Vítejte na nové verzi stránek www.namorniplavba.cz

1981

V rychlém sledu byly do provozu uvedeny zbývající tři lodě série  Slapy, Lipno a Orava II. Jednalo se o lodě univerzálního typu. Jejich konstrukce byla vhodná pro přepravu kusových i hromadných nákladů, ale byly také schopny pojmout až 250 kusů kontejnerů. Šlo o velmi efektivní již značně automatizované lodě s velmi dobrými manévrovacími a dalšími vlastnostmi.

Prodána loď  Brno řeckému rejdaři pro další provoz.

K počátku rok však počet lodí zůstal nezměněn, změnily se pouze kapacitní údaje a hodnota (v roce 1980 vyřazena malá Jiskra a do provozu uvedena větší Orlík II.)


stav k 1.1.




za rok



lodě




přeprava



celkem

počet

12


množství

tis.tun

1463,9

z toho

G

7


z toho

vl.lodě

1463,9


B

5



naj.lodě

0,0

kapacita




dopravné

mil.Kčs

554,5

nosnost

tis.DWT

233,8


z toho

vl.lodě

554,5

z toho

G

68,2



naj.lodě



B

165,7


prům.sazba

Kč/1 t

378,8

tonáž

tis.BRT

154,9


příjmy za

cestující


hodnota







pořiz.

mil.Kčs

934,2


výsledky



zůst.

mil.Kčs

399,3


výkony

mil.Kč

576,6


%

43


odpisy

mil.Kč

74,5

ZP ČNP




režie

mil.Kč

16,5

pořiz.

mil.Kčs

951,2


zisk

mil.Kč

135,5

zůst.

mil.Kčs

409,3









k rozdělení

mil.Kč

135,5

pracovníci




odvody

mil.Kč

108,2

prům.stav

osob

925


podíl

%

79,8

z toho

ústředí

132


příděly fondům

mil.Kč

27,3


námořníci

793


nerozd.HV

mil.Kč





Výrazný růst počtu námořníků v souvislosti s rozšířením počtu lodí. V ústředí menší přírůstek v počtu osob než u režijních nákladů. Příděl fondům se zvýšil díky lepšímu HV.


dle lodí

 

provozní výsledky

tuno


   finanční výsledky


poř.


návratnost

  odp.

loď

cest

EČ

MEČ

tuny

míle

míle


tržby

zisk

odp.

přínos

hodn.


%

roky

%

Košice I.

16

337

20

383

49

605


47,4

15,2

0,0

15,2

69,7


21,8

4,6

0,0

Brno

5

286

19

68

41

409


27,4

9,5

0,0

9,5

55,3


17,3

5,8

0,1

Vítkovice I.

4

337

30

137

50

830


41,1

18,3

5,6

23,9

106,6


22,4

4,5

5,3

Blaník

6

358

16

26

57

187


40,3

12,7

2,0

14,7

35,6


41,3

2,4

5,5

Sitno

8

334

29

20

36

117


34,0

8,9

1,8

10,7

34,5


31,0

3,2

5,3

Radhošť

9

326

22

26

38

103


31,7

10,0

1,8

11,7

34,8


33,7

3,0

5,1

Kriváň

7

346

49

22

15

39


41,0

22,7

2,0

24,7

34,5


71,5

1,4

5,8

Praha

8

325

29

209

54

1176


49,7

16,2

4,8

21,0

92,9


22,6

4,4

5,2

Mír II.

3

294

31

31

29

241


20,9

3,1

3,5

6,5

74,2


8,8

11,3

4,7

Bratislava

6

291

77

175

55

932


40,1

0,1

5,7

5,8

105,1


5,5

18,2

5,4

Třinec

7

332

14

215

60

1061


51,3

9,8

9,6

19,5

129,3


15,0

6,6

7,5

Orlík II.

5

319

37

68

48

454


47,3

1,0

14,0

15,0

194,9


7,7

13,0

7,2

Slapy

4

249

0

51

38

345


40,1

5,8

8,0

13,8

172,0


8,0

12,4

4,7

Lipno

2

148

6

15

26

87


12,5

2,3

5,9

8,2

170,8


4,8

20,9

3,5

Orava II.

2

72

0

18

8

31


29,7

16,7

2,3

19,0

175,8


10,8

9,2

1,3


92

4354

379

1464

604

6617


554,5

152,2

67,0

219,2

1486


14,8

6,8

4,5




Vysoká úroveň námořních sazeb z minulého roku začala od letního období pomalu klesat, s hlubokým propadem na konci roku na úroveň 1978-9, celkový roční výsledek se zlepšil v zisku i přínosu, ale v důsledku zvýšení pořizovací hodnoty přírůstkem nových lodí zhoršil v návratnosti.. Všechny skončily se ziskem, byť s velkými rozdíly u jednotlivých lodí, nejlépe šestitisícovky (Kriváň dokonce s návratností přes sedmdesát procent, naopak 5 lodí pod 10%.


dle relací






tuno



prov.

kat.

relace

cest

EČ


tuny

míle

míle


tržby

zisk

G

BSV

16

985


122

128

880


118,4

30,5

G

DV

3

188


35

25

240


17,8

5,9

G

Kuba

8

453


75

83

400


54,4

18,2

G

Levanta

11

286


12

12

11


45,8

30,4

G

ostatní

13

820


102

88

308


88,5

44,7

B

cesty

27

662


772

120

2601


133,4

65,6

B

T/C

14

960


346

148

2003


96,2

48,8



92

4354


1464

604

6443


554,5

244,1




Trampová i liniová tonáže byla zaměstnána obdobně jako v minulém roce, pro válečný stav mezi Irákem a Iránem bylo omezeno a ve druhém pololetí zcela znemožněno najíždění Perského zálivu, současně se projevil růst nákladů a přikládek ze Skandinávie a západní Evropy, takže volná tonáž byla použita pro posílení levantské relace vyššího objemu zboží HTS a v 8 případech pronajata na čas cizímu nájemci, na Kubu bylo uskutečněno 7 cest.

Největší podíl zaujímají relačně nespecifikované cesty liniových lodí (18%), po 12% zisku bylo vyprodukováno v relacích levantské a BSV , podíl BCC činil 47%.





© 2004-2014 Zdeněk Bastl | tvorba webu www.efektivita.cz