Kriváň
KRIVÁŇ byla čtvrtou
lodí série B-455, postavenou loděnicí A. Warskiego ve Štětíně pro
ČNP. Stavba lodi byla započata položením kýlu dne 4. 6.
1970.
Stejně jako sesterské
lodě této velikosti byla provozována v různých relacích, ale
nejlepších výsledků dosahovala při přepravě kusového zboží v
exportu (pro něž měla jako liniová loď univerzálního typu
nejlepší předpoklady na Kubu, do Indie a v levantské relaci,
úspěšné byly i cesty v časovém nájmu na cizí účet.
v
provozu
|
|
|
|
rozměry
|
|
|
od
|
|
05.09.70
|
|
délka
|
m
|
124,0
|
provoz
|
|
02.06.87
|
|
šířka
|
m
|
17,0
|
roků
|
|
16,7
|
|
ponor
|
m
|
6,9
|
|
|
|
|
|
|
|
stavba
|
|
|
|
hlavní
stroj
|
|
|
rok
|
|
1970
|
|
druh
|
|
vznětový
|
místo
|
|
Štětín
|
|
výrobce
|
|
Sulzer
|
země
|
|
Polsko
|
|
KS
|
HP
|
5500,0
|
druh
|
|
kus.
|
|
rychl.
|
míle/hod.
|
14,9
|
|
|
|
|
spotř.
|
tuny/den
|
18,0
|
parametry
|
|
|
|
|
|
|
tonáž
|
BRT
|
5313
|
|
poř.hodnota
|
|
|
nosnost
|
DWT
|
5923
|
|
PH
pův.
|
mil.Kč
|
43,4
|
prostor
|
m3
|
9699
|
|
PH
upr.
|
mil.Kč
|
34,5
|
Oproti lodi Blaník
byly realizovány obdobné změny
jako u předchozí Radhoště a Sitna.
V roce 1977 bylo
provedeno přecenění lodi (podle obecných pravidel pro přecenění
základních prostředků a hodnota lodi se snížila (což ovlivňuje
relativní ukazatele návratnosti v jednotlivých
letech).
|
provozní výsledky
|
|
tuno
|
finanční výsledky
|
návratnost
|
odp.
|
rok
|
cest
|
EČ
|
MEČ
|
tuny
|
míle
|
míle
|
tržby
|
zisk
|
odpisy
|
přínos
|
%
|
roky
|
%
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1970
|
3
|
96
|
1
|
16
|
18
|
70
|
3,4
|
1,0
|
1,1
|
2,1
|
4,8
|
20,7
|
2,5
|
1971
|
7
|
350
|
28
|
40
|
55
|
198
|
14,7
|
4,2
|
3,5
|
7,7
|
17,7
|
5,7
|
8,0
|
1972
|
6
|
362
|
2
|
26
|
79
|
312
|
17,9
|
0,3
|
3,5
|
3,8
|
8,7
|
11,5
|
8,0
|
1973
|
5
|
280
|
22
|
21
|
62
|
246
|
19,9
|
6,9
|
3,5
|
10,4
|
24,0
|
4,2
|
8,0
|
1974
|
6
|
393
|
19
|
27
|
76
|
319
|
46,0
|
21,9
|
3,5
|
25,3
|
58,4
|
1,7
|
8,0
|
1975
|
6
|
341
|
24
|
20
|
66
|
196
|
44,8
|
18,9
|
3,5
|
22,3
|
51,5
|
1,9
|
8,0
|
1976
|
8
|
356
|
0
|
38
|
52
|
182
|
32,8
|
10,1
|
3,5
|
13,6
|
31,3
|
3,2
|
8,0
|
1977
|
5
|
342
|
13
|
22
|
49
|
172
|
21,3
|
3,6
|
2,4
|
6,1
|
17,6
|
5,7
|
7,1
|
1978
|
9
|
397
|
1
|
28
|
52
|
121
|
25,7
|
5,2
|
1,8
|
7,0
|
20,3
|
4,9
|
5,2
|
1979
|
5
|
338
|
21
|
14
|
41
|
113
|
28,9
|
8,7
|
1,8
|
10,5
|
30,5
|
3,3
|
5,2
|
1980
|
7
|
345
|
1
|
34
|
42
|
163
|
28,2
|
1,5
|
2,0
|
3,4
|
10,0
|
10,0
|
5,7
|
1981
|
7
|
346
|
49
|
22
|
15
|
39
|
41,0
|
22,7
|
2,0
|
24,7
|
71,5
|
1,4
|
5,8
|
1982
|
13
|
362
|
5
|
41
|
46
|
109
|
45,0
|
17,8
|
1,9
|
19,7
|
57,0
|
1,8
|
5,4
|
1983
|
6
|
315
|
14
|
25
|
40
|
166
|
24,8
|
1,1
|
1,7
|
2,8
|
8,2
|
12,2
|
4,9
|
1984
|
11
|
403
|
0
|
32
|
31
|
103
|
38,3
|
13,3
|
2,1
|
15,3
|
44,5
|
2,2
|
6,1
|
1985
|
16
|
333
|
35
|
45
|
27
|
74
|
38,8
|
10,1
|
1,9
|
12,0
|
34,8
|
2,9
|
5,5
|
1986
|
11
|
331
|
13
|
33
|
46
|
92
|
22,6
|
2,3
|
0,0
|
2,3
|
6,8
|
14,8
|
0,1
|
1987
|
5
|
167
|
3
|
21
|
19
|
53
|
10,5
|
5,0
|
0,0
|
5,0
|
14,4
|
6,9
|
0,0
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
136
|
5857
|
251
|
505
|
817
|
2728
|
504,3
|
154,5
|
39,6
|
194,1
|
28,4
|
3,5
|
5,8
|
Svoji stou cestu
uskutečnila v roce 1984 z Kardeljeva do Aqaby s nákladem
speciálu; prvních sto tisíc.tun přepravila v roce 1973 na cestě
21 in s nákladem bauxitu z Indie do Polska, druhou stovku v roce
1977 na cestě 45 out z Polska do Iráku s nákladem drobnice, třetí
v roce 1981 na cestě 72 R z Barcelony do Tripoli se sojovou
moučkou, čtvrtou v roce 1984 na cestě 112 out z Braily do
Alexandrie se železem a konečně půlmilióntou na cestě 136 in z
Ghany do Nordenhamu s nákladem dřeva, šestou stovku v roce
1989.
Půl miliónu mil ujela
koncem roku 1978 při cestě 52 in s pokrutinami z Indie do
Rijeky.
Nejdelší cesta – 57
out - z hlediska času (121 dní) i vzdálenosti. ( 17 550 mil) se
uskutečnila v roce 1979 z Polska do Indie s nákladem drobnice
(cesta však začala v Sýr!i s bunkrováním ve Ventspils); nejkratší
z hlediska času 87 out v roce 1982 z Kardeljeva do Lattakie se
speciálním zbožím, trvala pouze 7 dní a z hlediska vzdálenosti 69
out v roce 1981 se stejným substrátem a ujetím pouhých:969 mil
mezi Kardeljevem a Tripoli.
Nejvíce 'zboží na
jedné cestě - 5 500 tun fosfátů - přepravila loď v roce 1978 na
importní cestě 50 z Aqaby do
Štětína, nejméně na cestě 122 out s 278 tunami speciálního zboží
z Kardeljeva do Bombaye.
Loď KRIVÁŇ překonala
hranici dvacetimilióntého kilometru loděmi pod vlajkou ČNP, což
se jí podařilo v roce 1982 na cestě 81 out z Jugoslávie do
Jordánska s nákladem řeziva a kusového zboží. Na překonávání
rekordních vzdáleností byla loď zřejmě specialistkou, protože v
roce 1986 na: cestě 126 R se železem ze Rijeky do Alexandrie
urazila i 25 milióntý kilometr.
Nejen': kilometry,
ale i efektivností se může tato loď, stejně jako její předchozí
sestry, chlubit.
Za celou dobu
životnosti se loď zaplatila více než pětkrát ( na zisku a
odpisech). Průměrnou roční úhradou pořizovací ceny a návratností je po Blaníku druhou nejlepší
lodí této serie.
Dne 2. 6. 1987 ve
14,30 v západoněmeckém přístavu Bremerhaven byla loď KRIVÁŇ
předána novému majiteli Insula Navigation, La Valetta, Malta,
který ji koupil za 5,6 mil.Kč (zcela odepsaná a proto čistý
přínos z prodeje 5,5 mil.Kč) a dále provozoval pod
maltézskou vlajkou a novým jménem MIRELA.
|