Vítejte na nové verzi stránek www.namorniplavba.cz

Sitno

Je druhou lodí série B 455. Byla postavena ve štětínské loděnici A.Warskiego a uvedena do provozu přesně dva roky po první lodi této série, Blaníku.



v provozu




rozměry



od


22.12.69


délka

m

123,9

provoz


09.03.90


šířka

m

17,0

roků


20,2


ponor

m

6,9








stavba




hlavní stroj



rok


1969


druh


vznětový

místo


Štětín


výrobce


Sulzer

země


Polsko


KS

HP

5500,0

druh


kus.


rychl.

míle/hod.

14,7





spotř.

tuny/den

18,5

parametry







tonáž

BRT

5310


poř.hodnota



nosnost

DWT

5945


PH pův.

mil.Kč

43,4

prostor

m3

9699


PH upr.

mil.Kč

34,5


Oproti lodi Blaník, která byla převzata v podstatě hotová, byly na základě připomínkového řízení realizovány některé změny. Jednou z nich byla koncepce strojovny se silnějším motorem (o 500 HP) na těžké palivo, změna zadního chladírenského prostoru  pro suchý kusový náklad, rozmístění kabin a sociálního zařízení a zesílení trupu umožňující převoz až 3500 tun rudy. Motor umožňuje využití ekonomického režimu;: při snížení otáček hlavního motoru na 100 za minutu dosáhlo SITNO rychlosti 11,5 uzle a spotřeba se výrazně snížila až na 11 tun denně.


V roce 1977 bylo provedeno přecenění lodi (podle obecných pravidel pro přecenění základních prostředků a hodnota lodi se snížila (což ovlivňuje relativní ukazatele návratnosti v jednotlivých letech).



     provozní výsledky


tuno

         finanční výsledky

    návratnost

odp.

rok

cest


MEČ

tuny

míle

míle

tržby

zisk

odpisy

přínos

%

roky

%















1970

7

332

8

30

38

150

18,5

7,9

3,5

11,4

26,2

3,8

8,0

1971

8

341

10

36

49

187

18,9

7,7

3,5

11,2

25,7

3,9

8,0

1972

11

379

5

50

55

179

16,8

2,8

3,5

6,2

14,4

7,0

8,0

1973

9

367

14

39

48

199

18,8

4,7

3,5

8,1

18,8

5,3

8,0

1974

8

371

0

35

59

221

37,4

18,4

3,5

21,9

50,5

2,0

8,0

1975

6

335

31

23

48

175

41,2

18,6

3,5

22,1

50,9

2,0

8,0

1976

5

303

19

22

48

170

41,7

19,0

3,5

22,4

51,7

1,9

8,0

1977

7

352

0

26

52

180

27,3

10,0

1,8

11,8

34,2

2,9

5,3

1978

5

392

12

22

52

201

26,8

4,0

1,8

5,8

16,8

6,0

5,3

1979

6

384

1

27

42

163

26,1

6,9

1,9

8,8

25,6

3,9

5,6

1980

8

318

17

32

43

151

32,7

3,6

2,1

5,8

16,7

6,0

6,2

1981

8

334

29

20

36

117

34,0

8,9

1,8

10,7

31,0

3,2

5,3

1982

9

383

0

41

57

207

31,1

5,5

1,9

7,4

21,6

4,6

5,6

1983

13

350

17

49

39

105

26,8

0,3

1,9

2,2

6,3

15,9

5,4

1984

6

318

52

17

40

77

45,4

13,8

1,9

15,7

45,5

2,2

5,5

1985

12

352

4

31

46

120

31,9

8,3

0,6

8,9

25,7

3,9

1,7

1986

9

375

2

35

45

132

12,1

2,1

0,0

2,1

6,1

16,5

0,0

1987

12

352

20

42

47

92

21,2

1,1

0,0

1,1

3,2

30,9

0,1

1988

10

358

0

44

52

156

25,8

6,3

0,0

6,3

18,1

5,5

0,0

1989

14

326

30

67

46

156

26,5

3,5

0,0

3,5

10,1

9,9

0,0

1990

2

87

0

8

13

38

4,3

-3,7

0,0

-3,7

-10,6

-9,4

0,0
















175

7109

271

696

955

3176

565,3

149,4

40,2

189,6

24,1

4,1

5,1


Prvých 100 tisíc tun zboží převezla ve svých útrobách v roce 1972 na cestě 18 R, další stovka přibyla v roce 1975 na cestě 46 out a konečně hranice třetí stovky byla překonána v roce 1979 na cestě 70 out. Čtvrtá stovka již na sebe nenechala dlouho čekat a SITNO ji přepravilo v roce. 1982, pátou v roce 1985 a šestou v roce 1988.

Půlmilióntá míle byla zdolána v roce 1980 na cestě 74 out..

Nejdelší cesta 64 out trvala 113 dní se začátkem v.polském Gdaňsku přes jugoslávskou Ploče až do Singapuru s ukončením v indických přístavech Madras a  Bombay. Nejkratší cesta 76out v roce 1980 trvala pouze 7 dní a nemohla tedy být realizována jinde než v levantské relaci přepravou speciálního zboží z Kardeljeva do Tripoli

Nejvíce zboží na jedné plavbě přepravila loď na cestě 22 R v roce 1972, kde na trase Alexandria -  Braila - Latakia pojala do svých útrob náklad bavlny a: železa o celkové váze 5 941 tun. Nejmenší množství nákladu - pouhých 254 tun - převezla v roce 1982 na cestě 93 out, kdy její ládovny obsahovaly hodnotné generals při plavbě z Kardeljeva na Kubu.

Hospodářské výsledky  které jsou nadprůměrné, jak z hlediska celé floty, tak i ze skupiny lodí o nosnosti 6 tisíc DWT. S vyjímkou posledního roku ve všech předešlých zisková, nejlepší výsledky v letech 1974-76, kdy přínos za jeden rok tvořil polovinu pořizovací hodnoty.

Za dobu  provozu loď vyprodukovaným ziskem a odpisy přinesla pětinásobek pořizovací hodnoty, roční úhrada a návratnost je vysoce nadprůměrná.

Zcela odepsaná loď byla prodaná za 20,4 mil.Kč a čistý výnos z prodeje činil 19,1 mil.Kč.





© 2004-2014 Zdeněk Bastl | tvorba webu www.efektivita.cz