Nákup lodi .Mír představuje netypický způsob získání lodi využitím okamžité situace v obchodní a platební bilanci k realizaci transakce výhodné z hlediska zahraničního obchodu. Její nákup nebyl předem zahrnut v plánu, po lodi PRAHA měly následovat další dvě kontraktní jednotky BRATISLAVA a TŘINEC. Loď Mír byla původně stavěna pro Čínskou lidovou republiku, dohotovena koncem roku 1972, ale čínskou stranou jednostraně odmítnuta ddajně pro odchylku přední vaznice od střední linie lodi. Německá strana nabídla tuto loď typu Ozean 30.1.1973 Čs.námořní plavbě.

16. 2. 1973 uskutečnila technickoekonomická komise CNP prohlídku lodi a na základě souhlasu FMZO byl uzavřen kontrakt 9. 3.1973. Loď byla převzata 23.3.1973 a uvedena tak do provozu v mimořádně krátké době po obdržení nabídky a po uzavření kontraktu.

Loď Mír byla postavena loděnicí ve Warnemünde a převzata prakticky hotová. Protože část vnitřního zařízení a vybavení byla uzpůsobena pro potřeby čínského partnera, bylo třeba je postupně vyměnit nebo upravit. Loď byla přejímána s vědomím, že jako typ liniového rychlého plavidla není nejvhodnější pro přepravní potřeby čs. zahraničního obchodu a již při jejím nákupu se uvažovalo o pronájmu na cizí účet s inkasem dopravného ve volné měně.

V roce 1977 bylo provedeno přecenění lodi (podle obecných pravidel pro přecenění základních prostředků a hodnota lodi se snížila (což ovlivňuje relativní ukazatele návratnosti v jednotlivých letech).

Jako rychlá liniová loď má velmi silný motor, který umožňuje dosáhnout rychlosti až 17,5 uzle při spotřebě těžkého paliva 40,5 tun denně (pt¨rovzována byla při nižší ekonomické rychlosti s výrazným sníýžením spotřeby). Loď je vybavena pěti desetitunovými výlqžniky a jedním těžkým jeřábem o nosnosti 70 tun.

Mír byl provozován v různých relacích pro přepravu kusového i hromadného substrátu na čs. i cizí účet. Nejčastější relací, ve které se plavil, byla relace na Střední východ, kam vozil v exportu převážně kusové zboží, v importním směru byl využíván pro přepravu hromadných substrátů.

S vyjímkou 3 ztrátových let vžda úspěšná, nejlepší výsledek v roce 1986 s návratností přes polovinu pořizovací hodnoty.

Jako loď pro přepravu kusového zboží přepravila jubilejní půlmiliontou tunu  až v roce 1982, kdy na cestě 49 R z norské Mo-i-rany do Rostocku přepravila náklad železné rudy a miliontou tunu přepravila v roce 1988.

Půlmilióntá míle loď dosáhla v roce 1983.

Jubilejní cesta s půimilióntou tunou byla rovněž cestou nejkratší a trvala pouze 18 dní. Nejdelší cestu pak loď uskutečnila' v roce 1979, kdy na exportní cestě č. 29 out přepravila kusové zboží z Rostocku, Halmstadtu, Aarhusu a Gdaňsku do Port Saidu, Kuwajtu, Basry a Abadánu za 153 dní.

Nejvíce zboží přepravila v roce 1975 na cestě 9 out, celkem 13115 tun železa a drobnice ze Stětína do Basry. Nejméně zpoží na jedné cestě tvořilo 994 tun speciálu na cestě 45 out z Bakaru do Bombaye v roce 1982.

Provoz lodi MíR byl proti původním předpokladům o nevhodné lodi pro přepravní potřeby československého zahraničního obchodu velmi úspěšný i z hlediska provozního. Za dobu provozu uhradil vyprodukovaným ziskem a odpisy třikrát svoji pořizovací hodnotu. Průměrnou úhradou a návratností se řadí k nejúspěšnějším lodím floty. Vysoký  zisk v měně kapitalistických států potvrdil  předpoklad úspěšných devizových výsledků při provozu na cizí účet.

Loď byla prodána společnosti Red Rose Malta za 972 tis.USD.