Mys

část pevniny vybíhající do oceánu nebo do moře; tvořena skalními horninami nebo plážovými sedimenty.

Cape Horn

Hoornský mys – nejjižnější část Jižní Ameriky, jižně od chilského ostrova Cabo de Hornos. Nebezpečné místo pro námořní plavbu do zprovoznění Panamského průplavu. Poprvé obeplut v roce 1616 holandským kapitánem Willemem Schoutenem (pojmenován podle jeho rodného města Hoorn).

Ohňová země

španělsky Tierra del Fuego – souostroví u jižních břehů Jižní Ameriky mezi průlivy Magalhăesovým a Drakeovým; 73 746 km2, 74 000 obyvatel (1993). Největší ostrov Isla Grande de Tierra del Fuego. – Na severu plošina pokrytá stepí, jižní část hornatá; nejvyšší zaledněná Cordillera Darwin (2 469 m n. m.). Chladné a větrné klima. Národní park Tierra del Fuego. – Souostroví politicky rozděleno mezi Argentinu a Chile. Řídké osídlení. Největší přístavy Ushuaia a Rio Grande. Chov ovcí, rybolov, lov tuleňů. Těžba ropy. – Ohňová země byla původně osídlena indiánskými kmeny, 1520 objevena pro Evropany F. Magalhăesem. Kolonizace od roku 1860.

Cabo Branco

[kabu branku], nejvýchodnější mys Jižní Ameriky a Brazílie (34° 45´ západní délky) na pobřeží Atlantského oceánu.

Cape Canaveral

[kejp keneverel], též Cape Kennedy (1964 – 73) – mys na východním pobřeží střední Floridy, východně od Orlanda. Největší americké raketové (kosmodrom se soustavou startovacích ramp) a kosmické středisko – J. F. Kennedy Space Center, vojenská letecká základna. Cestovní ruch (návštěvnické středisko Spaceport USA).

Cape Hatteras

[kejp heteras], mys na východním pobřeží USA (stát North Carolina) na písečné kose v Atlantském oceánu; 35°15´ severní šířky, 75°32´ západní délky. Významný pro námořní navigaci.

Cape Horn

Hoornský mys – nejjižnější část Jižní Ameriky, jižně od chilského ostrova Cabo de Hornos. Nebezpečné místo pro námořní plavbu do zprovoznění Panamského průplavu. Poprvé obeplut v roce 1616 holandským kapitánem Willemem Schoutenem (pojmenován podle jeho rodného města Hoorn).

Čeljuskinův mys

mys na severu poloostrova Tajmyr v ruské Východosibiřské nížině. Nejsevernější bod euroasijského kontinentu: 77° 43´ severní šířky. Objeven S. J. Čeljuskinem. – Od souostroví Novaja Zemlja oddělen průlivem Vilkinského.

Děžňovův mys

mys v Rusku, na Čukotském poloostrově. Nejvýchodnější bod Asie a Ruska, 66° 05´ severní šířky, 169° 40´ západní délky; maximální výška 741 m n. m. – Poprvé obeplut (1648) S. I. Děžňovem.

Dobré naděje, mys

anglicky Cape of Good Hope – skalnatý mys na jihu Afriky (34° 21´jižní šířky, 18° 29´ východní délky). Poprvé obeplut v roce 1488 B. Diasem.

Jihovýchodní mys

anglicky South East Cape – nejjižnější výběžek Tasmánie a celé Austrálie; 43° 50´ jižní šířky, 146° 50´ východní délky.

Jižní Mys

anglicky South Cape – nejjižnější výběžek australské pevniny (stát Victoria); 39° 08´ jižní šířky, 146° 25´ východní délky.

Nordkapp

[núrkap], Severní mys – mys v severním Norsku na ostrově Magerřya (71°10´21˝ severní šířky) se strmými útesy. Nordkapp není nejsevernějším bodem Evropy ani evropské pevniny.

Prince of Wales, Cape

mys Prince Waleského – nejzápadnější pevninský výběžek Ameriky, na Aljašce; 168°05´ z. d., 65°40´ s. š.

Střelkový mys

Cape Agulhas – nejjižnější bod Afriky, mys v Republice Jižní Afrika; 34° 52´ j. š., 20° 02´ východní délky.

Yorský mys

anglicky Cape York – nejsevernější výběžek australské pevniny, ležící na stejnojmenném poloostrově; 10° 41´ jižní šířky, 142° 32´ východní délky.

Zelený mys

Cap Vert – poloostrov v západní části Senegalu; vybíhá do Atlantského oceánu. Mys Pointe des Almadies je nejzápadnějším výběžkem pevninské části Afriky; 17°46´ západní délky.

Ostrovy

Ostrov je část souše obklopená vodou. Mořské ostrovy se dělí na oceánské (sopečné, korálové) a pevninské (původně součást pevniny, později oddělené).

Azorské ostrovy

portugalsky Açores – skupina devíti sopečných ostrovů (Săo Miguel, Pico, Terciera, Săo Jorge, Faial, Flores, Santa Maria, Graciosa, Corvo) v Atlantském oceánu, 1 300 km západně od Portugalska; 2 247 km², 236 700 obyvatel (1991), správní středisko Ponta Delgada na ostrově Săo Miguel. Významné tranzitní místo mezi Evropou a Amerikou (letecká doprava, kabelové spoje), rozvoj cestovního ruchu. Zemědělství (ovoce, vinná réva).

Kapverdy

Skupina hornatých sopečných ostrovů, největší je Săo Tiago (991 km²), nejvyšší Fogo s činnou sopkou Pico Volcano (2 829 m n. m.). Suché a slunečné tropické podnebí s nedostatkem srážek (ročně jen 100 – 300 mm). Suchomilné polopouštní rostlinstvo. –

Filipíny

Více než 7 100 ostrovů, z nichž největší jsou Luzon (104 683 km²) a Mindanao (94 596 km²), leží v sopečném a zemětřesném tichooceánském pásmu, jež doprovází východoasijské pobřeží. Souostroví bývá postihováno přírodními katastrofami. Pobřeží ostrovů značně členité).

Havajské ostrovy

vulkanické ostrovy v Tichém oceánu mezi 19 a 22 ° s. š., 3 500 km od Severní Ameriky, považované někdy za součást oblasti australské, jindy za samostatnou zoogeografickou podoblast .

Aleuty

anglicky Aleutian Islands – souostroví v Tichém oceánu náležející USA. Tvoří je více než 100 ostrovů sopečného původu, navazujících na pevninskou poloostrovní část Aleutského pohoří, vybíhajícího k západu. Celková délka 2 500 km. Z toho 35 sopek aktivních (od roku 1760). Vzdálenost mezi ostrovy se zvětšuje směrem k západu (8 – 135 km). Nejzápadnější ostrov Attu leží na východní polokouli.

Antily

Antillas – souostroví v Karibském moři táhnoucí se v délce kolem 4 000 km od Yucatánského průlivu k severnímu pobřeží Venezuely; odděluje Karibské moře a Mexický záliv od Atlantského oceánu. Dělí se na Velké Antily (Kuba, Haiti, Jamajka, Portoriko) a Malé Antily (Panenské ostrovy, Návětrné ostrovy, Závětrné ostrovy).

Baleárské ostrovy

Baleáry, španělsky Islas Baleares – španělské souostroví v západní části Středozemního moře. Hlavní ostrovy Mallorca (3 618 km²), Menorca (702 km²), Ibiza (572 km²), Formentera a Cabrera.

Bermudy

Bermudské ostrovy, anglicky Bermuda Islands – souostroví v západním Atlantském oceánu východně od jihovýchodního pobřeží USA; asi 150 ostrovů sopečného a korálového původu. Největší Great Bermuda.

Cookovy ostrovy

Ostrovy sopečného původu lemované korálovými útesy. Největší ostrov Rarotonga dosahuje výšky 652 m n. m.

Dalmatské ostrovy

ostrovy podél jadranského pobřeží Balkánského poloostrova, součást horského Dinárského systému (viz též Balkánský poloostrov), který je zde z větší části ponořen pod hladinu moře, vyčnívají jen vrcholky v podobě ostrovů. Dalmatské ostrovy se dělí na Kvarnerské (Cres, Krk, Rab, Pag), Severodalmatské (Premuda, Silba a skupina Kornatských ostrovů), Středodalmatské (Brač, Hvar, Vis, Šolta), Jihodalmatské (Korčula, Mljet, Lastovo). 69 velkých ostrovů (často obydleny), přes 600 malých. Největší Krk (409 km²), Cres (404 km²) a Brač (396 km²), nejdelší Hvar (68 km) a nejvyšší Brač (780 m n. m.).

Faerské ostrovy

faersky Fřroyar, dánsky Faerřerne – ostrovy v Atlantském oceánu mezi Skotskem a Islandem;– Skalnaté ostrovy sopečného původu (bazalt) dosahují výšky 882 m n. m. Pobřežní skalní útes Enniberg, 725 m vysoký, je patrně nejvyšší na světě.

Falklandy

Malvíny, anglicky Falkland Islands, španělsky Islas Malvinas na jihu Atlantského oceánu, asi 500 km východně od pobřeží Argentiny. Východní ostrov (East Falkland, Soledad, 6 682 km²) a asi 100 menších ostrovů, dependence Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy.

Fidži

Velká skupina (přes 300) ostrovů sopečného původu, obklopených korálovými útesy; největší Viti Levu (10 497 km²) a Vanua Levu (5 534 km²).

Galapágy

španělsky Archipiélago de Colón, též Islas Galápagos, Želví ostrovy – souostroví sopečného původu na rovníku v Tichém oceánu, asi 900 km západně od Ekvádoru. Třináct větších a asi 32 malých ostrovů. Největší ostrov Isabela (4 278 km²) s nejvyšší sopkou Wolf (1 707 m n. m.); další ostrovy Santa Cruz, San Cristóbal, San Salvador, Fernandina.

Hebridy

anglicky Hebrides – souostroví s více než 500 ostrovy v Atlantském oceánu při severozápadním pobřeží Skotska; průlivy Malý a Severní Minch je rozdělují na Vnější a Vnitřní Hebridy. Vnější Hebridy rulové (největší ostrov Lewis), Vnitřní Hebridy z usazených a vyvřelých hornin (největší ostrov Skye).

Jónské ostrovy

Iónské ostrovy – skupina asi 40 ostrovů při západním pobřeží Řecka v Jónském moři. Největší ostrovy Kefallinía (770 km²), Korfu (Kérkyra, 594 km²), Zákynthos, Lefkáda, Ithaka.

Kajmanské ostrovy

anglicky Cayman Islands – tři britské ostrovy v Karibském moři.

Kanárské ostrovy

španělsky Islas Canarias – španělské souostroví v Atlantském oceánu při severozápadním pobřeží Afriky. Tvoří je sedm hlavních ostrovů (Tenerife, Fuerteventura, Gran Canaria, Lanzarote, La Palma, Gomera a Hierro) a několik menších neobydlených. – Přístavy Las Palmas a Santa Cruz de Tenerife.

Kurily

Kurilské ostrovy – souostroví v Tichém oceánu mezi Kamčatkou a ostrovem Hokkaidó. Pět trvale obydlených ostrovů (Paramušir, Urup, Iturup, Kunašir, Šikotan) a mnoho neobydlených, délka souostroví 1 200 km.

Lofoty

norsky Lofoten – souostroví v Norském moři u severozápadního pobřeží Norska;. Hornaté ostrovy (1 161 m n. m.) s členitým pobřežím (fjordy. Nejvýznamnějším městem a přístavem je Svolvćr na ostrově Austvĺgřy.

Maledivy

Skupina téměř 1 100 drobných, zcela plochých korálových ostrovů, které jsou v délce 1 000 km rozloženy v rovníkovém pásmu, hlavní přístav a letiště Malé.

Marshallovy ostrovy

Celkem 34 plochých korálových ostrovů tvoří skupiny Ralik (západ) a Ratak (východ) ve střední části Tichého oceánu, délka řetězců 1 300 km.

Sundy

Sundské ostrovy – souostroví v jihovýchodní Asii mezi Indickým a Tichým oceánem. Dělí se na Velké Sundy (Sumatra, Borneo, Jáva, Celebes) a Malé Sundy (Bali, Lombok, Sumbawa, Sumba, Flores, Timor aj).

Šalomounovy ostrovy

Ostrovy sopečného původu s většinou hornatým povrchem jsou obklopené korálovými útesy. Největším ostrovem je Guadalcanal.

Špicberky

norsky Spitsbergen – norské souostroví v Severním ledovém oceánu mezi 76° a 81° s. š., Největší ostrovy Špicberk (39 044 km²) a Severovýchodní země (14 530 km²). – Členité pobřeží s fjordy.

Velké Sundy

skupina ostrovů u pobřeží jihovýchodní Asie v západní části Sund. Do Velkých Sund patří Borneo, Sumatra, Jáva, Celebes a některé menší ostrovy v Jávském moři.

Wallisovy ostrovy

Wallis a Futuna, francouzsky Wallis et Futuna –v Tichém oceánu ležící severně od Fidži;– Dvě skupiny hornatých sopečných ostrovů: Wallisovy ostrovy (největší Uvea,) a ostrovy Horn (Futuna, a neobydlený Alofi.