1968
Počet lodí se zvýšil
o loď Blaník, uvedenou do provozu koncem roku 1967 a její
celoroční provoz se tak promítl do provozních a finančních
výsledků i rozšíření přepravy cestujících (i když stále ve
zkušebním provozu).
Nadále
uzavřený suezský průplav ovlivňoval spíše přepravní výkony,
zejména přepravu v tunách v důsledku prodloužení cest
(více u BCC), do finančních výsledků se promítla sazební
kompenzace.
Od 1.1.vstoupil
v platnost nový výnos MD o úpravě platových poměrů členů
posádek čs.námořních lodí.
stav k
1.1.
|
|
|
|
za
rok
|
|
|
lodě
|
|
|
|
přeprava
|
|
|
celkem
|
počet
|
8
|
|
množství
|
tis.tun
|
718,7
|
z
toho
|
G
|
6
|
|
z
toho
|
vl.lodě
|
718,7
|
|
B
|
2
|
|
|
naj.lodě
|
0,0
|
kapacita
|
|
|
|
dopravné
|
mil.Kčs
|
193,7
|
nosnost
|
tis.DWT
|
120,4
|
|
z
toho
|
vl.lodě
|
193,7
|
z
toho
|
G
|
52,2
|
|
|
naj.lodě
|
|
|
B
|
68,2
|
|
prům.sazba
|
Kč/1
t
|
269,5
|
tonáž
|
tis.BRT
|
80,7
|
|
příjmy
za
|
cestující
|
|
hodnota
|
|
|
|
|
|
|
pořiz.
|
mil.Kčs
|
489,7
|
|
výsledky
|
|
|
zůst.
|
mil.Kčs
|
391,2
|
|
výkony
|
mil.Kč
|
188,6
|
|
%
|
80
|
|
odpisy
|
mil.Kč
|
26,9
|
|
|
|
|
režie
|
mil.Kč
|
3,1
|
ZP
ČNP
|
|
|
|
zisk
|
mil.Kč
|
84,8
|
pořiz.
|
mil.Kčs
|
491,1
|
|
|
|
|
zůst.
|
mil.Kčs
|
392,3
|
|
C k
rozd.
|
mil.Kč
|
84,8
|
pracovníci
|
|
|
|
odvody
|
mil.Kč
|
23,8
|
prům.stav
|
osob
|
545
|
|
podíl
|
%
|
28,0
|
z
toho
|
ústředí
|
85
|
|
příděly
fondům
|
mil.Kč
|
61,0
|
|
námořníci
|
460
|
|
nerozd.HV
|
mil.Kč
|
|
Poklesl počet pracovníků
a to v ústředí i na lodích (kde se snížil především stav
pracovníků v záloze (čerpající dovolenou a čekající na
nalodění), snížily se i režijní náklady ústředí. Ze zvýšeného
zisku šla opět větší část na tvorbu podnikových fondů i když
podíl odvodů vzrostl na 28%.
dle
lodí
|
|
provozní
výsledky
|
tuno
|
|
finanční
výsledky
|
|
poř.
|
|
návratnost
|
odp.
|
loď
|
cest
|
EČ
|
MEČ
|
tuny
|
míle
|
míle
|
|
tržby
|
zisk
|
odp.
|
přínos
|
hodn.
|
|
%
|
roky
|
%
|
Kladno
|
8
|
337
|
8
|
68
|
43
|
250
|
|
30,7
|
18,4
|
4,1
|
22,5
|
74,7
|
|
30,1
|
3,3
|
5,5
|
Pionýr
|
9
|
347
|
16
|
20
|
57
|
118
|
|
10,5
|
3,8
|
1,3
|
5,1
|
23,8
|
|
21,5
|
4,7
|
5,5
|
Jiskra
|
9
|
347
|
16
|
20
|
51
|
110
|
|
11,1
|
4,7
|
1,3
|
6,0
|
23,6
|
|
25,4
|
3,9
|
5,5
|
Košice
I.
|
6
|
375
|
26
|
147
|
102
|
1919
|
|
27,1
|
8,1
|
4,6
|
12,7
|
83,2
|
|
15,3
|
6,6
|
5,5
|
Republika
II.
|
6
|
361
|
17
|
77
|
66
|
550
|
|
20,2
|
6,6
|
3,7
|
10,3
|
67,8
|
|
15,2
|
6,6
|
5,5
|
Brno
|
8
|
348
|
7
|
69
|
62
|
500
|
|
45,0
|
31,0
|
3,5
|
34,5
|
63,7
|
|
54,1
|
1,8
|
5,5
|
Vítkovice
I.
|
8
|
382
|
22
|
284
|
103
|
2680
|
|
29,7
|
12,1
|
6,3
|
18,3
|
127,8
|
|
14,3
|
7,0
|
4,9
|
Blaník
|
9
|
306
|
32
|
33
|
49
|
124
|
|
19,2
|
10,7
|
2,2
|
12,8
|
39,3
|
|
32,7
|
3,1
|
5,5
|
|
63
|
2802
|
144
|
719
|
532
|
6251
|
|
193,7
|
95,3
|
26,9
|
122,3
|
504
|
|
24,3
|
4,1
|
5,3
|
Sazebního vzestupu po
uzavření Suezu bylo využito u lodí pro přepravu hromadných
substrátů, které byly provozovány převážně na cizí účet a jejich
zisk se proti předchozímu roku zdvojnásobil. Lodí Blaník byla
zahájena přeprava cestujících ve větším rozsahu než
dosud.
Všechny lodě opět ziskové, výrazně se
zlepšily přínos i návratnost (s výrazným příspěvkem Brna, kde
zisk činil téměř třetinu celkového zisku floty a návratnost
překročila padesát procent % (zásluhou přeprav speciálu do Maroka
a exportních cest na Kubu a do Iráku).
dle
relací
|
|
|
|
|
|
tuno
|
|
|
prov.
|
kat.
|
relace
|
cest
|
EČ
|
|
tuny
|
míle
|
míle
|
|
tržby
|
zisk
|
G
|
Amerika
|
2
|
91
|
|
25
|
17
|
119
|
|
3,5
|
0,4
|
G
|
BSV
|
2
|
119
|
|
5
|
25
|
59
|
|
12,4
|
9,1
|
G
|
DV
|
2
|
158
|
|
24
|
32
|
352
|
|
9,2
|
3,4
|
G
|
Kuba
|
41
|
1595
|
|
213
|
237
|
1105
|
|
95,7
|
56,5
|
G
|
Levanta
|
1
|
72
|
|
8
|
15
|
15
|
|
15,2
|
12,0
|
G
|
ostatní
|
1
|
10
|
|
13
|
1
|
2
|
|
0,9
|
0,2
|
B
|
cesty
|
14
|
757
|
|
431
|
204
|
4599
|
|
56,8
|
24,3
|
|
|
63
|
2802
|
|
719
|
531
|
6251
|
|
193,7
|
105,8
|
Základem provozu i
nadále zůstala kubánská relace, kde s uskutečnilo dvě třetiny
všech cest a dosáhlo více než poloviny provozního zisku,
vynikající byly i zmíněné cesty Brna do Maroka a Iráku.. K
zajištění efektivní exploatace byly některé lodě přechodně
nasazovány do oblasti Blízkého a Středního východu v době, kdy je
pro ně v kubánské relaci nedostatek vhodného
zboží.
Jsou evidovány další dvě
cesty okolo světa lodi Košice:
- 7.5. z polského
Gdaňsku přes Curacao-Caracas (holandské Antily), Panamu do
Mizushimi (Japonsko), poté Groote Eylandt (Astralie), Kapské
město (JAR) do Rotterdamu (Holandsko) 12.8.
- 2.9. Tuapse (SSSR),
přes Bospor opět do Curacao-Caracas (holandské Antily), Panamu do
japonské Chiby, poté indické Madras a Paradeep, Kapské město
(JAR) do Štětína (Polsko) 29.12. Zajímavostí této cesty bylo
přerušení plavby, když loď plující z jugoslávského Splitu
k nakládce do Tuapse při průjezdu Bosporem 21.8. obdržela
zprávu o vstupu vojsk, vrátila se do zpět přes rumunskou
Constantzi, kde nabunkrovala, do Splitu, kde se měly všechny naše
lodě shromáždit. Po vyjasnění situace loď odjela znovu do
Tuapse.
|