Je první ze série lodí liniového typu o nosnosti 6 tis.DWT, 10 loď série B/455, která byla již v takovém stadiu rozestavěnosti, že byla převzata a uvedena do provozu prakticky bez jakýchkoli úprav a změn a necelé tři měsíce po schválení nákupu a podepsání kontraktu. Loď byla určena k zajištění rozvinuté výměny zboží mezi Československem a Kubou.

V roce 1977 bylo provedeno přecenění lodi (podle obecných pravidel pro přecenění základních prostředků a hodnota lodi se snížila (což ovlivňuje relativní ukazatele návratnosti v jednotlivých letech).

Motor byl : původně stavěn pro spotřebu lehkého paliva a teprve v roce 1977 přebudován na levnější těžké palivo. Loď měla původně i 144 m3 chladírenského prostoru, který byl rovněž v roce 1980 upraven, čímž se zvýšila přepravní kapacita ostatního zboží. Kromě 11 dvoulůžkových a 13 jednolůžkových kabin pro posádku byla loď vybavena šesti pasažérskými dvoulůžkovými kabinami uspořádanými v samostatné části pro regulérní přepravu cestujících, která byla v začátcích provozu těchto lodí úspěšně využívána; cesty na lodích tohoto typu byly velmi oblíbené. Po zrušení pasažérské přepravy v.roce 1976 byly tyto kabiny využity ke zlepšení ubytovacích možností posádky a rodinných příslušníků při návštěvách. v přístavu a spolujízdách.

První stovku cest ukončila loď BLANÍK v lednu.1981 okružní cestou s nákladem kusového zboží z Rostocku do Havany a s nákladem niklové rudy z Nicara a měděného koncentrátu ze Santiaga do Štětína (s bunkrováním v sovětském přístavu Ventspils). Na své sté cestě si tak loď zopakovala relaci, která je spojena s jejími úspěšnými začátky.

Lodě liniového typu této velikosti se zpravidla nehonosí množstvím, nýbrž kvalitou přepraveného zboží.

Z hlediska přepraveného množství zboží

- prvních sto tisíc tun přepravila loď v roce 1970 (cesta 26 in),

- druhou stovku dovršila ,v roce 1973 (48 in),

- třetí stihla v roce 1976 (71 out),

- čtvrtou dokončila v roce 1980 (99R)..

- pátou převezla v roce  1983

- šestou v roce 1987

--sedmou v roce 1989

- nejvíce zboží na jedné cestě přepravila Ioď již v roce 1969 na cestě ,18 in - 6056, tun převážně československého cukru,

- nejméně pak 502 tun speciálního nákladu na cestě 88 out v roce 1979 z Ploče do Tripoli a Latakie.

Z hlediska času

- nejkratší cestou byla exportní cesta 89 roce 1979 s přepravou speciálního zboží z Ploče ,do Latakie za 10 dní,

- nejdelší cesta 93 out trvající 102 dny pak byla s nákladem železa a drobnice z Hamburku a Gdaňsku do indických přístavů Bombay, Chalna a Kalkuta.

Půl miliónu mil ujela v roce 1978, celý milion dovršila v roce 1989

Jubilejní 5000. den v exploataci pak Blaník oslavil na cestě 109 in s nákladem pokrutin z Bedi Bunder do Rijeky v roce 1982

Jak již bylo řečeno, loď o nosnosti. šest tisíc DWT liniového typu se přes dlouhodobý provoz nemůže příliš chlubit kvantitativními ukazateli přepravy zboží v tunách či ujetou vzdáleností v.:mílích. ale její ozdobou jsou hospodářské výsledky.

Ve všech letech skončil provoz se ziskem a loď se za dobu provozu nejen plně zaplatila, ale vyprodukovaný zisk a odpisy představují šest dalších lodí této pořizovací hodnoty: Celkový přínos % pořizovací hodnoty je po Jiskře nejlepší ze .všech provozovaných lodí, rovněž průměrná roční úhrada a průměrná návratnost v letech ji řadí k nejefektivnějším lodím naší floty (třetí po Jiskře a těsně za Krivání). Rok 1974 byl nejúspěšnější: za jediný rok byla pořizovací hodnota uhrazena ze 43,5%, což představuje průměrnou návratnost 2,3 roku (kromě toho ještě pětkrát v jednom roce přes 40%).

Loď byla prodána (plně odepsaná) za 17,9 mil.Kč, čistý přínos z prodeje činil 17,1 mil.Kč.