Život na čs. námořní lodi

Československá obchodní námořní flota, sestávající z deseti lodí je jednou z nejmladších flot na světě ale stojí na druhém místě za Švýcarskem co do velikosti námořních flot vnitrozemských státu. Je cenným přínosem pro náš zahraniční obchod a hraje důležitou roli zejména v dovozu surovin pro CSSR a ve vývozu našich strojírenských výrobku. Naše lodi vozí též náklad pro některé zahraniční firmy a pohybují se téměř ve všech světových mořích.

Všechny československé lodě jsou moderní a dobře vybavené. Každá z nich je samostatným celkem, kouskem naší republiky, kde celá posádka bydlí a žije, zatím co loď neustále přetíná rovnoběžky a poledníky celé zeměkoule. Námořníci tam žijí a pracuji. chodí do biografu, hrají ping-pong a. poslouchají vece hudbu stejně jako členové jejich rodin doma v republice. Fysické práce je na lodích ještě dost, ale mnohdy už je nahrazena prací duševní. Člověk snadno ovládá mohutná soustrojí o výkonu mnoha tisíc koňských sil. seřizuje automatické a poloautomatické přístroje, ladí elektronická zařízeni - ale musí vědět jak. Proto mohou na moderních lodích pracovat jen dobří odborníci. Mimo odbornosti je na palubě třeba velmi dobré tělesné i duševní zdraví - loď střídavě pluje v tropech i v mrazivém podnebí - a naprostá kázeň, bez které by loď nemohla plout je samozřejmostí. Díky moderní technice není mořeplavectví tak svízelné a nebezpečné jako za našich předků. Lidé nejsou závislí na pohonné sile větru, mají dostatek pitné vody a chutně upravenou stravu místo nasolených ryb. Loď má pravidelné rádiové spojení se zemí. v mlze se „dívá" radarem a na mělčinách už nikdo nevrhá olovnici, protože stačí jen zapnout ultrazvukový hloubkoměr. Život na lodi se stal všedním a pravidelným sledem každodenních povinností, vysněné romantiky je jako šafránu.

Každý den plavby na širém moři začíná v 00 hodin 00 minut lodního času. Druhý důstojník převezme službu na můstku, příslušné mapy s vyznačeným kursem a zakreslenou poslední polohou lodi. Strážní námořník u kormidla hlasitě opakuje kurs, kterým právě loď pluje. Je-li moře klidné, kormidluje automatický pilot. Na rozbouřené hladině musí kormidlovat člověk, aby svým důvtipem a dovedností vedl loď proti útočícím vlnám.

Na můstku se nesvítí, jen růžice gyrokompasu a ukazatele polohy kormidla žlutozelené prosvítají tmou. V zorném polí kormidelníka je také zrcátko. ve kterém je vidět prosvětlenou růžici magnetického kompasu. Za mlhy nebo jinak snížené viditelnosti pracuje radar a na jeho kulaté obrazovce světélkují všechny překážky nad hladinou, které se vyskytují až do vzdáleností 48 námořních mil od lodě.

Venku na křídle navigačního můstku stojí strážní námořník. Neustále sleduje obzor před lodí i po jejích bocích a občas obhlédne též situaci za zádi. Jeho oči jsou velmi dobře vycvičeny, takže uvidí navigační světla protijedoucí lodi až na vzdálenost sedmi námořních mil. Ihned hlásí svému důstojníkovi „loď na kursu“ či „loď dvacet stupňů vpravo“ nebo „loď deset vlevo“. V rybnatých oblastech musí být námořník zvláště opatrný, protože mnozí rybáři mají své čluny neosvětleny a rozsvěcují navigační světla teprve tehdy, až jim hrozí nebezpečí srážky s jinou lodí. Potom bývá těžké v poslední chvíli manévrovat s dvousetmetrovým kolosem při plné rychlosti.

Několikrát za směnu prochází nekormidlující strážní námořník celou lodí na protipožární hlídce. Prohlédne ubytovací prostory i skladiště na přídi, zajde k barvárně, kde jsou uloženy hořlavé látky a ohlásí strážnímu důstojníkovi, zda je vše v pořádku. V půl čtvrté ráno jde budit prvního důstojníka a ostatní námořníky druhé směny.

Druhá směna začíná jako první. Teprve při rozednění se strážní námořník pustí do důkladného úklidu celého můstku. Umyje všechna okna i podlahu, vyleští mosazné části lodního telegrafu. lodní zvon a ostatní mosazné kování na můstku. Strážní důstojník ještě před rozedněním určí polohu lodi podle hvězd a zakreslí ji do mapy. V šest hodin jde strážní námořník vzbudit druhého kuchaře, který připravuje pro posádku snídani, v půl sedmé budí stewardy.

Snídaně se podává v půl osmé. Snídaně bývá vydatná. Vajíčka upravená na různý způsob,  ovesná nebo rýžová kaše, někdy také uzenina nebo topinky, chléb s máslem a marmeládou, káva nebo čaj. Čerstvé mléko bývá na všech lodích vzácností, protože ani v lednici dlouho nevydrží.

Ještě před snídaní přichází na můstek loďmistr. Dostává tam od prvního důstojníky, který má právě strážní službu, souhrnné příkazy o celodenní práci „daymanů". "Daymani" jsou ti námořnici, kteří nedrží strážní služby a pracují pod vedením loďmistra v denní směně na údržbě lodi. Oklepávají z ocelových částí lodi rez, natírají, promazávají palubní mechanismy, zaplétají poškozená lana a šijí potřebné předměty z plachtoviny.

V osm hodin už jsou všichni "daymani" v barvárně, kde loďmistr vydává barvy a potřebné nářadí. Na můstku začíná další služba od osmi do dvanácti hodin. Nastupuje ji třetí důstojník a odpočatí námořnici. Druhá směna se nasnídá a jde spát. Služba třetího důstojníka je nejlepší, protože se všichni její členové dobře vyspí. Znovu nastupují do služby až v osm hodin večer a slouží do půlnoci. Služba prvního důstojníka začíná opět ve čtyři hodiny odpoledne a trvá do osmi večer.

Směny ve strojovně jsou rozvrženy podobně, ale práce strojní posádky je v horkém a nadměrně hlučném prostředí mnohem obtížnější. Udržovat v chodu hlavní motor po dobu několika týdnu bez zastavení není maličkost; provoz všech ostatních pomocných zařízení a lodní elektrárny vyžaduje úsilí, které se nedá několika větami popsat. Strojovně vládne první strojní inženýr. Pomáhají mu další tři strojníci, elektrodůstojník, strojmistr, "daymani". motoráři a elektrotechnik.

O životní potřeby celé posádky pečuje hospodářské oddělení s lodním hospodářem v čele. Hospodář nakupuje v přístavech proviant, kuchaři svým uměním vytvářejí blaho domova, stewardi podávají jídla a udržují společenské místnosti na lodi v pořádku, aby se tam všem námořníkům líbilo. Je-li někdo nemocen, dostane se mu ošetřeni u lodního lékaře, ve vážných případech leží v lodní nemocnici.

Radiodůstojník má své služby určeny mezinárodním Radiokomunikačním řádem. Přes den pracuje vždy dvě hodiny a poté má dvě hodiny volno. Mimo povinného poslechu na tísňovém kmitočtu vysílá a přijímá radiotelegramy, navazuje radiotelefonní spojení s pobřežními stanicemi a sám si opravuje všechna rádiová zařízení.

Život celé posádky je přesně rozvržen, každý má na lodi své místo a musí dobře znát své povinnosti. Každá loď pod naší vlajkou je chloubou svých námořníků o všichni o její dobrý chod i pěkný vzhled rádi pečují. Vždyť je po řadu měsíců jejich domovem.

Autor:

Vítězslav Schiller,

pracovník námořní lodi

Posádka

Modernizace lodního provozu, nová lodní zařízení si vyžádala i některé změny ve složení posádky.

V zásadě však pracují na lodi tři základní skupiny, jimž odpovídá následující schéma.

Z posádek vymizeli lodní tesaři, což byla zvláště v dobách plachetnic populární funkce. Dnes jsou na lodi třeba chladírenští technici, elektronici, odborníci na počítače nebo na jiná specializovaná zařízení. Velmi výrazně se změnila například funkce elektrikáře. Dnes se vyžaduje, aby to byl slaboproudař, odborník na elektroniku nebo dokonce jenom na jednu její část. Lodě mají tolik automatických zařízení jako málokteré zařízení na pevnině.

Protože však není možné, aby loď s sebou vezla tolik členů posádky, aby byl zastoupen pro každé zařízení potřebný specialista, platí i nadále požadavek určité univerzálnosti pro každého, kdo na lodi slouží, neboť často je třeba řešit situace na širém moři okamžitě a bez cizí pomoci. A tak požadavek specializace, diktovaný moderními složitými zařízeními, a požadavek univerzálnosti, daný omezeným počtem členů posádky, je největším personálním problémem soudobého námořnického povolání. To platí u všech funkcí.

Struktura posádky

Velení lodi

       velitel lodi

       1. palubní důstojník

       1. strojní důstojník

       lodní ekonom

Důstojníci

       2. palubní důstojník

       3. palubní důstojník

       radiodůstojník

       2. strojní důstojník

       3. strojní důstojník

       4. strojní důstojník

       elektrodůstojník

       lodni lékař

Kadeti – asistenti

       palubní kadeti

       strojní kadeti

poddůstojnící

       loďmistr

       strojmistr

       1. kuchař

palubní mužstvo

       námořníci 1. třídy

       námořníci 2. třídy

lodníci

strojní mužstvo

       motoráři 1. třídy

       motoráři 2. třídy

       pomocníci strojníka

       elektromechanik

       palubní mechanik

hotelové mužstvo

       kuchaři

       stevardi

Pro výkon jednotlivých funkcí jsou stanoveny předpoklady:

a)     absolvování příslušné školy s uvedením stupně a zaměření

b)     odborná praxe v oboru a na námořních lodích

c)      složení příslušných zkoušek na Ministerstvu dopravy nebo před komisí stanovenou organizací a získání průkazu odoborné způsobilosti

d)     aktivní znalost anglického a příp.i dalšího světového jazyka

e)     schopnost řídit a koordinovat práce na svěřeném úseku činnosti

Kapitán

Jeho práva a povinnosti jsou nejobsažnější:

1. Veliteli lodi přísluší správa lodi včetně jejího nautického vedení, jakož i právo použít všech opatření nezbytných k bezpečnému provedení plavby a udržení pořádku na lodi.

2. Velitel lodi je zejména povinen:

a)      vést loď podle platných předpisů, jakož i pravidel a zvyklostí v námořní plavbě.

b)      pečovat o to, aby veškerá nařízení na lodi odpovídala předpisům o bezpečnosti a hraně zdraví při práci.

c)       pečovat o to, aby loď byla ve stavu způsobilém k provedení plavby.

d)      dbát, aby na lodi byly veškeré listiny předepsané pro loď, lodní posádku a náklad.

e)      učinit všechna opatření nutná k odvrácení jakékoli škody hrozící lodi nebo osobám a věcem, které jsou na lodi.

3. Při plnění svých povinností a uplatňování své kompetence se opírá kapitán o celý komplex československých zákonů, předpisů i o mezinárodní úmluvy a zvyklosti. Kapitánské zkoušky se skládají z řady disciplín: z angličtiny, navigace, astronomie, meteorologie, elektrotechniky, ze stavby lodí, stability lodi, z námořního práva mezinárodních předpisů o plavbě, mezinárodního pojištění a ze základů zdravovědy. I nakládání a vykládání lodi je zvláštní předmět, který je třeba ovládat.

4. Kapitán lodi odpovídá za všechen provoz a při obtížných úsecích a v krizových situacích, za bouře, mlhy nebo při přístavních manévrech osobně řídí loď. Určuje kurs lodi a ten se nesmí měnit bez jeho vědomí. Zkrátka kapitán zodpovídá za to, aby loď s nákladem a posádkou dojela v bezpečí a v pořádku a v ekonomicky úsporném provozu do svého cíle. Kapitána nezbavuje odpovědnosti ani přítomnost lodivoda. Pouze správa Panamského průplavu bere na sebe odpovědnost za loď v tom okamžiku, kdy byl učiněn zápis do lodního deníku o řízení lodi lodivodem. I zde se však vyžaduje od lodi splnění přísných podmínek, a přesahuje-Ii např. ponor lodi stanovenou úroveň, ujme se sice lodivod své funkce, ale nepřevezme zodpovědnost za loď.

5. Kromě bezprostředních úkolů týkajících se nákladu, posádky, lodi a její plavby je vybaven kapitán i dalšími pravomocemi. Může ověřovat druhopisy jako notář. Spáchá-Ii někdo na palubě trestný čin, musí kapitán zajistit provinilce i stopy a svědky a sepíše protokoly. Zemře-Ii někdo na lodi a loď je daleko od břehu, zajišťuje námořní pohřeb. I při narození dítěte je kapitán povinen sepsat zápis o této události za účasti dvou svědků.

6. Jen v pobřežních vodách mohou zasáhnout do vyšetřování na lodi orgány cizí země, a to za těchto podmínek:

a)     postihují-ii následky trestného činu pobřežní stát.

b)     může-li trestný čin porušit klid v zemi nebo pořádek v pobřežních vodách.

c)      vyžadoval-ii pomoc místních úřadů kapitán lodi nebo konzul země, pod jejíž vlajkou loď pluje.

d)     je-ii nezbytné zabránit nedovolenému obchodu s omamnými látkami.

Jak známo z krásné literatury a filmů, kapitán může uzavírat i sňatky. Ovšem, naše zákonodárství na uzavírání sňatků na lodi nepamatuje. Ale podle mezinárodních konvencí by mohl kapitán na moři oddat osoby, v jejichž státě se sňatky na lodích uznávají. Povinnost kapitána opustit loď v případě jejího zničení jako poslední je však zakotvena v současných předpisech.

Radiodůstojník

Telegrafista býval dříve jediným členem posádky, který zajišťoval spojení s pevninou. Dnes již, jak víme, má Ioď dispečinkové zařízení, které umožňuje přímé spojení můstku s přístavy a plujícími Ioďmi. Nová doba přinesla i do rádiové kabiny navou techniku i funkci radiodůstojníka.

Byl to například dálnopis, který lze napojit na paměť počítače v budově rejdařství v Praze a kterým lze zajistit údaje týkající se termínů údržby a oprav motorového zařízení a podobně. Byl tu i přístroj. který může odebírat barevné faksimile meteorologických předpovědních map. Díky výkonnosti nových vysílačů se používá čím dále tím více spojení fonických a spojení pomocí Morseovy abecedy je omezeno skutečně jen na velké vzdálenosti či na nepříznivou dobou šíření rádiových vln. Zatímco členové posádky mají buď denní pracovní směnu od osmi do čtyř, nebo se střídají ve čtyřhodinových intervalech ve strážní službě, má pracovník radiové služby svoji vlastní pracovní dobu, která se řídí podle greenwichského času, času nultého poledníku. Tento čas sjednocuje provoz rádiových stanic na celém světě, aby se při vysílání nemuselo počítat se spletitými vztahy místních časových údajů.

Pracovní doba se tedy vymyká místnímu času na lodi a rádiák si ji individuálně upravuje na dobu, kdy je optimální šíření rádiových vln,a rovněž má na zřeteli i dobu, která je v místě, s nímž chce navázat spojení. V kabině má kromě již jmenovaných aparátů několik vysílačů různých rozsahů na střední či krátké vlny. Kromě toho je rádiová stanice vybavena nouzovým vysílačem s vlastními akumulátory, tedy nezávislým na zdroji elektrické energie dodávané ze strojovny. Dále je tu malý přenosný vysílač pro záchranný člun napájený dynamem poháněným lidskou silou.

Všechna tato spojení můžeme rozdělit do dvou skupin: spojení týkající se provozu lodi a spojení týkající se plavby Iodi. Do první části by patřila radiotelegrafická spojení s rejdařstvím v Praze a spojení s agentem v přístavu, do něhož laď pluje.

Rádiák získává pro loď informace a situaci v přístavu, zda je připravena vykládací zařízení, v jakém stavu je příprava nákladu pro zpáteční cestu, objednává potraviny, případné opravy v doku a podobně. Se svolením kapitána mohou použít i námořníci služeb telegrafisty pro spojení se svým domovem. Z lodi se dá díky pobřežním stanicím telefonovat stejně úspěšně jako na pevnině z budky.

Kromě této služby opatřuje rádiák informace potřebné pro vlastní plavbu Iodi, tj. získává meteorologické zprávy, provádí poslech na mezinárodní tísňové frekvenci na určené vlně, na níž se vysílají všechny informace týkající se bezpečnosti plavby (předpovědi počasí, informace o vojenských manévrech, zprávy o ledovcích ap.). Na mezinárodní tísňové frekvenci musí každá loď podat zprávu, potká.-Ii na své cestě jakýkoli předmět, který by mohl ohrozit plavbu dalších Iodí. Může to být vrak, mrtvá velryba nebo velké kry z rozpadávajících se ledovců ap. Na této vlně se rovněž ohlašují všechny změny v provozu majáků, zprávy o poruchách navigačního zařízení, padávají tu zprávy lodím i o tom, že třeba jedna z pobřežních stanic má pro loď důležitý telegram nebo telefonní hovor. Na této frekvenci je i povinný poslech nouzových signálů SOS. Ale protože na této vlně neustále volá spousta lodí a pobřežních stanic, jsou každou hodinu vyhrazeny dvě periody trvající tři minuty, kdy je na této frekvenci zákaz jakéhokoli vysílání. Všechno ztichne a všichni povinně poslouchají. Smí vysílat jedině loď volající o pomoc. Když nemá rádiák službu, přepíná na automat, který při zachycení nouzového signálu SOS rozezní v jeho kabině a na můstku poplašný zvonek.

Lodní lékař

Je jediný z členů posádky, který není zaměstnancem Československé námořní plavby, ale ministerstva zdravotnictví. I jeho profese se však týkají požadavky univerzálnosti běžné pro lodní plavbu. Na lodi, na rozdíl od provozu nemocnice, kde jsou na jednotlivých odděleních specialisté, musí být připraven sám na všechny případy. Internista může být povolán k operaci či musí ošetřit zuby apod.

Je samozřejmé, že ve vážné situaci vyžadující operativní zákrok se takový internista pokusí spojit s nejblíže jedoucími loďmi, zda nemají na palubě chirurga, ale není-Ii nablízku a operace je nutná, musí operovat sám.

Před vyplutím je povinností lékaře doplnit lékárnu a zařídit, aby měl všechny důležité léky a nástroje s sebou. Kromě nutných zákroků vyvolaných nemocí či úrazem provádí pravidelné prohlídky námořníků. Nejvíce starostí má při připlutí do přístavu, neboť dříve než přístav loď přijme, musí být zdravotně odbavena. Každá země, každý ostrov se chrání, aby lodě nepřenesly na její území nějakou nemoc, proti níž nejsou místní obyvatelé dostatečně imunní. Proto bývají zdravotní předpisy i jejich kontrola velmi přísné. Na palubu se dostaví přístavní lékař, aby zjistil, zda na lodi nejsou infekční choroby, zda všechny osoby, které se nacházejí na palubě, mají v mezinárodním očkovacím průkazu potvrzené očkování, které je v té či oné zemi vyžadováno. Někde nařídí přístavní orgány i povinnou dezinfekci všeho šatstva, kterou lodní lékař ve spolupráci s přístavním lékařem na lodi provedou. Dále musí mít každá loď potvrzení ne starší půl roku, že byla deratizována a je zbavena krys. Při přistání má tedy lékař plno práce, ale na moři jsou všichni rádi, nemá-Ii práci žádnou.

Palubní oddělení

Palubní důstojníci

mají mezi sebou rozděleny úkoly a při plavbě konají na můstku lodi strážní službu.

Některé základní úkoly, které specifikují jednotlivé funkce:

První palubní důstojník

a)     je zástupcem velitele lodi, a proto musí být natolik informován a připraven, aby se mohl v případě nutnosti této funkce ujmout. Po dobu nepřítomnosti kapitána musí být přítomen na lodi, zejména má-Ii loď no palubě zápalný, výbušný či jinak nebezpečný náklad;

b)     dohlíží soustavně na technický stav lodi, zejména na její palubní část, sestavuje plány prací údržby a řídí práci palubního mužstva;

c)      v plném rozsahu zodpovídá za náklad, připravuje jeho nakládku o vykládku a pečuje o náklad během plavby. V této souvislosti provádí i stabilitní v'0počty a sestavuje plán nakládky i vykládky;

d)     před vyplutím lodi osobně kontroluje, zda je vše připraveno k plavbě.

Druhý palubní důstojník

a)     spravuje a udržuje veškeré navigační pomůcky a přístroje, včetně navigačních map o publikací, které pravidelně aktualizuje o opravuje podle získaných informací.

b)     udržuje pořádek a zodpovídá za můstek a navigační kabinu. Před v~plutím no moře vykresluje kursy lodi pro celou cestu.

c)      není-Ii na palubě lékař, spravuje lodní lékárnu a poskytuje první pomoc.

Třetí palubní důstojník

a)     pečuje o všechny záchranné prostředky a protipožární vybaveni na lodi a zodpovídá za ně.

b)     pravidelně kontroluje vybavení záchranných člunů, obnovuje v nich zásoby pitné vody a potravin.

c)      zkouší v předepsaných rozmezích účinnost hasicích prostředků a vede o těchto kontrolách záznamy.

d)     před vyplutím no moře, zejména při změně posádky, vypracovává lodní poplachový plán. Zařízení, o které 'Pečuje a za které zodpovídá, spadá pod velmi přísné mezinárodní předpisy a je v přístavech pravidelně kontrolováno.

Všichni tři palubní důstojníci se střídají při plavbě ve čtyřhodinových směnách na velitelském můstku ve strážní službě.

Ve strážní službě na můstku pak důstojník sleduje polohu lodi, směr o rychlost plavby, zaznamenává tyto údaje do mapy o lodního deníku. Potřebu změn směru i rychlosti plavby hlásí veliteli lodi. Sám měnit kurs, rychlost o chod motorů nesmí, pokud by to nebylo nutné k odvrácení zjevného nebezpečí.

Před příchodem o odchodem lodivoda palubní důstojníci zajišťují, aby bylo včas připraveno úvazné lano pro lodivodský člun, provazový žebřík, záchranný kruh a vrhací lana. Lodivoda přijmou při vstupu na palubu a zavedou na můstek, kde zaznamenají jeho příchod s uvedením jeho jména do lodního deníku.

Spadne-Ii člověk přes palubu, učiní strážní důstojník samostatně všechno opatření nutná k jeho záchraně. Vrhne záchranný 'kruh, přetočí kormidlo, vyhlásí poplach a nařídí pozorování postiženého.

O svých činech ihned informuje kapitána.

Dohlíží na stav vody ve stokách o při zjištění zvýšeného přibývání vody dává hlášení veliteli o současně činí všechna opatření k jejímu včasnému vyčerpánI.

Strážní služba rovněž pravidelně dohlíží na upevnění záchranných člunů, kotev, palubního nákladu a jiných předmětů na palubě o kontroluje bezpečnostní zařízení a stav záchranných prostředků, např.záchranných kruhů, bójí apod.

V přístavu se palubní důstojníci střídají v osmihodinových směnách a dohlíží zejména na průběh nakládky a vykládky:

V přístavu nebo při kotvení pak musí být palubní důstojník při nástupu do strážní služby informován o těchto údajích:

-         o délce vypuštěného kotevního řetězu, počtu úvazných lan, o pohotovosti druhé kotvy a náhradních úvazných lan,

-         - o hloubce pod kýlem lodi, o ponoru lodi, o povaze dna a proudech,

-         - o členech lodní posádky, kteří konají strážní službu,

-         - o počtu členů lodního mužstva, kteří obdrželi povolení k vycházce na břeh, jmenovitě o členech velitelského sboru, kteří nejsou přítomni na lodi,

-         - o lodních pracích, zejména o stavu překládky, o tom, jak se plní plán nakládky nebo vykládky, o reklamacích týkajících se nákladu,

-         - o pohotovosti lodi k odplutí, zejména o pohotovosti hlavního stroje a ostatních strojních zařízení, o zásobování vodou, potravinami a pohonnými látkami,

-         - o stavu vody v zátěžových nádržích, - o rozkazech velitele lodi, které mají být provedeny.

Námořníci a lodníci

pracují pod vedením palubních důstojníků a loďmistra.

Funkci loďmistra známe z dobrodružné literatury pod jménem bocman. Řídí pracovníky denní směny a odpovídá za celkovou údržbu lodi s výjimkou strojního zařízení.

Na námořníky klade život na moři požadavek univerzálnosti. Měli by umět pracovat se dřevem, opravit dřevěné zábradlí, nábytek, měli by umět zasklívat, musí umět připravit a seřídit lodní navijáky a výložníky. Mnoho času, pokud to dovolí počasí a klimatické podmínky, stráví námořníci lakováním lodi, která ve slaném prostředí mořské vody podléhá korozi. Kromě prací, které jsou běžné i na pevnině, sejdeme se v popisu práce námořníků i s úkony bezprostředně souvisejícími s mořeplavbou. Je to například práce s lany a vázání námořních uzlů.

Na lodi se používá mnoho druhů lan a každý druh vyžaduje jiný způsob údržby.

-Manilové lano se například zhotovuje z vláken abaky. Protože abaka roste převážně na Filipínách, lano dostalo jméno po jejich největším městě. Manilové lano je pevné a trvanlivé, nehnije. Namočeno ve vodě však zvětšuje svůj objem, a tak se nemůže dávat do kladkostrojů, různých navijáků a také se zvětšuje jeho hmotnost.

-Konopné lano je velmi pevné. Musí se konzervovat, ale na rozdíl od manilového nenabývá vlhkem na objemu.

-Sisalové lano je z vláken aloe. Je bílé a pevné téměř jako lano konopné. Mořské vodě odolává dobře.

-Lano z vláken kokosových palem se používá pro neobyčejnou pružnost. Je velmi elastické. Protáhne se o čtyřicet až padesát procent.

-Nylonové lano je velmi pevné, a tok může mít podstatně menší průměr než ostatní lana. Voda na něj nemá vliv, mrazem však křehne a pak se snadno láme. Přesto je nejlehčí.

-Ocelová lana jsou na lodích podle jejich účelu v mnoho provedeních: pevná, jež se používají jako lana upevňovací, stožárová nebo komínová, až po velmi ohebná, jež slouží jako lano nakládací, vlečná o tažná.

Dále musí mít námořník i základní znalosti o navigaci, musí umět spouštět záchranný člun, umět s ním plout jak s pomocí vesel, tok s pomocí plachet, musí umět manipulovat s pracovním člunem v proudu, umět veslovat s jedním veslem na zádi.

Námořník 1. třídy zná samostatné složité a kvalifikované palubní práce, vykonává palubní strážní službu a při manévrech lodi provádí náročné práce související s odplutím a přistáním lodi podle pokynů velícího důstojníka. Těmto úkolům odpovídají i předpoklady, které jsou stanoveny pro funkci námořníka: absolvování odborného učiliště pro plavbu nebo vyučení v příbuzném oboru, složení příslušné zkoušky, 6 roků odborné praxe, z toho dva roky ve funkci námořníka 2. třídy, znalost anglického jazyka zejména v oboru technické palubní terminologie.

Podobné předpoklady, pouze méně let praxe, se požadují i od námořníka 2. třídy.

Strojní oddělení

Strojní důstojníci

Podobný režim jako palubní, jen s jiným zaměřením, mají důstojníci strojní skupiny, ovšem kromě prvního strojního důstojníka, který odpovídá výhradně za provoz celého strojního úseku námořní lodi a nemá strážní službu.

Na nejmodernějších lodích tato strážní služba strojním důstojníkům odpadá, protože lodě jsou zpravidla vybaveny dálkovým ovládáním hlavních motorů včetně startování. Musí-Ii na starších typech lodi lodní důstojník dávat povely ke změně režimu motoru do strojovny zprostředkovaně telefonem, na moderních může tyto změny provádět na můstku sám. A tak strojní služba pracuje pouze v denní směně, kdy se podílí na údržbě hlavního motoru a běžných opravách různých zařízení. Od 16.00 je strojovna opuštěna. Loď řídí jen jeden palubní důstojník na můstku. Celý režim hlavního motoru je řízen elektronicky. Panel strojovny na můstku je vybaven i základním signalizačním a indikačním zařízením, které ukazuje, jak hlavní motor pracuje, uvádí základní hodnoty pracovního režimu motoru a signalizuje poruchu, která by ovlivňovalo chod hlavního motoru. Toto signalizační zařízení je zavedeno i do všech kajut strojních důstojníků. Ti se potom střídají ve službě tak, že každý má ve své kajutě střídavě jednu noc toto signalizační zařízení zapnuté.

První strojní důstojník:

je přímo podřízený veliteli lodě, přímo nadřízený celé strojní posádce a palubnímu mechanikovi

a) vede agendu strojního oddělení, veškerou technickou dokumentaci strojního zařízení, zajišťuje prohlídky stroj.zařízení inspektory lodních registrů, inventarizaci náhr.dílů, inventáře, materiálu, olejů a mazadel, chemikálií, dozírá nad předáváním služeb ve strojovně a rozdělováním opravárenských prací, pravidelně kontroluje chod služeb a zařízení

b) vypracovává objednávky, zajišťuje a přebírá náhradních díly na veškerá strojní a palubní zařízení, materiál a inventář, oleje, mazadla a palivo

c) odpovídá za chod , funkčnost a opravy veškerého strojního a palubního zařízení lodi a za dodržování čistoty odpadních vod

d) organizuje revize stroj.zařízení .

Další strojní důstojníci (druhý, třetí a čtvrtý) se dělí o odpovědnost nad dílčími úseky strojního zařízení a střídají se ve strážní službě ve strojovně podle druhu provozu a druhu lodi:

a) mořské služby

aa) bez automatického provozu

Ve službách se střídají (2xčtyři hodiny s přestávkou 8 hodin)

ab) s automatickým provozem

Ve službách se střídají po 24hodinách

16 hodinová pohotovost se hodnotí jako jedna odpracovaná směna

Další den (tzv.DAYMEN) se střídají na údržbářských pracech

b) přístavní služby

aa) bez automatického provozu

Ve službách se střídají (2xčtyři hodiny s přestávkou 8 hodin)

16 hodinová pohotovost se hodnotí jako jedna odpracovaná směna

ab) s automatickým provozem

Ve službách se střídají po 24hodinách

Druhý strojní důstojník

je přímo podřízený 1.str.důstojníkovi

a) pečuje o následující zařízení:

- hlavní pohonná jednotka (HM) s turbodmychadlem

- hřídelové vedení s ložisky

- propeler a kormidelní zařízení, včetně havarijního

- čerpadla, odstředivky a chladiče HM

- stanice CO2 a-testování systému

- dálkové měření olejových tanků

- bezpečnostní uzavírání vodotěsných přepážek

b) zajišťuje denní rozdělování pracovních úkolů strojmistrovi a denní směně dle plánu prací

c) vede deníky

-.olejový

- přidělených strojních zařízení

Třetí strojní důstojník: 

je přímo podřízený I.str.důstojníkovi

a) pečuje o následující zařízení:

- pomocné motory (PM) s turbodmychadly

- čerpadla, odstředivky a chladiče PM

- bunkrovací systém

- kotle (utilizační a pomocný)

- kondenzátor páry

- parní systém, kotle a kondenzátor

- dálkové měření palivových tanků

- kompresory vzduchu a vzduchové láhve včetně rozvodu

b) zajišťuje

- přejímky paliva – bunkrování

- chemickou úprava paliva

c) vede deníky

- palivový

- přidělených strojních zařízení

Čtvrtý strojní důstojník

je přímo podřízený I.str.důstojníkovi

a) pečuje o následující zařízení:

- proviantní lednice

- chladírenské kompresory

- klimatizaci nástavby včetně výměníků vzduchu a ventilátorů

- kompresory , čerpadla, ventilátory a výměníky ost.zařízení mimo HM a PM

- vytápění nástavby

- havarijní agregáty

- motor záchranného člunu

- sanitární systém

- systém užitkové a pitné vody včetně tanků

- dálkové ovládání  a měření balastových tanků

- palubní jeřáby a vrátky

- kryty nákladových prostorů

b) vede deníky

- balastový

- spalování

- evaporátoru

- přidělených strojních zařízen

Elektrodůstojník: 

přímo podřízený 1.str.důstojníkovi,

pracovně nadřízený elektromechanikovi.

Pracovní doba na moři i v přístavech a dále dle potřeby.

Při nakládce a vykládce se dělí s elmechanikem o stálou pohotovost

Zodpovědný za chod veškerého elektrozařízení na lodi.

a)        vypracovává Plány údržby a prohlídek el.zařízení, provádí kontroly megatestů, izolačních stavů elmotorů, opravy a revize elmotorů, dále seřizování a opravy automatiky HM, PM, počítacích jednotek ve velíně a na můstku.

b)        provádí preventivní údržbu rozvaděčů ve strojovně a na palubě.

Pracovní odpovědnost strojních důstojníků – od r.1990

sníženy stavy- o palubního mechanika,  o elektrodůstojníka, o IV.strojního důstojníka

První strojní důstojník:

(na lodích s automatickým provozem)

Služby ve strojovně (mořské i přístavní):

Střídán II.str.důstojníkem

Druhý a třetí strojní důstojník

Služby a pohotovosti nezměněny, pouze v péči o zařízení se II. a III.str.důstojníci podělili o zařízení IV-tého důstojníka.

Toto spadalo do pravomoci I.str.důst., takže bylo na lodích různě děleno.

Elektromechanik: Nahradil eldůstojníka.

Poznámky:

Ne všechna zařízení jsou stejná na všech lodích, proto se může rozdělení lišit dle lodí.

Stejně tak služby str.důstojníků měněny dle různých požadavků vedoucích strojního oddělení.

Motoráři a strojníci

pracují pod vedením strojních důstojníků a strojmistra. Práce celé posádky strojní skupiny se výrazně liší od práce strojníků na souši. Lodní motor musí být připraven a ošetřován tak, aby vydržel neustálý provoz ve dne v noci po celou dobu plavby, třeba čtyřicet, padesát dnů bez přerušení. Na souši lze motor při poruše odstavit. Loď však bez motoru nemůže manévrovat a stává se hříčkou vln. Pracovníci strojního oddělení musí být mnohem všestrannější. Nemají na starosti jenom hlavní motor, jenž pohání lodní vrtuli a pomocné motory, vyrábějící elektrický proud, ale všechny stroje na lodi: evaporátor na užitkovou vodu, čerpadla, kormidlo, překládací zařízení na palubě, proviantní ledničky, klimatizační zařízení, gyrokompas, navigační přístroje; musí tedy ovládat nejen velký Dieselův motor, ale i mechaniku a elektroniku.

Jen na některých typech lodí jsou odborníci, mající na starosti určitá speciální zařízení, např. pro přepravu sypaných nákladu nebo čerpadla tankových Iodí pro nakládku a vykládku tekutého nákladu.

Hospodářské oddělení

Lodní ekonom

a)     řídí a odpovídá za provoz hospodářského úseku na námořní lodi.

b)     zajišťuje uplatňování mzdových předpisů

c)      zajištuje kádrovou a personální agendu a agendu zahraničních diet

d)     vede lodní pokladnu a lodní účetnictví

e)     zajišťuje zásobování lodi potravinami a hospodářským inventářem

f)        zajišťuje platební a zúčtovací styk v přístavech

g)     zajišťuje stravování všech osob na lodi, úklid a údržbu kajut důstojníků a pasažérů, společenských místností a provozních místností hospodářského úseku

h)      pod jeho vedením pracují kuchaři a stevardi.

Stevardi

 U stevardů se vyžadují i náročné číšnické práce při zajištění slavnostních akcí v souvislosti s přijetím významných osob, státních činitelů a oficiálních delegací na lodi. Pro funkci vrchního stevarda se například vyžaduje jako kvalifikační předpoklad vyučení číšníkem, 6 roků praxe v oboru, 3 roky ve funkci stevarda na námořní lodi, konverzační znalost angličtiny a dobrá znalost odborné anglické terminologie.

Stevardi mají na starosti úklid v kajutách důstojníků a pasažérů, ve společenských místnostech a v hospodářských prostorách i dalších prostorách hotelové části lodi a obsluhu v jídelnách.

Kuchaři

Vybavení lodních kuchyní novou technikou umožňuje prakticky zrušení této funkce. A mnohé společnosti provozující lodní dopravu na tento způsob i přistoupily. Jsou firmy schopné připravit pro celou dobu plavby již naporcované jídlo z polotovarů.

Jídelny na lodi jsou vybaveny mikrovlnnými píckami, námořník může přijít k jídlu, kdy mu to vyhovuje podle jeho směny, vybere si ze zásobníku na co má chuť, a to si snadno připraví. Místo kuchaře je zde vlastně technik obsluhující mikrovlnné pícky a starající se o zásobu pečlivě připravených polotovarů.

A přece tato cesta, zdánlivě ekonomicky výhodná, šetřící pracovní sílu a dávající námořníkovi možnost výběru jídla i doby, kdy se chce stravovat, není výhodná a na našich lodích se nezavádí.

Stolování na lodi má totiž ještě jeden, společenský význam, který je tímto způsobem individuálního stravování narušen. Přepychová hotelová část lodi, kdy námořníci jsou ubytováni v jednolůžkových kajutách se sociálním vybavením, je zároveň izoluje. Strojník bydlící sám v klimatizované kajutě jde do služby, kde sedí opět sám ve strojovně v zaskleném dokonale klimatizovaném velínu. Je pro něho proto mnohem příjemnější dostavit se do jídelny, kde se setká s přáteli na jednotně podávané snídani, obědě a večeři, než přijít opět do prázdné místnosti, připravit si své jídlo, v samotě se najíst a odejít do své jednolůžkové kajuty.

Dříve se bydlelo ve vícelůžkových kajutách, lod' neměla klimatizaci, a tak v tropickém pásmu večer co večer utíkali námořníci z rozpálené lodi na palubu, kde se dlouho do noci sedávalo, vyprávělo a zpívalo. Posádka co jeden muž, to nebylo dříve určeno jen tím, že bylo třeba na plachetnicích společně čelit živlům, ale také tím, že spolu přebývala, spala, jedla, pracovala.

Dnes jsou oddělená pracoviště i jednolůžkové kajuty. A samota na moři, daleko od domova, dovede být psychicky náročná. Jídelna se tedy stala posledním poutem společného života. A narušení tohoto posledního pouta, byť by bylo zdánlivě ekonomicky výhodné, se negativně odráží v náladě posádky, v pracovním výkonu i v případné fluktuaci vyplývající z nespokojenosti nad psychicky náročným způsobem života.

Proto se zdá, že technika a automatizace kuchaře z lodi neodstraní. Rovněž lodní kuchař se liší od svého kolegy na souši svojí univerzálností. Na lodi musí umět kousek řezničiny, protože porcuje maso z celých kusů, musí být i pekař, protože na lodi se peče chléb a housky, musí být cukrář, protože k dobrému jídlu patří zákusek a zmrz' lina. Při vjezdu do exotických přístavů se dostanou do zásob lodi i exotické suroviny, se kterými si musí umět poradit. Připravovat sépie, létající rybky, které si námořníci nasbírají na palubě, patří k běžným dovednostem. Zkrátka dobrý kuchař se musí umět postarat i o to, aby námořníci neměli exotiku jenom kolem sebe, ale i na talíři. A zároveň musí dbát, aby dobré vdolky a vepřová s knedlíkem připomněly v daleké cizině domov. Přitom musí umět přizpůsobit jídelníček i jednotlivým klimatickým podmínkám. Pokud znáte z dobrodružné literatury příběhy o kurdějích a o jednotvárné stravě, tak to už skutečně patří dávné minulosti. Strach z kurdějí dneska nikdo mít nemusí. Je dokonce zakotveno v mezinárodních předpisech, že námořník má právo na jeden citrón denně a na sto dvacet pět gramů čerstvého ovoce. V tropech se dávky čerstvého ovoce zvyšují až na tři sta padesát gramů.

Zlověstné lodní suchary se vydávají pouze na lékařský předpis, když má někdo potíže a lékař mu předepíše, třeba při mořské nemoci, dietu. Dobrý kuchař na lodi ví, že jeho posláním není jen nasytit posádku, ale dobrým jídlem vytvořit mezi námořníky dobrou pohodu.

Stejnokroj

U Československé námořní plavby je nošení stejnokrojů nepovinné. Přesto je uniforma v návrhu předpisy stanovena.

Je tmavomodrá a skládá se z dvouřadového kabátu, kalhot, pláště, bílé nebo světle šedé košile, černé vázanky a černých polobotek a čepice s pevným dýnkem a štítkem.

Letní úbor do. tropů je složen z bílých nebo khaki kalhot (mohou být krátké i dlouhé), z košilové blůzy a čapky s bílým dýnkem a z hnědých nebo žlutých polobotek.

Na uniformě jsou kovové knoflíky označené dvouramennou kotvou. Hodnosti jsou značeny úzkými zlatými pásky na rukávech. Pracovní skupiny se označují odznaky.

Velitel má čtyři pásky a čapka se štítkem je zdobena lipovými ratolestmi vyšitými zlatým dracounem.

1.strojní důstojník má čtyři pásky,

1.palubní důstojník, 2.strojní důstojník, elektrodůstojník a lodní lékař mají na rukávě tři pásky,

3.strojní důstojník, 2.palubní důstojník, 1.rádiový důstojník a důstojník určený pro chladírenská zařízení mají dva pásky,

4. strojní důstojník a 3. palubní důstojník mají jeden pásek.

Lodní posádka má našitý odznak s jednoduchou dvouramennou kotvou s lankem.

Strojní posádka má lodní šroub v kruhu.

Telegrafisté mají v odznaku zeměkouli s pěti blesky.

Elektroslužba má v odznaku dvakrát lomený, doleva směřující, šipkou zakončený blesk.

Námořní důstojník ve službě i po službě

Služba na moři má svoji specifiku a mnohé zvláštnosti, které se nelze naučit  z učebnic ani na přednáškách v námořní škole. Práce na moři není lehká. Je .spojena s mnohými těžkostmi a s ohromnou odpovědností za životy lidí, bezpečnost lodi, nákladu.

.Námořníci bývají ve své většině přátelští a odvážní lidé, nesnesou mezi sebou flákače a lenochv, jsou vždy připraveni pomoci kamarádovi. Již při prvém nástup do služby na lodi buďte připraveni okamžitě plnit své služební povinnosti. Snažte se ihned od počátku být platným členem pracovního kolektivu. Tak si také získáte nejvíce přátel.

Nestyďte se na všechno zeptat, při nástupu služby je k tomu právě správná doba. Jinak se vám  může stát, že později, kdy bude třeba rychle vyplnit nějaký úkol, nebudete k němu připraveni.

Při odjezdovém manévru stůjte na svém místě a buďte pozorní. Sledujte práci kapitána, lodivoda i  manévrového kormidelníka. Nevycházejte na křídlo můstku předvádět se v postoji starého mořského vlka, nemávejte na známé  na břehu ani na krásné pasažérky na palubě lodi. Pamatujte, že zvláště v počátku služby budou mnozí sledovat vaše chování, procházíte jakousi zkouškou. Byl-li váš  předchůdce na lodi oblíben, může se stát, že jednotliví námořníci budou třeba i nechtěně vás s ním srovnávat a hledat vaše chyby.

Začínající kadet nebo důstojník musí věnovat mnoho úsilí nalezení správného stylu chování na lodi a vytvoření si vlastní pověsti ve flotě. Nikdy nezačínejte službu kritikou vašeho předchůdce a výsledků jeho práce. Je třeba dávno známo, že kritizovat umí každý, ale sám dobře pracovat, to už je těžší. Nepočítejte s tím, že kritika všeho kolem zvýší vaši autoritu a postavení. Nezapomínejte ani, že osobní odpovědnost dokáže někdy dělat z lidí zbabělce. Již mnohokrát se stalo, že ohnivý kritik všeho a všech, plný moudrých nápadů jak by on sám vše zařídil, dělá jednu hloupost za druhou nebo není schopen sebemenšího rozhodnutí jakmile za ně má sám nésti odpovědnost.'

Námořník na lodi nejen pracuje, ale i žije . Existuje služba i družba. Během jediného dne se mění vztahy jednotlivých členů posádky, na vachtě se vztahy přísné služební podřízenosti, ve volném čase se vztahy třeba zcela neoficiálními. Bohužel toto pravidlo se někdy porušuje. V.jednom směru existují velitelé a důstojníci, kteří by stále dávali rozkazy, nejen na můstku, ale i třeba při hraní kanastv. A rozkazují i okřikují všude, počínaje klubovnou a konče odborářskou schůzí. Většinou však působí na své okolí nepříznivě a směšně. Ale bývá. i opačný směr. Kamarádství z doby volna se přenáší do služby, chybí jasnost vztahů, objevuje se volné  chování a nepřesnost nebo odmlouvání při plnění příkazů . A to není maličkost. Vždyť takováto „maličkost" může mnoho stát.

Stalo se na jednom remorkéru, kde byli důstojník služby na můstku a strojní důstojník velcí kamarádíčkové, a nejen mimo službu. Remorkér dojížděl k nábřeží, spojení můstku  se strojovnou hlásnou rourou a náš milý důstojník místo aby zavolal: "Plná. zpět!" dle předpisu, volá do strojovny: "Hele Ivane, jestli se ti chce, tak  tam kopni zpátečku, jo." Strojník ovšem pokračoval ve stejném tonu: "A co když se mi nechce?'" Za několik okamžiků najeli plnou rychlostí do nábřeží.

Problém odlišení služebních a neslužebních vztahů je složitý zvláště pro mladé důstojníky. Po společné vycházce nebo zábavě je jim těžko přejít na oficielní pořádek v době služby. Někteří se i stydí přejít do jiného tónu. Ale to není na místě, bez jakýchkoliv výčitek a úvah musí být jasné - přesnost námořní služby vyžaduje vyjasněnost služebních vztahů.

Buďte hrdi na svoji loď, pamatujte;  že i vy jste za ni odpovědni. U námořníků  nebo motorářů svěřené vachty rozvíjejte hrdost za správné  držení služby. Vychovávejte je a podporujte k odpovědnému vztahu k práci.

Začínáte-li svoji námořní kariéru, může se vám i zdát, že kapitán tak říkajíc po vás jede. Není to však tím, že máte sám m ještě mnoho nedostatků a málo zkušeností, že příliš mnoho věcí znáte zatím povrchně? Jste-li skutečný námořník, donutí vás to k přesnějšímu plnění služebních povinností. Jste-li jiný typ, začnete psát žaloby na  Rejdařství, že prostě s takovým kapitánem  se nedá plavat. Vedení rejdařství ovšem nevymění kapitá4na jen proto, že vám neodpovídá. Vždyť i na rejdařství se umí zorientovat a pochopit správnost jeho požadavků. Vaše autorita vzroste jedině, když místo žalob na kapitána se stanete vzorným důstojníkem.

Vaše služební povinnosti jsou určeny Služebním řádem a podnikovými předpisy. Své povinnosti znáte, jde jen o to plnit je sám a nečekat,  že vám někdo bude muset připomínat.

Na vachtu se odchází 10-15 minut před začátkem služby. Ten kdo přichází na můstek úderem hodin, porušuje nejen důstojnickou čest a tradici; nýbrž i služební řád. A vůbec již nemůže existovat, žádat předávajícího službu, aby ještě chvíli počkal, Musím se ještě přeci vrátit do kabiny se převléci, nebo přinést zapomenuté věci.

Při noční vachtě se zdržujte ha křídle můstku a pečlivě sledujte situaci v okolí. Neztrácejte polovinu času pobytem v navigační  kabině hlubokomyslně zadumán nad mapou Jsou i tací, kteří když uslyší kroky kapitána, začnou honem něco malovat na mapu nebo vybíhají na můstek A. vydávají honem nikomu nepotřebné rozkazy. Kapitána to většinou neobalamutí, pouze to ukáže příslušného důstojníka námořníkům služby v nepříliš pěkném světe.

Kontrolujte se ve s svém vystupování a v řeči. Nepoužívejte hrubých slov. Pamatujte, že tykáte-li podřízenému, dáváte mu právo, aby vám také tykal. Nazýváte-li ho přezdívkou, může vám odpovědět podobně, třeba se vám to pak nebude líbit. Hrubé jednání s podřízenými uráží a vede k nezájmu o práci. Chovejte se uctivě k nadřízeným a starším. Jdete-li na loď nebo z lodi po trapu, nezapomeňte pustit jako prvního kapitána. Dodržujte přesně uniformové předpisy a dbejte o své oblečení na lodi. Přátelství a vzájemná úcta, slušnost v jednání a takt jsou základem života kolektivu. Važte si těchto vlastností, vychovávejte je u sebe i svých podřízených. Žijeme-li, v dobrém lodním kolektivu, slušni jeden k druhému, lépe se nám na lodi pracuje, žije a lépe se překonávají těžkosti života na moři.

Přátelské vztahy, opravdové kamarádství, vzájemná důvěra, pocit příslušnosti k lodi a její posádce, odvaha, iniciativnost, vzájemná pomoc, to vše vytváří charakter námořní služby, naplněné romantikou a hrdinstvím starých námořních tradic, která tak milují skuteční námořníci.

kapitán dálné plavby  ing.Jan Hošek (1935-1984),

absolvent námořní školy v ukrajinské Oděse,

velitel řady našich námořních lodí

přeloženo ze zahraničního tisku