Vítejte na nové verzi stránek www.namorniplavba.cz

1973

V roce 1973 byla v NDR zakoupena  loď Mír II. (loď pro přepravu suchého nákladu, s robustní konstrukcí překládacího zařízení, původně určena pro rejdaře v ČLR).

Z provozu vyřazeny dvě lod pro přepravu kusového nákladu: jedna z nejproduktivnějších a nejspolehlivějších Kladno, která byla odprodána řeckému rejdaři a dále provozována pod jménem Apostolos (a v nájmu využita spolu s další lodí Nicolaos, celkem k 3 cestám s cukrem z Kuby) a Republika II. (švédskému rejdaři, kde plula pod jménem Cape Blanc).

V důsledku výstavby linky A Metra se ústředí přestěhovalo z budovy Na můstku, kde byly v nájmu, do budovy Strojimportu  v paláci Koruna na Václavském náměstí (technický úsek byl umístěn v Legerově ulici). Protože i palác Koruna měl být cca za 1 rok rekonstruován, začalo se s přípravou výstavby provizorní budovy na Hagiboru ve Strašnicích. Současně byly zahájena práce na projektové přípravě nového sídla podniku, které mělo být v Opletalově ulici pod budovou FMZO.

1.6. vstoupila v platnost zásadní platová přestavba námořníků. 


stav k 1.1.




za rok



lodě




přeprava



celkem

počet

11


množství

tis.tun

933,0

z toho

G

8


z toho

vl.lodě

896,3


B

3



naj.lodě

36,7

kapacita




dopravné

mil.Kčs

279,3

nosnost

tis.DWT

168,9


z toho

vl.lodě

266,0

z toho

G

68,3



naj.lodě

13,3


B

100,5


prům.sazba

Kč/1 t

299,3

tonáž

tis.BRT

115,1


příjmy za

cestující

0,6

hodnota







pořiz.

mil.Kčs

710,8


výsledky



zůst.

mil.Kčs

410,7


výkony

mil.Kč

289,3


%

58


odpisy

mil.Kč

57,0

ZP ČNP




režie

mil.Kč

7,8

pořiz.

mil.Kčs

713,2


zisk

mil.Kč

97,0

zůst.

mil.Kčs

412,4









C k rozd.

mil.Kč

97,0

pracovníci




odvody

mil.Kč

77,0

prům.stav

osob

749


podíl

%

79,4

z toho

ústředí

95


příděly fondům

mil.Kč

19,8


námořníci

654


nerozd.HV

mil.Kč





11 lodí na začátku roku překonala dosavadní maxima z roku 1965 v nosnosti DWT (současně kapacita BCC přesáhla sto tisíc DWT a převýšila nosnost lodí pro kusový náklad) a poprvé překročila i stotisícovou hranici tonáže BRT. Počet pracovníků dále rostl, podíl odvodů klesl k osmdesátiprocentní hranici.


dle lodí


provozní výsledky

tuno


   finanční výsledky


poř.


návratnost

  odp.

loď

cest


MEČ

tuny

míle

míle


tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.


%

roky

%

Kladno

3

169

27

35

32

308


12,5

1,3

2,7

4,1

74,7


5,4

18,4

3,7

Jiskra

24

364

12

42

35

37


15,8

3,7

1,9

5,6

23,6


23,8

4,2

8,2

Košice I.

4

327

16

99

56

1236


27,3

2,6

6,7

9,2

83,2


11,1

9,0

8,0

Republika II.

2

96

7

26

24

213


6,7

1,6

1,6

3,1

67,8


4,6

21,6

2,3

Brno

5

307

22

66

57

704


29,2

9,0

5,3

14,3

63,7


22,4

4,5

8,3

Vítkovice I.

6

313

39

220

62

1223


24,9

1,1

10,3

11,3

127,8


8,9

11,3

8,0

Blaník

8

360

2

37

57

256


29,1

13,5

3,2

16,7

39,3


42,5

2,4

8,1

Sitno

9

367

14

39

48

199


18,8

4,7

3,5

8,1

43,4


18,8

5,3

8,0

Radhošť

10

396

15

42

59

226


27,7

11,8

3,5

15,3

43,2


35,4

2,8

8,0

Kriváň

5

280

22

21

62

246


19,9

6,9

3,5

10,4

43,4


24,0

4,2

8,0

Praha

8

358

15

225

69

1319


23,6

2,2

9,8

11,9

113,8


10,5

9,5

8,6

Mír II.

4

275

5

44

57

581


30,4

12,3

5,2

17,5

91,0


19,2

5,2

5,7

vlastní

88

3612

196

896

618

6548

0

266,0

70,6

57,0

127,6

815


15,7

6,4

7,0

najaté

3

0

0

37

0

0


13,3

-4,0

0,0

-4,0






cestující

0

0

0

0

0

0


0,6

0,6

0,0

0,6







91

3612

196

933

618

6548


279,9

67,1

57,0

124,2

815


15,2

6,6

7,0




Všechny lodě opět ziskové,. nejlepší výsledky dosáhly šestitisícovky Blaník a Radhošť. Výrazné zvýšení zisku i návratnosti tak zaznamenala celá flota.

3 cesty najatých lodí (2 Apostolos a 1 Nicolaos) však skončily ztrátou. Najímání cizích lodí:mělo dva důvody:

a)        zajištění smluvních přeprav pro Čechofracht – většinou sezonní přepravy cukru, soustředěné do poměrně krátkého období po sklizni na Kubě

b)        uvolnění vlastních lodí pro efektivnější zaměstnání, při čemž celkový výsledek byl takto optimalizován


dle relací






tuno



prov.

kat.

relace

cest



tuny

míle

míle


tržby

zisk

G

BSV

19

1198


165

244

2017


104,4

43,1

G

Kuba

26

1016


132

146

679


68,5

29,9

G

Levanta

25

401


55

41

74


17,3

4,8

B

cesty

4

327


99

56

1236


27,3

5,6

B

T/C

14

671


445

131

2542


48,5

15,4



88

3613


896

618

6548


266,0

98,9




S vyjímkou Levanty zaznamenaly zlepšení všechny relace i provoz BCC





© 2004-2014 Zdeněk Bastl | tvorba webu www.efektivita.cz