1967
Byla
ukončena spolupráce s čínskou stranou a předány
zbývající čínské lodě Lidice, Mír
I. a Orlík I., jejich exportní cesty končily v Číně a do výsledků
ČNP nebyly započítány. Z ústředí odešli i čínští
partneři.
5.6.1967 byl
v důsledku egyptsko-izraelské války uzavřen na 8 let Suezský
průplav. Mezi 14 loděmi, překvapenými vypuknutím konfliktu 5.6.
při průjezdu suezským kanálem a
poté nuceně kotvícím na Hořkém jezeře byla i námořní loď
Dunajplavby Lednice.
Lodě ČNP propluly Suezem
těsně před konfliktem, ale v relaci na Střední a Dálný
Východ musely obeplouvat Afriku. To znamenalo prodloužení cesty
v závislosti na výchozím/koncovém přístavu a rychlosti lodi
o 12-20 dní a zvýšení nákladů na pohonné hmoty (jejichž cena
rovněž stoupla). Vyšší náklady rejdařů byly kompenzovány zvýšením
sazeb dopravného v dotčených relacích.
Od
začátku roku byl v podniku realizován nový program hospodářské
politiky, který byl umožněn odchodem čínské strany a zavedením
nových pravidel hospodaření vč. systému VRCV (vnitřní cenové
vyrovnání). Ceny se nadále tvořily
prostřednictvím mechanismu tržních vztahů a ČNP je ovlivňovala
pouze komerčním jednáním v konkurenci s volnou tonáží cizích
rejdařů. Systém VRCV byl velmi aktivně využíván ve všech sférách
činnosti podniku. Projevil se především devizovými úsporami v
nákladech (přesun části nákupů potřeb pro provoz lodí - zásoby,
opravy, náhradní díly, pohonné hmoty ad. z KS na tuzemsko, SZ a
clearingové země) a růstem příjmů v KS (lodě byly nasazovány v
těch relacích a pro přepravu
takového čs.zboží, které přinášely největší úspory nebo přímo
efektivní volné měny).
Hlavním kriteriem
hospodářských výsledků se stal ukazatel hrubého
důchodu.
Vedením podniku byl
schválen nákup čtyř lodí liniového typu o nosnosti 6 tis.DWT
série B/455 začátkem října 1967. Lodě byly stavěny ve větší sérii
B/455 pro PŽM s nasazením v západoafrické lince. Série
prodělala celou řadu úprav a modifikací včetně změn na celkovém
vzhledu lodi i strojním vybavení a čtyři jednotky, dodané do
Československa jbyly v pořadí 10.-13. Protože situace
v západoafrické relaci se pro polskou stranu
značně změnila a nebylo pro tyto
lodě jiné použití, nabídla je polská strana pro vyrovnání
obchodní a platební bilance z čs.strany, přičemž loď Blaník
byly již v takovém stadiu rozestavěnosti, že byla převzata
prakticky bez jakýchkoli úprav, takže se od ní následující tři
jednotky, kde byly při stavbě již uplatněny připomínky ČNP, liší
(silnější motor na těžké palivo, zesílené konstrukce trupu na
přepravu rudy, zrušen chladírenský prostor a další drobnější
úpravy).
Devátá námořní loď ,
tentokráte liniového typu, byla určena stejně jako další tři
jednotky k zajištění rozvinuté výměny zboží mezi
Československem a Kubou.
Tři prvé lodě
z této série byly skutečně v kubánské relaci nasazeny,
zatímco čtvrtá byla většinou pronajímána na cizí účet, protože
najíždění Kuby v té době znamenalo zapsání na tzv. černou
listinu, což znamenalo zhoršení možností najíždění určitých
teritorií a najímání některými kapitalistickými rejdaři a také
provozní problémy.
Pozdější vývoj ukázal,
že se jedná o lodě velmi užitečné svou velikostí, umístěním
skladovacích prostorů, ekonomikou provozu a možností
univerzálního použití pro zboží čs.ZO i cizího substrátu
v obou směrech nejen v kubánské, ale i v řadě
dalších oblastí. Vedle kubánské relace byly nejčastějšími
oblastmi nasazení těchto lodí Středomoří a oblast Blízkého
Východu a Indie.
stav k
1.1.
|
|
|
|
za
rok
|
|
|
lodě
|
|
|
|
přeprava
|
|
|
celkem
|
počet
|
7
|
|
množství
|
tis.tun
|
820,9
|
z
toho
|
G
|
5
|
|
z
toho
|
vl.lodě
|
820,9
|
|
B
|
2
|
|
|
naj.lodě
|
0,0
|
kapacita
|
|
|
|
dopravné
|
mil.Kčs
|
142,8
|
nosnost
|
tis.DWT
|
114,1
|
|
z
toho
|
vl.lodě
|
142,8
|
z
toho
|
G
|
45,9
|
|
|
naj.lodě
|
|
|
B
|
68,2
|
|
prům.sazba
|
Kč/1
t
|
173,9
|
tonáž
|
tis.BRT
|
75,2
|
|
příjmy
za
|
cestující
|
|
hodnota
|
|
|
|
|
|
|
pořiz.
|
mil.Kčs
|
464,0
|
|
výsledky
|
|
|
zůst.
|
mil.Kčs
|
391,1
|
|
výkony
|
mil.Kč
|
148,9
|
|
%
|
84
|
|
odpisy
|
mil.Kč
|
25,5
|
ZP
ČNP
|
|
|
|
režie
|
mil.Kč
|
3,3
|
pořiz.
|
mil.Kčs
|
465,5
|
|
zisk
|
mil.Kč
|
47,7
|
zůst.
|
mil.Kčs
|
392,1
|
|
|
|
|
|
|
|
|
C k
rozd.
|
mil.Kč
|
47,7
|
pracovníci
|
|
|
|
odvody
|
mil.Kč
|
11,3
|
prům.stav
|
osob
|
573
|
|
podíl
|
%
|
23,6
|
z
toho
|
ústředí
|
91
|
|
příděly
fondům
|
mil.Kč
|
36,5
|
|
námořníci
|
482
|
|
nerozd.HV
|
mil.Kč
|
|
V rozdělení
hospodářského výsledku šla větší část do podnikových fondů, podíl
odvodů nepřesáhl čtvrtinu prostředků.
Koncem roku byla uvedena
do provozu první ze čtyř kontrahovaných lodí z Polska
Blaník. Jednalo se o velmi efektivní
plavidla s universálním použitím. Na všech lodích tohoto
typu bylo po šesti dvoulůžkových kabinách pro cestující určených
pro pravidelnou osobní přepravu a kabiny na lodích také byly
v začátcích jejich provozu hojně využíván. Loď Blaník byla
vzhledem k rozpracovanosti převzata ve verzi podle původního
projektu - měla i chladírenský prostor, který byl pro
nedostatečné využití v roce 1980 zrušen a motor na naftu, který
byl v roce 1977 přestavěn na těžké palivo.
dle
lodí
|
|
provozní
výsledky
|
tuno
|
|
finanční
výsledky
|
|
poř.
|
|
návratnost
|
odp.
|
loď
|
cest
|
EČ
|
MEČ
|
tuny
|
míle
|
míle
|
|
tržby
|
zisk
|
odp.
|
přínos
|
hodn.
|
|
%
|
roky
|
%
|
Kladno
|
10
|
361
|
17
|
92
|
49
|
367
|
|
29,4
|
15,2
|
4,1
|
19,3
|
74,7
|
|
25,8
|
3,9
|
5,5
|
Pionýr
|
11
|
358
|
7
|
25
|
58
|
124
|
|
10,8
|
4,0
|
1,3
|
5,3
|
23,8
|
|
22,5
|
4,5
|
5,5
|
Jiskra
|
10
|
360
|
11
|
24
|
62
|
124
|
|
12,4
|
5,1
|
1,3
|
6,4
|
23,6
|
|
27,1
|
3,7
|
5,5
|
Košice
I.
|
9
|
337
|
10
|
230
|
90
|
1236
|
|
24,2
|
6,3
|
4,6
|
10,8
|
83,2
|
|
13,0
|
7,7
|
5,5
|
Republika
II.
|
6
|
326
|
5
|
70
|
63
|
553
|
|
20,2
|
7,3
|
3,7
|
11,0
|
67,8
|
|
16,2
|
6,2
|
5,5
|
Brno
|
7
|
311
|
11
|
67
|
55
|
522
|
|
24,6
|
12,4
|
3,5
|
15,9
|
63,7
|
|
24,9
|
4,0
|
5,5
|
Vítkovice
I.
|
8
|
320
|
30
|
313
|
104
|
1911
|
|
21,1
|
2,8
|
7,0
|
9,8
|
127,8
|
|
7,7
|
13,0
|
5,5
|
|
61
|
2373
|
91
|
821
|
481
|
4837
|
|
142,8
|
53,0
|
25,5
|
78,5
|
465
|
|
16,9
|
5,9
|
5,5
|
Po poklesu v minulém
roce se situace na světovém námořním trhu stabilizovala na nízké
úrovni, ke zvýšení sazeb u hromadných substrátů došlo až po
suezské krizi (uzavření suezského průplavu v důsledku válečných
událostí), kdy však došlo i ke zvýšení cen pohonných
hmot a vyšším nákladů provozu v
důsledku objíždění Afriky.
Všechny lodě vykázaly
zisk, přínos i návratnost se proti předchozímu roku zlepšily.
dle
relací
|
|
|
|
|
|
tuno
|
|
|
prov.
|
kat.
|
relace
|
cest
|
EČ
|
|
tuny
|
míle
|
míle
|
|
tržby
|
zisk
|
G
|
Baltik
|
2
|
48
|
|
4
|
4
|
4
|
|
1,1
|
0,2
|
G
|
BSV
|
2
|
94
|
|
4
|
18
|
34
|
|
2,8
|
0,9
|
G
|
DV
|
3
|
249
|
|
35
|
48
|
464
|
|
11,7
|
2,0
|
G
|
Kuba
|
33
|
1207
|
|
193
|
195
|
1016
|
|
76,7
|
43,8
|
G
|
Levanta
|
1
|
42
|
|
5
|
6
|
11
|
|
1,1
|
0,1
|
G
|
ostatní
|
3
|
76
|
|
37
|
16
|
162
|
|
4,1
|
1,2
|
B
|
cesty
|
17
|
657
|
|
543
|
193
|
3147
|
|
45,3
|
12,1
|
|
|
61
|
2373
|
|
821
|
480
|
4838
|
|
142,8
|
60,3
|
.
Základem HV zůstal i
nadále provoz lodí v kubánské relaci, která se podílela na
provozním zisku více než 70%.
|