Vítejte na nové verzi stránek www.namorniplavba.cz

1968

Počet lodí se zvýšil o loď Blaník, uvedenou do provozu koncem roku 1967 a její celoroční provoz se tak promítl do provozních a finančních výsledků i rozšíření přepravy cestujících (i když stále ve zkušebním provozu).

Nadále uzavřený suezský průplav ovlivňoval spíše přepravní výkony, zejména přepravu v tunách v důsledku prodloužení cest (více u BCC), do finančních výsledků se promítla sazební kompenzace.

Od 1.1.vstoupil v platnost nový výnos MD o úpravě platových poměrů členů posádek čs.námořních lodí.


stav k 1.1.




za rok



lodě




přeprava



celkem

počet

8


množství

tis.tun

718,7

z toho

G

6


z toho

vl.lodě

718,7


B

2



naj.lodě

0,0

kapacita




dopravné

mil.Kčs

193,7

nosnost

tis.DWT

120,4


z toho

vl.lodě

193,7

z toho

G

52,2



naj.lodě



B

68,2


prům.sazba

Kč/1 t

269,5

tonáž

tis.BRT

80,7


příjmy za

cestující


hodnota







pořiz.

mil.Kčs

489,7


výsledky



zůst.

mil.Kčs

391,2


výkony

mil.Kč

188,6


%

80


odpisy

mil.Kč

26,9





režie

mil.Kč

3,1

ZP ČNP




zisk

mil.Kč

84,8

pořiz.

mil.Kčs

491,1





zůst.

mil.Kčs

392,3


C k rozd.

mil.Kč

84,8

pracovníci




odvody

mil.Kč

23,8

prům.stav

osob

545


podíl

%

28,0

z toho

ústředí

85


příděly fondům

mil.Kč

61,0


námořníci

460


nerozd.HV

mil.Kč





Poklesl počet pracovníků a to v ústředí i na lodích (kde se snížil především stav pracovníků v záloze (čerpající dovolenou a čekající na nalodění), snížily se i režijní náklady ústředí. Ze zvýšeného zisku šla opět větší část na tvorbu podnikových fondů i když podíl odvodů vzrostl na 28%.


dle lodí


provozní výsledky

tuno


   finanční výsledky


poř.


návratnost

  odp.

loď

cest


MEČ

tuny

míle

míle


tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.


%

roky

%

Kladno

8

337

8

68

43

250


30,7

18,4

4,1

22,5

74,7


30,1

3,3

5,5

Pionýr

9

347

16

20

57

118


10,5

3,8

1,3

5,1

23,8


21,5

4,7

5,5

Jiskra

9

347

16

20

51

110


11,1

4,7

1,3

6,0

23,6


25,4

3,9

5,5

Košice I.

6

375

26

147

102

1919


27,1

8,1

4,6

12,7

83,2


15,3

6,6

5,5

Republika II.

6

361

17

77

66

550


20,2

6,6

3,7

10,3

67,8


15,2

6,6

5,5

Brno

8

348

7

69

62

500


45,0

31,0

3,5

34,5

63,7


54,1

1,8

5,5

Vítkovice I.

8

382

22

284

103

2680


29,7

12,1

6,3

18,3

127,8


14,3

7,0

4,9

Blaník

9

306

32

33

49

124


19,2

10,7

2,2

12,8

39,3


32,7

3,1

5,5


63

2802

144

719

532

6251


193,7

95,3

26,9

122,3

504


24,3

4,1

5,3




Sazebního vzestupu po uzavření Suezu bylo využito u lodí pro přepravu hromadných substrátů, které byly provozovány převážně na cizí účet a jejich zisk se proti předchozímu roku zdvojnásobil. Lodí Blaník byla zahájena přeprava cestujících ve větším rozsahu než dosud.

Všechny lodě opět ziskové, výrazně se zlepšily přínos i návratnost (s výrazným příspěvkem Brna, kde zisk činil téměř třetinu celkového zisku floty a návratnost překročila padesát procent % (zásluhou přeprav speciálu do Maroka a exportních cest na Kubu a do Iráku).


dle relací






tuno



prov.

kat.

relace

cest



tuny

míle

míle


tržby

zisk

G

Amerika

2

91


25

17

119


3,5

0,4

G

BSV

2

119


5

25

59


12,4

9,1

G

DV

2

158


24

32

352


9,2

3,4

G

Kuba

41

1595


213

237

1105


95,7

56,5

G

Levanta

1

72


8

15

15


15,2

12,0

G

ostatní

1

10


13

1

2


0,9

0,2

B

cesty

14

757


431

204

4599


56,8

24,3



63

2802


719

531

6251


193,7

105,8




Základem provozu i nadále zůstala kubánská relace, kde s uskutečnilo dvě třetiny všech cest a dosáhlo více než poloviny provozního zisku, vynikající byly i zmíněné cesty Brna do Maroka a Iráku.. K zajištění efektivní exploatace byly některé lodě přechodně nasazovány do oblasti Blízkého a Středního východu v době, kdy je pro ně v kubánské relaci nedostatek vhodného zboží.


Jsou evidovány další dvě cesty okolo světa lodi Košice:

- 7.5. z polského Gdaňsku přes Curacao-Caracas (holandské Antily), Panamu do Mizushimi (Japonsko), poté Groote Eylandt (Astralie), Kapské město (JAR) do Rotterdamu (Holandsko) 12.8.

- 2.9. Tuapse (SSSR), přes Bospor opět do Curacao-Caracas (holandské Antily), Panamu do japonské Chiby, poté indické Madras a Paradeep, Kapské město (JAR) do Štětína (Polsko) 29.12. Zajímavostí této cesty bylo přerušení plavby, když loď plující z jugoslávského Splitu k nakládce do Tuapse při průjezdu Bosporem 21.8. obdržela zprávu o vstupu vojsk, vrátila se do zpět přes rumunskou Constantzi, kde nabunkrovala, do Splitu, kde se měly všechny naše lodě shromáždit. Po vyjasnění situace loď odjela znovu do Tuapse.





© 2004-2014 Zdeněk Bastl | tvorba webu www.efektivita.cz