Julius Fučík
Druhá poválečná loď byla
zakoupena od francouzských majitelů Compagnie Fabre Marseile
(stejní majitelé jako Baťovy lodi Morava) roku 1953. Jednalo se o
parník (s parní turbínou na mazut) s původním jménem
Volta, který byl
postaven roku 1949 ve Francii (La Seyne Mer), parní turbina
pocházela z válečného plavidla, potopeného během druhé
světové války (levotočivost působila problémy při manévrování),
na moři měla značné výkyvy a to v krátkých intervalech,
a byla naší první lodí s kvalitním
radarem Kelvin&Hughes, vyrobeným
v Anglii.. Posádka byla ubytována v moderních a
pohodlných kajutách
Tato loď patřila ČLR a
působila pod naší vlajkou jako
Julius Fučík
Na první
plavbu se vydala loď J.Fučík) začátkem roku1954.
v
provozu
|
|
|
|
rozměry
|
|
|
od
|
|
10.02.54
|
|
délka
|
m
|
129,5
|
do
|
|
22.09.65
|
|
šířka
|
m
|
18,1
|
roků
|
|
11,6
|
|
ponor
|
m
|
7,4
|
|
|
|
|
|
|
|
stavba
|
|
|
|
hlavní
stroj
|
|
|
rok
|
|
1947
|
|
druh
|
|
parní
turbina
|
místo
|
|
La
Ciotat
|
|
výrobce
|
|
|
země
|
|
Francie
|
|
KS
|
HP
|
6350,0
|
druh
|
|
kus.
|
|
rychl.
|
míle/hod.
|
13,4
|
|
|
|
|
spotř.
|
tuny/den
|
36,0
|
parametry
|
|
|
|
|
|
|
tonáž
|
BRT
|
5082
|
|
poř.hodnota
|
|
|
nosnost
|
DWT
|
7109
|
|
PH
SC
|
mil.Kč
|
16,0
|
prostor
|
m3
|
11883
|
|
PH
VRCV
|
mil.Kč
|
47,9
|
Loď
vyplula pod velením kpt.Hakla, kterého později vystřídal
kpt.Makový (pouze 2 cesty) a Cibík, od roku 1960 lodi veleli
pouze čínští kapitáni. Loď byla provozována výhradně v dálně
východní relaci mezi polskými přístavy Štětín a Gdynia,
černomořskými Varna, Konstanca a Braila, středozemními Rijeka,
Benátka a Reni a dálněvýchodními
Whampoa, Tsamkong, Kanton a Takubar (Čína) a Haiphong
(Vietnam).
Maxima a minima
byla dosažena na těchto cestách:
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jedn.
|
|
cesta
|
směr
|
od
|
|
do
|
odkud
|
kam
|
počet
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
čas
|
dní
|
nejvíce
|
41
|
out
|
24.02.61
|
|
08.06.61
|
Rijeka
|
Whampoa
|
103
|
|
|
nejméně
|
29
|
in
|
28.03.59
|
|
11.04.59
|
Benátky
|
Izmail
|
14
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vzdálenost
|
mil
|
nejvíce
|
10
|
out
|
04.12.55
|
|
03.03.56
|
Gdynia
|
Whampoa
|
12925
|
|
|
nejméně
|
29
|
in
|
28.03.59
|
|
11.04.59
|
Benátky
|
Izmail
|
1628
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
přeprava
|
tun
|
nejvíce
|
10
|
out
|
04.12.55
|
|
03.03.56
|
Gdynia
|
Whampoa
|
11878
|
|
|
nejméně
|
61
|
out
|
17.04.65
|
|
17.06.65
|
Rijeka
|
Whampoa
|
4030
|
Z hlediska času byla nejdelší 41 out
z Rijeky do Whampoa 103 dní v roce 1961, nejkratší pak,
z hlediska vdálenosti nejdelěí 10 out z Gdynie do
Whampoa 12925 mil v roce 1956, nejkratší 29 in 1628 mil z Benátek do Izmailu
v roce 1959. Nejvíce zboží 11878 tun bylo přepraveno na
cestě 10 out z Gdynie do Whampoa v roce 1956, nejméně
4030 tun na cestě 61 out z Rijeky do Whampoa v roce
1965.
|
provozní výsledky
|
|
tuno
|
finanční výsledky
|
|
návratnost
|
odp.
|
rok
|
cest
|
EČ
|
MEČ
|
tuny
|
míle
|
míle
|
tržby
|
zisk
|
odpisy
|
přínos
|
%
|
roky
|
%
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1954
|
4
|
279
|
26
|
20
|
43
|
194
|
5,2
|
0,0
|
0,5
|
0,5
|
3,3
|
30,7
|
3,0
|
1955
|
5
|
325
|
31
|
32
|
55
|
318
|
5,8
|
0,2
|
0,9
|
1,1
|
6,8
|
14,6
|
5,5
|
1956
|
6
|
347
|
0
|
45
|
61
|
357
|
7,7
|
1,0
|
0,9
|
1,9
|
12,0
|
8,4
|
5,5
|
1957
|
6
|
256
|
84
|
36
|
47
|
259
|
9,7
|
0,7
|
0,9
|
1,5
|
9,6
|
10,4
|
5,5
|
1958
|
5
|
378
|
55
|
29
|
55
|
294
|
5,9
|
-1,0
|
0,9
|
-0,1
|
-0,9
|
*
|
5,5
|
1959
|
6
|
304
|
25
|
36
|
42
|
230
|
4,5
|
0,5
|
0,9
|
1,4
|
8,7
|
11,5
|
5,5
|
1960
|
7
|
387
|
22
|
42
|
57
|
309
|
4,8
|
0,5
|
0,9
|
1,4
|
8,8
|
11,3
|
5,5
|
1961
|
4
|
278
|
57
|
28
|
38
|
182
|
4,6
|
0,1
|
0,9
|
1,0
|
6,4
|
15,6
|
5,5
|
1962
|
5
|
275
|
118
|
29
|
44
|
204
|
4,0
|
-0,2
|
0,9
|
0,7
|
4,5
|
22,4
|
5,5
|
1963
|
5
|
303
|
31
|
36
|
40
|
234
|
4,4
|
1,2
|
0,9
|
2,1
|
13,2
|
7,6
|
5,5
|
1964
|
5
|
343
|
20
|
30
|
45
|
181
|
5,1
|
1,1
|
0,9
|
1,9
|
12,1
|
8,3
|
5,5
|
1965
|
5
|
279
|
19
|
23
|
45
|
178
|
5,4
|
1,4
|
0,7
|
2,1
|
13,1
|
7,6
|
4,1
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
63
|
3754
|
488
|
387
|
573
|
2941
|
67,1
|
5,7
|
9,9
|
15,6
|
8,1
|
12,3
|
5,2
|
Vzhledem
k stáří a kvalitě technického vybavení byl provoz narušován
opravami a dlouhým dokováním, podílem 11,5% mimoexploatačního
času patřila k nejporuchovějším S vyjímkou roků 1958 a
1962 však vždy zisková s celkovým přínosem na úrovni
pořizovací hodnoty s průměrnou návratností 8%
ročně.
V roce 1965 byla
předána čínskému partnerovi (COSCO), kde byla přejmenována na
Fosah.
|