Námořní indexy
sledují vývoj námořního trhu a jsou zobecněním sazebního vývoje
v rozhodujících oblastech z hlediska námořní dopravy.
Ceny v námořní dopravě (dopravné) se tvoří na námořním trhu v
systému nabídky a poptávky, rejdařů a jejich lodí na straně
jedné a přepravců a jejich zboží na straně druhé. Námořní trh,
který má globální, celosvětový charakter, ovlivňuje ceny
1. v trampové dopravě bezprostředně a mnohdy velmi rychle a s
velkými rozdíly
2. v liniové dopravě pozvolna a s určitým zpožděním a s menšími
výkyvy
Nejpoužívanější byly indexy německý a norský (který se později
přejmenoval na světový). Indexy byly sledovány pro
a) nájmy na jednotlivé cesty (důležité především pro lodě
GC)
b) nájmy na čas (významné především pro lodě BC), což souvisí s
převažujícím způsobem jejich provozu.
Norský (též mezinárodní, později světový) index zachycuje
vývoj od roku 1967 (údaje jsou uvedeny na srovnatelné
bázi v poslední kolonce u časového nájmu, kde výsledky jsou
přepočteny na úroveň roku 1971). U nájmu na cestu nejsou
výsledky úplné a zachycují pouze dílčí období s různým
základem.
|
časový nájem |
|
|
1971=100 |
nájem na cestu |
|
|
rok |
leden |
prosinec |
průměr |
% 1971 |
leden |
prosinec |
průměr |
1967 |
77,4 |
99,4 |
88,8 |
85,1 |
76,5 |
103,5 |
94,1 |
1968 |
95,1 |
89,2 |
92,6 |
88,7 |
92,7 |
92,2 |
92,4 |
1969 |
86,4 |
94,3 |
89,5 |
85,7 |
88,1 |
91,4 |
85,2 |
1970 |
105,2 |
137,3 |
130,9 |
125,4 |
99,1 |
110,6 |
119,4 |
1971 |
123,9 |
79,2 |
104,4 |
100,0 |
107,4 |
7,1 |
81,2 |
1972 |
88,6 |
134,1 |
104,7 |
100,3 |
67,8 |
93,7 |
74,5 |
1973 |
151,5 |
305,2 |
230,1 |
220,4 |
109,4 |
241,2 |
161,5 |
1974 |
293,7 |
288,2 |
300,8 |
288,1 |
255,4 |
193,4 |
218,0 |
1975 |
236,5 |
165,6 |
171,4 |
164,2 |
167,8 |
135,5 |
142,0 |
1976 |
157,9 |
182,8 |
175,4 |
168,0 |
129,0 |
140,3 |
134,2 |
1977 |
174,8 |
174,3 |
164,5 |
157,6 |
135,3 |
134,3 |
132,9 |
1978 |
175,7 |
210,0 |
194,8 |
186,6 |
133,8 |
149,9 |
139,9 |
1979 |
210,6 |
364,2 |
276,0 |
264,4 |
144,5 |
203,4 |
179,3 |
1980 |
335,8 |
392,9 |
381,5 |
365,4 |
193,8 |
241,3 |
213,3 |
1981 |
392,6 |
267,4 |
333,7 |
319,6 |
225,5 |
168,8 |
195,5 |
1982 |
231,8 |
192,5 |
204,4 |
195,8 |
165,5 |
152,2 |
158,9 |
1983 |
190,0 |
190,2 |
191,2 |
183,1 |
154,6 |
173,5 |
170,3 |
1984 |
176,6 |
191,6 |
180,5 |
172,9 |
173,3 |
174,9 |
172,6 |
1985 |
209,7 |
176,6 |
178,0 |
170,5 |
170,4 |
163,6 |
167,0 |
1986 |
162,2 |
156,9 |
156,9 |
150,3 |
166,1 |
160,8 |
157,7 |
1987 |
|
|
218,8 |
209,6 |
|
|
|
1988 |
|
|
322,0 |
308,4 |
|
|
|
1989 |
|
|
333,6 |
319,5 |
|
|
|
1990 |
356,5 |
306,4 |
334,1 |
320,0 |
208,3 |
215,0 |
197,8 |
1991 |
318,0 |
343,0 |
332,4 |
318,4 |
198,0 |
208,0 |
204,8 |
1992 |
326,0 |
323,0 |
304,8 |
292,0 |
202,0 |
194,0 |
193,4 |
1993 |
323,0 |
349,0 |
341,5 |
341,5 |
194,0 |
200,0 |
196,3 |
1994 |
327,0 |
367,0 |
335,4 |
335,4 |
189,0 |
219,0 |
199,6 |
Index ukazuje kolísání námořního trhu mezi roky a
charakterizuje jeho cyklický vývoj, který výrazným způsobem
ovlivňoval HV podniku. Přitom sazby značně kolísaly i v průběhu
ročního období, kromě obecných tendencí poměru nabídky a
poptávky se projevovaly i sezónní vlivy, zpravidla pokles v
letním období a posílení v období zimním.
Snahou rejdařů bylo uzavírat nájemní smlouvy v období vysokých
sazeb a to na delší období, zatímco nájemci měly zcela
pochopitelně opačné záměry. Období poklesu (nízkých sazeb) se
snažily rejdaři překonat krátkodobým zaměstnáním lodí a vyčkat
na obrat k lepšímu.
Samotný pronájem na delší období za vysokou sazbu však rejdaře
zcela neochránil, při výrazném poklesu trhu nájemce většinou
požadoval snížení sjednané sazby a protože mu hrozilo
ekonomické zhroucení, rejdař často na určitý kompromis musel
přistoupit (jinak mu hrozilo, že nájemce sjednané nájemné
nebude vůbec platit a nájemné bude mít ve formě pohledávky nebo
bude mít zcela volnou loď, kterou by musel za nízkou sazbu
pronajmout).
|