Sitno
Je druhou lodí série
B 455. Byla postavena ve štětínské loděnici A.Warskiego a uvedena
do provozu přesně dva roky po první lodi této série,
Blaníku.
v
provozu
|
|
|
|
rozměry
|
|
|
od
|
|
22.12.69
|
|
délka
|
m
|
123,9
|
provoz
|
|
09.03.90
|
|
šířka
|
m
|
17,0
|
roků
|
|
20,2
|
|
ponor
|
m
|
6,9
|
|
|
|
|
|
|
|
stavba
|
|
|
|
hlavní
stroj
|
|
|
rok
|
|
1969
|
|
druh
|
|
vznětový
|
místo
|
|
Štětín
|
|
výrobce
|
|
Sulzer
|
země
|
|
Polsko
|
|
KS
|
HP
|
5500,0
|
druh
|
|
kus.
|
|
rychl.
|
míle/hod.
|
14,7
|
|
|
|
|
spotř.
|
tuny/den
|
18,5
|
parametry
|
|
|
|
|
|
|
tonáž
|
BRT
|
5310
|
|
poř.hodnota
|
|
|
nosnost
|
DWT
|
5945
|
|
PH
pův.
|
mil.Kč
|
43,4
|
prostor
|
m3
|
9699
|
|
PH
upr.
|
mil.Kč
|
34,5
|
Oproti lodi Blaník,
která byla převzata v podstatě hotová, byly na základě
připomínkového řízení realizovány některé změny. Jednou
z nich byla koncepce strojovny se silnějším motorem (o 500
HP) na těžké palivo, změna zadního chladírenského
prostoru pro suchý kusový náklad,
rozmístění kabin a sociálního zařízení a zesílení trupu
umožňující převoz až 3500 tun rudy. Motor umožňuje využití
ekonomického režimu;: při snížení otáček hlavního motoru na 100
za minutu dosáhlo SITNO rychlosti 11,5 uzle a spotřeba se výrazně
snížila až na 11 tun denně.
V roce 1977 bylo
provedeno přecenění lodi (podle obecných pravidel pro přecenění
základních prostředků a hodnota lodi se snížila (což ovlivňuje
relativní ukazatele návratnosti v jednotlivých
letech).
|
provozní výsledky
|
|
tuno
|
finanční výsledky
|
návratnost
|
odp.
|
rok
|
cest
|
EČ
|
MEČ
|
tuny
|
míle
|
míle
|
tržby
|
zisk
|
odpisy
|
přínos
|
%
|
roky
|
%
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1970
|
7
|
332
|
8
|
30
|
38
|
150
|
18,5
|
7,9
|
3,5
|
11,4
|
26,2
|
3,8
|
8,0
|
1971
|
8
|
341
|
10
|
36
|
49
|
187
|
18,9
|
7,7
|
3,5
|
11,2
|
25,7
|
3,9
|
8,0
|
1972
|
11
|
379
|
5
|
50
|
55
|
179
|
16,8
|
2,8
|
3,5
|
6,2
|
14,4
|
7,0
|
8,0
|
1973
|
9
|
367
|
14
|
39
|
48
|
199
|
18,8
|
4,7
|
3,5
|
8,1
|
18,8
|
5,3
|
8,0
|
1974
|
8
|
371
|
0
|
35
|
59
|
221
|
37,4
|
18,4
|
3,5
|
21,9
|
50,5
|
2,0
|
8,0
|
1975
|
6
|
335
|
31
|
23
|
48
|
175
|
41,2
|
18,6
|
3,5
|
22,1
|
50,9
|
2,0
|
8,0
|
1976
|
5
|
303
|
19
|
22
|
48
|
170
|
41,7
|
19,0
|
3,5
|
22,4
|
51,7
|
1,9
|
8,0
|
1977
|
7
|
352
|
0
|
26
|
52
|
180
|
27,3
|
10,0
|
1,8
|
11,8
|
34,2
|
2,9
|
5,3
|
1978
|
5
|
392
|
12
|
22
|
52
|
201
|
26,8
|
4,0
|
1,8
|
5,8
|
16,8
|
6,0
|
5,3
|
1979
|
6
|
384
|
1
|
27
|
42
|
163
|
26,1
|
6,9
|
1,9
|
8,8
|
25,6
|
3,9
|
5,6
|
1980
|
8
|
318
|
17
|
32
|
43
|
151
|
32,7
|
3,6
|
2,1
|
5,8
|
16,7
|
6,0
|
6,2
|
1981
|
8
|
334
|
29
|
20
|
36
|
117
|
34,0
|
8,9
|
1,8
|
10,7
|
31,0
|
3,2
|
5,3
|
1982
|
9
|
383
|
0
|
41
|
57
|
207
|
31,1
|
5,5
|
1,9
|
7,4
|
21,6
|
4,6
|
5,6
|
1983
|
13
|
350
|
17
|
49
|
39
|
105
|
26,8
|
0,3
|
1,9
|
2,2
|
6,3
|
15,9
|
5,4
|
1984
|
6
|
318
|
52
|
17
|
40
|
77
|
45,4
|
13,8
|
1,9
|
15,7
|
45,5
|
2,2
|
5,5
|
1985
|
12
|
352
|
4
|
31
|
46
|
120
|
31,9
|
8,3
|
0,6
|
8,9
|
25,7
|
3,9
|
1,7
|
1986
|
9
|
375
|
2
|
35
|
45
|
132
|
12,1
|
2,1
|
0,0
|
2,1
|
6,1
|
16,5
|
0,0
|
1987
|
12
|
352
|
20
|
42
|
47
|
92
|
21,2
|
1,1
|
0,0
|
1,1
|
3,2
|
30,9
|
0,1
|
1988
|
10
|
358
|
0
|
44
|
52
|
156
|
25,8
|
6,3
|
0,0
|
6,3
|
18,1
|
5,5
|
0,0
|
1989
|
14
|
326
|
30
|
67
|
46
|
156
|
26,5
|
3,5
|
0,0
|
3,5
|
10,1
|
9,9
|
0,0
|
1990
|
2
|
87
|
0
|
8
|
13
|
38
|
4,3
|
-3,7
|
0,0
|
-3,7
|
-10,6
|
-9,4
|
0,0
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
175
|
7109
|
271
|
696
|
955
|
3176
|
565,3
|
149,4
|
40,2
|
189,6
|
24,1
|
4,1
|
5,1
|
Prvých 100 tisíc tun
zboží převezla ve svých útrobách v roce 1972 na cestě 18 R, další
stovka přibyla v roce 1975 na cestě 46 out a konečně hranice
třetí stovky byla překonána v roce 1979 na cestě 70 out. Čtvrtá
stovka již na sebe nenechala dlouho čekat a SITNO ji přepravilo v
roce. 1982, pátou v roce 1985 a šestou v roce
1988.
Půlmilióntá míle byla
zdolána v roce 1980 na cestě 74 out..
Nejdelší cesta 64 out
trvala 113 dní se začátkem v.polském Gdaňsku přes jugoslávskou
Ploče až do Singapuru s ukončením v indických přístavech Madras
a Bombay. Nejkratší cesta 76out
v roce 1980 trvala pouze 7 dní a nemohla tedy být
realizována jinde než v levantské relaci přepravou
speciálního zboží z Kardeljeva do Tripoli
Nejvíce zboží na
jedné plavbě přepravila loď na cestě 22 R v roce 1972, kde na
trase Alexandria - Braila -
Latakia pojala do svých útrob náklad bavlny a: železa o celkové
váze 5 941 tun. Nejmenší množství nákladu - pouhých 254 tun -
převezla v roce 1982 na cestě 93 out, kdy její ládovny
obsahovaly hodnotné generals při plavbě z Kardeljeva na
Kubu.
Hospodářské
výsledky které jsou nadprůměrné,
jak z hlediska celé floty, tak i ze skupiny lodí o nosnosti 6
tisíc DWT. S vyjímkou posledního roku ve všech předešlých
zisková, nejlepší výsledky v letech 1974-76, kdy přínos za
jeden rok tvořil polovinu pořizovací hodnoty.
Za dobu provozu loď vyprodukovaným ziskem a odpisy
přinesla pětinásobek pořizovací hodnoty, roční úhrada a
návratnost je vysoce nadprůměrná.
Zcela odepsaná loď
byla prodaná za 20,4 mil.Kč a čistý výnos z prodeje činil
19,1 mil.Kč.
|