Pořízení lodi BRATISLAVA představuje začátek nové etapy z hlediska technické úrovně lodí. Typem a základním strojním zařízením je to osmnáctá loď série podobnéh typu jako PRAHA, avšak s vysokým stupněm automatizace a dálkového ovládání, umožňující provoz" strojovny 16 hodin bez obsluhy. Kontrakt na dodávku lodí typu B-447/III/18 o nosnosti 32 tisíc. DWT byl podepsán 23.7.1973 v Praze generálními řediteli Centromoru a ČNP. Stavební dozor zahájil činnost v produkční'loděnici A. Warskiego ve Štětíně, koncem srpna, když stavba lodi již byla částečně rozpracována, protože kontrakt byl podepsán'beze změn proti specifikaci, dohodnuté s PŽM. :Loď byla spuštěna na vodu 15.10., jízdní zkoušky byly uskutečněny v prosinci.a lod převzata 10.1.1974.

S ohledem na kvalitativní změny v technickém vybavení lodi automatikou, bylo nutné věnovat velkou pozornost výběru stavebního dozoru i.celé posádky po stránce odborné, morálně-politické a psychologické. V důsledku rozpracovanosti sekcí v době nástupu stavebního dozoru a zajištění veškerého zařízení výhradně loděnicí se počítalo, že některé z původního vybavení bude tradičně poruchové a bude nutno je v průběhu exploatace vyměnit (zejména vybavení radiostanice a radionavigační zařízení, stykače atd.). Hlavním rysem této stavby bylo rychlé tempo, které není v této loděnici obvyklé a který vyplývalo z podstatného zkrácení výrobního cyklu z obvyklých 7 - 8 měsíců na 5 měsíců.

V průběhu exploatace byla část poruchového vybavení vyměněna za spolehlivě fungující standartní vybavení jako na ostatních lodích, původní polská automatika byla nahrazena norskou fy Norcontrol. Loď BRATISLAVA byla první lodí a tudíž i průkopníkem při nové organizaci práce, kde 16tihodinový provoz strojovriy bez obsluhy znamenal zlepšení pracovních podmínek strojní posádky i možnost celkového snížení stavu posádky lodi. Loď má i vysoký standart ubytování (každý čten posádky vlastní kabinu) i ostatních společných zařízení (těloc;vična, sauna). Posádka, která .absolvovala první cesty lodi BRATISLAVA, se stala základem pro zaškolení posádek dalších automatizovaných lodí (TŘINEC a jugoslávské novostavby).

V roce 1977 bylo provedeno přecenění lodi (podle obecných pravidel pro přecenění základních prostředků a hodnota lodi se snížila (což ovlivňuje relativní ukazatele návratnosti v jednotlivých letech).

BRATISLAVA byla zpočátku provozována tři roky v.časovém nájmu na cizí účet za velmi výhodnou sazbu vysoké konjunktury, poté na čs. i cizí účet především v relaci mezi Jižní Amerikou a Evropou, přepravovala hromadné substráty, především rudy, obilí a chemikálie pro čs. zahraniční obchod i cizí přepravce.

Dva roky se ztrátou, nejlepší v roce 1991 s úhradou třetiny pořizovací hodnoty.

Miliontou tunu loď  přepravila na cestě.38.: in se sojovými boby v roce 1978 z Jižní Ameriky do Anglie,  dvoumiliontou, která byla dosažena na cestě 73 out z Holandska do Japonska se železným šrotem v roce 1983 tři miliony v roce 1987, čtyři miliony v roce 1990 a v posledním roce 1994 stihla i pátý milion.

Půlmiliontá míle byla ujeta v roce 1981 na cestě 60 R z Tubaraa do Štětína se železnou rudou, milintá pak v roce 1990.

Cesta 38 in s miliontou tunou byla i nejdelší a trvala celkem 113 dní, naproti tomu nejkratší cesta trvala pouze 13 dnů a byla na ní přepravena ruda ze Seven Islands do Gijonu.

Nejmenší přepravené množství představuje 15111 tun rudy na cestě 14 in ze Smalkaldenu do Burnside v roce 1975, nejvíce zboží pak bylo přepraveno v roce 1983 na cestě 65 R – 31201 tun železné rudy z norské Mo-i-rany do Štětína.

Provoz lodi BRATISLAVA byl finančně i devizově velmi efektivní. Za dobu provozu uhradila lo0 vyprodukovaným ziskem a odpisy třikrát svoji pořizovací hodnoty,. průměrem~roční úhrady se řadí na třetí: místo v bulkcarrieréch za loď KOŠICE a TŘINEC.

Loď byla prodaná firmě Valume Shipping Malta za 1770tis.USD a dále provozována pod jménem Eva.