Vítejte na nové verzi stránek www.namorniplavba.cz

1982

Po 6 letech stagnace se konečně počet lodí  a samozřejmě jejich kapacita výrazně zvýšily a pořizovací hodnota lodí poprvé překročila jednu miliardu Kč.


stav k 1.1.




za rok



lodě




přeprava



celkem

počet

14


množství

tis.tun

1786,8

z toho

G

9


z toho

vl.lodě

1786,8


B

5



naj.lodě

0,0

kapacita




dopravné

mil.Kčs

566,0

nosnost

tis.DWT

264,2


z toho

vl.lodě

566,0

z toho

G

98,5



naj.lodě



B

165,7


prům.sazba

Kč/1 t

316,8

tonáž

tis.BRT

175,4


příjmy za

cestující


hodnota







pořiz.

mil.Kčs

1379,5


výsledky



zůst.

mil.Kčs

827,0


výkony

mil.Kč

542,7


%

60


odpisy

mil.Kč

89,7

ZP ČNP




režie

mil.Kč

15,9

pořiz.

mil.Kčs

1397,5


zisk

mil.Kč

60,6

zůst.

mil.Kčs

836,5









k rozdělení

mil.Kč

60,6

pracovníci




odvody

mil.Kč

54,0

prům.stav

osob

972


podíl

%

89,0

z toho

ústředí

133


příděly fondům

mil.Kč

6,6


námořníci

839


nerozd.HV

mil.Kč





Přírůstek nových plavidel  si vyžádal i vyšší počet pracovníků především na lodích. Nižší zisk znamenal i zhoršení proporcí v jeho rozdělení, takže odvody činily opět téměř devadesát procent..


dle lodí

 

provozní výsledky

tuno


   finanční výsledky


poř.


návratnost

  odp.

loď

cest


MEČ

tuny

míle

míle


tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.


%

roky

%

Košice I.

15

354

0

347

51

608


42,0

16,1

0,9

17,0

69,7


24,4

4,1

1,2

Vítkovice I.

7

353

0

249

48

1039


44,5

23,1

0,2

23,3

106,6


21,9

4,6

0,2

Blaník

10

374

1

35

53

161


35,1

10,2

2,0

12,2

35,6


34,2

2,9

5,6

Sitno

9

383

0

41

57

207


31,1

5,5

1,9

7,4

34,5


21,6

4,6

5,6

Radhošť

12

352

3

40

58

158


26,1

3,1

1,8

4,9

34,8


14,1

7,1

5,2

Kriváň

13

362

5

41

46

109


45,0

17,8

1,9

19,7

34,5


57,0

1,8

5,4

Praha

7

359

25

189

66

973


40,6

8,4

5,2

13,6

92,9


14,7

6,8

5,6

Mír II.

10

392

23

100

40

313


48,2

9,4

4,5

13,9

74,2


18,7

5,4

6,0

Bratislava

9

375

1

259

69

1196


59,6

20,8

5,8

26,7

105,1


25,4

3,9

5,6

Třinec

8

403

1

235

67

1286


48,5

16,2

10,4

26,6

129,3


20,5

4,9

8,0

Orlík II.

5

359

0

66

42

385


38,1

-1,3

14,3

13,0

194,9


6,7

15,0

7,3

Slapy

5

328

38

52

42

335


29,9

-4,5

13,3

8,8

172,0


5,1

19,6

7,7

Lipno

5

393

31

52

58

421


36,7

-1,0

15,1

14,1

170,8


8,2

12,1

8,9

Orava II.

7

346

13

81

42

430


40,7

0,9

13,1

14,0

175,8


8,0

12,6

7,5

 

122

5133

141

1787

739

7621

 

566,0

124,6

90,4

215,0

1431

 

15,0

6,7

6,3




Prvou polovinu roku se sazby udržovaly na úrovni konce předchozího roku, v druhé polovině došlo k propadu na úroveň označovanou za nejnižší v posledních 5 letech a s přihlédnutím k inflačnímu vývoji za nejhorší po 2.světové válce vůbec.

Přínos i návratnost zůstaly na stejné úrovni předchozího roku, při zvýšení odpisů klesl zisk. Ziskové všechny lodě kromě tří jugoslávských novostaveb, pro něž se při ztrátě iráckého trhu a součaném sazebním propadu jen velmi obtížně shánělo odpovídající zaměstnání.


dle relací

 

 

 

 

 

tuno

 

 

prov.

kat.

relace

cest



tuny

míle

míle


tržby

zisk

G

BSV

32

1603


239

191

1262


171,6

33,9

G

Kuba

11

506


68

94

361


54,2

12,8

G

Levanta

22

434


97

57

195


48,6

15,4

G

ostatní

11

746


102

95

702


56,3

12,0

B

cesty

32

1150


868

203

3327


165,3

56,4

B

T/C

14

694


412

99

1775


70,1

40,4

 

 

122

5133

 

1786

739

7622

 

566,0

170,9




Trampová tonáž byly zaměstnána na čs. (apatity z Murmanska, fosfáty z Afriky i Ameriky, ruda z Brazílie, Venezuely a Norska, cukr z Kuby) i cizí (v časovém nájmu,  2 lodě od poloviny roku pronajaty maďarské firmě MAFRACHT) účet. A zvýšila si podíl na 57%.

Liniová tonáž, jejíž kapacita se celoročním provozem jugoslávských novostaveb výrazně zvýšila a která musela zcela opustit najíždění Arabského zálivu, byla při trvajícím nedostatku čs.zboží a zhoršení jeho struktury (i v exportu převládaly hromadné substráty železo a cukr, v importu pak nízkoplatící náklady rud a pokrutin) zaměstnána z velké části na cizí účet nájmy na jednotlivé cesty nebo na čas. Přesto nejvyšší podíl 20% si zachovala relace BSV.

Objem speciálních přeprav se zhoršil v objemu, roztříštěnosti partií i rentabilitě, která se snížila o 45% a podíl Levanty se snížil na 9%.





© 2004-2014 Zdeněk Bastl | tvorba webu www.efektivita.cz