Orava II.
na svoji první plavbu
19.9.1981 odpoledne, když den předtím 18.9.1981 dopoledne - byla
slavnostně převzata v loděnici 3. MAJ ve Rijece. Jde o poslední
ze série čtyř lodí liniového typu o 15 400 DWT se stejnými
hlavními parametry jako u předchozích tří lodí.
Kýl lodi byl položen dne
15.7.1980, na vodu byla spuštěna dne 24.11 1980. Přejímka
zařízení lodi probíhala postupně od června 1981, jízdní zkoušky,
které prokázaly kvalitu lodi, se uskutečnily počátkem září 1981.
Loď byla předána loděnicí cca 3 měsíce před kontraktním
termínem.
v
provozu
|
|
|
|
rozměry
|
|
od
|
|
18.09.81
|
|
délka
|
m
|
145,7
|
provoz
|
|
09.07.97
|
|
šířka
|
m
|
21,6
|
roků
|
|
15,8
|
|
ponor
|
m
|
9,4
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
hlavní
stroj
|
|
|
rok
|
|
1981
|
|
druh
|
|
vznětový
|
místo
|
|
Rijeka
|
|
výrobce
|
|
Sulzer
|
země
|
|
Jugo
|
|
KS
|
HP
|
7200,0
|
druh
|
|
kus.
|
|
rychl.
|
míle/hod.
|
14,8
|
|
|
|
|
spotř.
|
tuny/den
|
24,0
|
parametry
|
|
|
|
|
|
|
tonáž
|
BRT
|
10416
|
|
poř.hodnota
|
|
|
nosnost
|
DWT
|
15916
|
|
PH
SC
|
mil.Kč
|
|
prostor
|
m3
|
22827
|
|
PH
VRCV
|
mil.Kč
|
175,8
|
Je vybavena stejně jako
tři předchozí sesterské lodě, přičemž u ní byly již využity
zkušenosti z jejich provozu a některá technická řešení,
které u předchozích odstraňovaly provozní závady, byly u Oravy
využity již při samotné stavbě (pružné uložení pomocných motorů).
Problematika vibrací pomocných motorů byla dořešena montáží
momentkompenzátoru. Loď obdržela od Lloyd`s Registru čisté
certifikáty.
|
provozní výsledky
|
|
tuno
|
finanční výsledky
|
návratnost
|
odp.
|
rok
|
cest
|
EČ
|
MEČ
|
tuny
|
míle
|
míle
|
tržby
|
zisk
|
odpisy
|
přínos
|
%
|
roky
|
%
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1981
|
2
|
72
|
0
|
18
|
8
|
31
|
29,7
|
16,7
|
2,3
|
19,0
|
10,8
|
9,2
|
1,3
|
1982
|
7
|
346
|
13
|
81
|
42
|
430
|
40,7
|
0,9
|
13,1
|
14,0
|
8,0
|
12,6
|
7,5
|
1983
|
5
|
373
|
0
|
65
|
39
|
342
|
27,8
|
-6,9
|
13,7
|
6,8
|
3,9
|
25,9
|
7,8
|
1984
|
7
|
384
|
0
|
71
|
47
|
384
|
25,1
|
-0,8
|
14,1
|
13,3
|
7,6
|
13,2
|
8,0
|
1985
|
4
|
330
|
18
|
44
|
21
|
213
|
24,6
|
1,2
|
12,8
|
14,0
|
8,0
|
12,6
|
7,3
|
1986
|
8
|
385
|
0
|
80
|
50
|
300
|
28,0
|
3,9
|
14,2
|
18,1
|
10,3
|
9,7
|
8,1
|
1987
|
8
|
356
|
12
|
80
|
45
|
303
|
27,1
|
1,3
|
13,6
|
14,9
|
8,5
|
11,8
|
7,7
|
1988
|
5
|
332
|
8
|
54
|
47
|
441
|
16,7
|
-8,8
|
11,5
|
2,7
|
1,6
|
64,3
|
6,6
|
1989
|
4
|
347
|
4
|
49
|
43
|
472
|
20,8
|
0,5
|
8,9
|
9,4
|
5,4
|
18,7
|
5,1
|
1990
|
8
|
351
|
15
|
94
|
51
|
452
|
35,1
|
-12,0
|
9,4
|
-2,6
|
-1,5
|
*
|
5,3
|
1991
|
8
|
374
|
0
|
67
|
54
|
368
|
48,6
|
14,0
|
9,7
|
23,7
|
13,5
|
7,4
|
5,5
|
1992
|
5
|
370
|
0
|
55
|
43
|
352
|
44,5
|
-29,1
|
9,6
|
-19,5
|
-11,1
|
*
|
5,5
|
1993
|
8
|
360
|
19
|
102
|
68
|
677
|
42,3
|
-10,6
|
12,2
|
1,6
|
0,9
|
111,2
|
7,0
|
1994
|
6
|
369
|
0
|
65
|
59
|
413
|
46,0
|
-0,6
|
12,3
|
11,7
|
6,6
|
15,1
|
7,0
|
1995
|
6
|
360
|
6
|
65
|
44
|
483
|
32,3
|
-2,2
|
12,3
|
10,0
|
5,7
|
17,5
|
7,0
|
1996
|
6
|
335
|
6
|
65
|
44
|
483
|
32,3
|
-2,2
|
12,3
|
10,0
|
5,7
|
17,5
|
7,0
|
1997
|
4
|
223
|
4
|
44
|
30
|
322
|
21,5
|
-1,5
|
0,0
|
-1,5
|
-0,8
|
*
|
0,0
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
101
|
5668
|
106
|
1099
|
736
|
6466
|
543,0
|
-36,2
|
181,9
|
145,7
|
4,9
|
20,5
|
6,1
|
Prvé dva roky byla loď
provozována převážně na čs. účet v levantské relaci a oblasti BSV
(v exportu speciální zboží, železo, cukr a mouka, v importu
chemické a zemědělské suroviny a ruda), od konce roku 1983 byla
pronajata: za výhodnou sazbu v dlouhodobém časovém nájmu na účet
firmy Mafracht s provozem po celém světě.
Prvý půl milionu
přepravených tun dovršila Ioď v roce 1989, miliontou tunu
převezla v roce 1996. Prvý půl milionu mil urazila loď
v roce 1993
Nejdelší cestou z
hlediska času byla cesta č.23 v roce 1985 z Kuby s vykládkou
cukru.v Luandě v trváání v trvání 163 dnů (nejdelší cesta
v historii floty vůbec, z hlediska vzdálenosti pak
cesta č. 28 v roce 1986 s nákladem generals z Brazilie
do USA v délce 12 267 mil (cesta
však začala po vykládce v Egyptě.
Nejkratší cestou
z hlediska času (8 dní) i .vzdálenostii ( 1 470 mil) byla č.
5 v-roce 1982 z Kardeljeva do Lattakie s nákladem speciálu, na
níž bylo přepraveno i nejméně zboží (706 tun). Nejvíce zboží bylo
pak prevezenona cestě č. 26 v roce 1986 z. Aqaby do Tuticorinu -
14 850 tun fosfátu.
Efektivnost lodi Orava.
je z finančního. hlediska nejhorší ze všech jugoslávských. 10
roků ztrátových stejně jako celkový výsledek, přestože zcela
odepsaná neuhradila provozem a odpisy svoji pořizovací hodnotu a
návratnost je pod normou danou režimem odpisování.
V roce 1997 byla
loď převedena dceřinné společnosti Deneb Kypr, prodána byla firmě
Dalian Holandsko.
|