Provozní náklady lodí jsou tvořeny náklady, které jsou jednoznačně přiřazeny k určité lodi, buď za jednotlivé cesty (proměnné) případně za delší období (zpravidla jeden rok- pevné náklady vč.oprav))

1. pevné

představující fixní náklady na udržení lodi v řádném provozním stavu schopném přepravovat zboží z jednoho přístavu po moři do jiného přístavu.  Náklady jsou relativně nezávislé na relaci, v níž je loď nasazena  (ovlivňuje náklady pouze rozdílnou úrovní cen těch materiálů a služeb, které je nutné nezbytně nakoupit v nácestných přístavech - např.čerstvé potraviny, praní prádla, spoje  apod.).

Mezi nejdůležitější položky patří

- mzdy – vyplácené na základě pracovní smlouvy podle stanoveného tarifního zařazení příslušné funkce a různých příplatků (za přesčasovou práci pokud není čerpána v náhradním volnu, za obtížnou práci – prašný nebo nebezpečný náklad, práce nahrazující dodavatelské organizace a další činnosti obsažené v  interních předpisech. Zvláštní kategorií byl tzv.naloďovací přípatek (vyplácený v USD v závislosti na zastávané funkci) a v počátečním období též možnost převodu  určité části korunové mzdy  na tuzexové poukázky.

potraviny – stravování pracovníků lodí je zajištěno bezplatně přímo na lodi a jídlo je připravováno z potravin, dodávaných z tuzemska (tzv.suchý proviant – mouka, mražené maso  apod.) a čerstvých potravin, zakoupených v nácestných přístavech (ovoce, zelenina, mléko, ryby apod.)

- materiál a inventář – využívány rovněž přednostně dodávky z tuzemska případně  SZ na základě cenové kalkulace vč.skladování v tuzemském lodním skladu a dopravy na lodě.  Ostatní výrobky byly nakupovány  nebo dodávány kontraktními dodavateli v nezbytné míře v nácestných přístavech

- cestovné – náklady na cestovní výdaje  (jízdné a náhrady cestovních výloh – diety) pro posádky při nalodění a vylodění.  Střídání bylo orientováno na evropské přístavy a pro zhospodárnění bylo prováděno zčásti vlastními nebo v tuzemsku najatými autobusy. V zámoří bylo střídání prováděno pouze v individuálních případech (nemoc, úraz, rodinné důvody apod.). V poslední době však se posádky střídaly již po odjetí doby stanovené v kolektivní smlouvě z celého světa

- spoje – náklady na telekomunikační spojení lodě s ústředím , nájemci lodí, přístavními organizacemi apod. Využíváno především radiové spojení na a z moře (v ústředí silná radiostanice, umožňující přes pobřežní stanice a později i přes družici spojení do celého světa s využití faxu, telexu a v poslední době i prostřednictvím počítačů)

- praní prádla – lodě postupně vybavovány vlastními automatickými pračkami, nicméně část osobních i pracovních oděvů byly zadávány přístavním specializovaným organizacím

- kulturní vyžití posádek – náklady na dodávky (nákup a půjčovné) filmů, audio a videokazet pro využití volného  času posádek

- pojištění – náklady na pojištění

- kaska (poškození lodi a jejího zařízení v důsledku nahodilých událostí – nepříznivé povětrnostní podmínky, srážka s jinou lodí nebo nábřežím, najetí na mělčinu či podmořskou skálu, škody způsobené nedbalostí posádky apod.), někdy ve dvojím vyjádření pro dílčí škody a celkovou ztrátu lodi, sazby zpravidla podle tonáže BRT

- válečné připojištění (zvýšení pojistného při najetí oblasti, vyhlášené jako nebezpečné)

- odpovědnosti (škody vyplývající z odpovědnosti rejdaře za provoz lodi a přepravovaný náklad), sazba zpravidla podle nosnosti DWT

- posádky (pojištění svršků posádky, někdy i pojištění životní a úrazové)

- odpisy – sazby odpisů, stanovené zpravidla podle celostátních pravidel, kde jednou z položek jsou i námořní lodě. Sazby byly stanoveny podle normované životnosti lodě

- 20 let v roční výši  5,5% do roku 1968 včetně

- 15 let v průměrné roční výši 6,7%, při současném rozložení odpisů 5,5% prvých 8 let a 8% zbývajících 7 let od roku 1969

- mazadla – maziva a oleje potřebné pro provoz hlavního (pohánějící lodní šroub) a pomocných  motorů  (vyrábějící elektrickou energii pro celou loď)

- voda – pitná voda pro potřeby přípravy jídla, provoz kuchyně  a osobní hygienu, nakupovaná v nácestných přístavech v množství potřebném pro následnou cestu

Souhrn těchto položek, kalkulovaných a sledovaných za loď a kalendářní rok, stanovený jako denní průměr, byl základní jednotkou pro ocenění hodnoty času, potřebného na cestu (v komerčním provozu) nebo opravu (trvání oprav včetně přejezdů) a pro kalkulaci a porovnávání  efektivnosti jednotlivých možných variant provozu nebo oprav.

Jako součást pevných nákladů, která však byla hodnocena v souhrnu za celý rok pak byly náklady na opravy:

l)  přímé náklady na opravy

- běžné na odstranění poruch při cestě i v přístavech, zpravidla prováděné posádkou, někdy však nezbytné provést v přístavu (při vyšších nárocích na potřebné technické prostředky)

- roční (klasifikační) – periodické opravy hlavních částí lodě, předepsané příslušnou námořní klasifikační společností v určité časové periodě. Vzhledem k časové i finanční náročnosti těchto oprav (zhrnovala i prohlídku a nátěry podvodní části lodě na suchém doku) bylo snahou interval mezi těmito náročnými opravami prodloužit

- náhradní díly – kromě některých náhradních dílů, které byly loď povinna sebou vozit  se jednalo o ND, dodávané z tuzemského lodního skladu přímo k termínu zamýšlené opravy

- pevný inventář – inventář sloužící dlouhodobě k zajištění provozu lodě

Vnitropodnikově se nákladů na opravy započítávaly i pevné náklady na mimoexpolatační čas a proměnné náklady, potřebné na cestu a pobyt v opravárenské loděnici.

2. proměnné  

představují náklady spojené s konkrétní cestou (s přepravou určitého druhu zboží a typem přepravní smlouvy  - tzv.Charter Party  C/P).

- pohonné hmoty  - spotřeba paliva, kterým je poháněn hlavní stroj a pomocné motory. Lodě se jimi zásobují podle uvažované spotřeby na bezpečné dojetí do přístavu, kde hodlají provést další čerpání (bunkrování). Přitom berou v úvahu, jakou část přepravní kapacity palivo, uskladněné v lodních tancích zabírá (a o příslušné dopravné rejdař přichází) a cenové relace při nákupu v různých oblastech

- nakládací a vykládací výlohy – náklady spojené s přepravou zboží z nábřeží na loď, bezpečné uložení v lodních skladištích příp.i na palubě (vč.upevnění proti pohybu na moři  a vykládkou (přeprava z lodi na břeh). Loď může používat překládací zařízení přístavu nebo vlastní zařízení (jeřáby)

- přístavní poplatky – výlohy, spojené s najetím přístavu, kde jsou prováděny operace s nakládkou nebo vykládkou zboží. Výše je odvozena zpravidla podle velikosti lodi v BRT, zvlášť jsou účtovány některé služby vyžádané lodí – přemístění lodi mezi nábřežími vlečnými čluny, použití lodivoda při plavbě z rejdy (kotviště lodí před přístavem, kde lodě čekají na povolení vjezdu) do vlastního přístavu apod.

- průjezdní poplatky – náklady spojené s průjezdem lodi vymezenou oblastí – průplavem, úžinou, po řece  - tam, kde je vyžadována důkladná znalost místa, kudy loď proplouvá z hlediska šířky plavební trasy, bezpečné hloubky s ohledem na ponor lodi, podvodní překážky apod. Pro tyto trasy je obvyklé a někdy i povinné najmout lodivoda.

- agentská provize – náklady na služby potřebné při pobytu lodi v přístavu nebo průjezdu, poskytované lodi specializovanou organizací, která je zajišťuje. Výše je odvozena místně od různých veličin (zejm. rozsah poskytnutých služeb a  ve vyúčtování jsou jednotlivé služby rozepsány)

-         připojištění - zvýšení pojistného při najetí oblasti, vyhlášené jako nebezpečné nebo kryjící další rizika, spojené s charakterem zboží a možností jeho poškození

U celé skupiny nákladů došlo k řadě metodických změn, většinou před rokem 1967, kde však nejsou k dispozici potřebné údaje. Mezi nejdůležitější patří přesun nákladů

a)     na pevný inventář z pevných do nákladů na opravy

b)     na mazadla a vodu z proměnných do pevných

Struktura nákladů

v mil.Kč v běžných cenách daného roku:

Podíl proměnných nákladů značně kolísá nejen v závislosti na způsobu pronajímání lodí, ale i růstu nákladů na nákup pohonných hmot a dalších materiálů a služeb. Markantní je pokles především v roce 1990 a 1994, kdy převahu nabývají bulkcariery a časové nájmy.

Náklady v procentech z celkových provozních nákladů:

Nárůst nákladů v procentech proti roku 1967:

Pevné náklady

v mil.Kč v běžných cenách daného roku:

Náklady v procentech z celkových pevných nákladů:

Nejvíce se zvýšil podíl mezd, klesl podíl odpisů, ostatní položky při kolísání v jednotlivých letech si zachovaly stabilní úroveň.

Proti roku 1967 vykazují největší nárůst cestovné a spoje, nejnižší pak odpisy a pojištění.

Náklady na opravy

(běžné – na moři nebo v přístavech, roční – v loděnici) se vyvíjejí nepravidelně (roční opravy se realizují sice v rámci stanovených termínů, ale v době vhodné z hlediska provozu, technického stavu a finanční situace podniku, takže může dojít ke kumulaci v jednom roce).

Náklady na opravy v mil.Kč v běžných cenách daného roku:

Náklady v procentech z celkových nákladů na opravy:

Struktura a vývoj jednotlivých položek tuto nepravidelnost potvrzuje. Pokud by byly sledovány jednotlivé roky po sobě následující, obraz by se poněkud upravil.

Proměnné náklady jsou v letech 1960 a 1965 zaznamenány pouze v celkové výši, struktura není k dispozici.

Proměnné náklady

v mil.Kč v běžných cenách daného roku:

Náklady jednotlivých položek proměnných nákladů se vyvíjely velmi nerovnoměrně v závislosti  zejména na

a)     nasazení v jednotlivých relacích (s rozdílnou cenovou úrovní přístavních poplatků a výloh)

b)     cenové úrovní pohonných hmot (s trvalým růstem a prudkým vzestupem v období ropných krizí)

c)      struktuře floty a formách nájmu

Tyto skutečnosti se odrážejí i ve struktuře  a vývoji jednotlivých položek, nejmarkantněji po roce 1990.

Náklady v procentech z celkových proměnných nákladů: