo možno uvést jmen daleko více. O to však nejde.
Důležité je, aby posádka jako celek dokázala vždy vytvořit hezké
prostředí i tu může přispěti každý svým dílem. Vhodné oblečení,
účes a vystupování kteréhokoliv člena posádky nesporně patří k
pojmům, které u každého cestovatele vytvářejí vnitřní pocit
důvěry, pohody a spokojenosti během jízdy. Jsou nezbytnou
součást! toho, co cestovatel zahrne jednou pod pojem "líbilo se
mi tam". Konec konců i takové přátelské zamávání na pozdrav z
paluby cestujícímu, který již sbalil své kufry a vzdaluje se po
nábřeží od lodi, zanechává u obyčejného suchozemce vždy hezkou
vzpomínku.
Autor:
Ladislav Tyl (1923)
náměstek generálního
ředitele
uveřejněno
v časopise Maják 4/72
|