Nové směry automatizace v ČNP
Každý systém lze
rozvíjet jen v rámci jeho technické podstaty, jejíž kvalitativní
změna je v určitém stadiu pro další vývoj nezbytná. Tak se tok
dat a informací v současném řídícím cyklu přiblížil stavu
nasycenosti, a je nyní třeba uvolnit mu nové cesty.
Předmětem inovace je
operativně-technické řízení lodního provozu, sběr a přenos dat
mezi ústředím a loděmi i administrativnětaktický stupeň řízení na
ústředí. Jaké jsou naše záměry v těchto oblastech?
V lodním provozu je
klíčem k další automatizaci schopnost propojování a funkční
návaznosti, tedy integrace. Dnes již nejenom samostatné
subsystémy v navigačním provozu, v monitorování strojovny či v
podobě nezávislého "loadmasteru" /kalkulátoru plánu nakládky/,
ale univerzální sběrnicová architektura s rozptýlenou inteligencí
- tedy řízení nezávislými mikroprocesorovými jednotkami,
komunikujícími po společném kabelu - sběrnici. Jedině tak je
možné realizovat komplexní úlohy typu:
- výpočet-a korekce
ekonomické rychlosti podle skutečných podmínek
- optimalizace.trimu dle
ponoru a spotřeby
- monitorování a analýza
výkonu H.M. a dosažené rychlosti systém
- automatizovaných
hlášení o průběhu cesty, resp. nakládky/vykládky a o
stavu
lodních
zařízení
- automatizace plánu
nakládky, výpočet namáhání ohybem, střihem, dále stability a
trimu s přímým pořízením a přenosem potřebných vstupních dat z
univerzální sběrnice. Jinými slovy, např. nakládku bylo možné
řešit na kalkulačce již před 10 lety, ale při každém spuštění
programu bylo nutné vkládat cca 30 až 50 vstupních dat ručně a
variantní reprodukovatelnost výpočtu byla minimální. Dnes
integrace jednotlivých lodních subsystémů umožňuje automatické
načtení měřitelných I veličin, jako např. obsahů balastových,
palivových a sladkovodních tanků, ponoru a trimu prostřednictvím
zmíněné "instrumentál.ni" sběrnice až do zpracující výstupní
jednotky - osobního počítače.
Skutečnou míchou mezi
žebry lodního trupu bude zdvojená sběrnice, zajištující
komunikaci monitorovacích, řídících,.regulačních, alarmových a
výstupních: jednotek - každá v podobě 'výkonného mikropočítače.
Rozptýlená architektura znemožňuje ochromení celého systému
automatiky závadou jediné desky a. je velmi odolná proti
informačnímu přetížení (zahlcení)
Specializovaná výstupní
jednotka zajišťuje styk s osobním počítačem, což bude na
všech lodích typ IBM PS/2 model 30, novinka z dubna 1987,
nástupce dnes již historického typu PC/XT. Speciální, námořní
úpravu provádí SAIT Belgie; celá sestava, skládající se z
barevného 14" monitoru, systémové jednotky se dvěma floppy disky
3,5 ", dvou speciálních 20 MB diskových jednotek s výměnnými
médii, 24-jehlové mozaikové tiskárny a zásobárny s více než 1000
Iisty.skládaného papíru bude uzavřena v ocelové konzoli a
připevněna na zvláštních tlumičích.
Využití lodního osobního
počítače se plánuje zejména v následujících oblastech (dle již
probíhající analýzy funkcí) :
- automatizace plánu
nakládky
- sběr a předzpracování
dat o průběhu plavby, nakládky/vykládky s automatizací
výsledné statistiky dle dnešního "Lodního hlášení"
- výpočet a korekce
ekonomické rychlosti dle skutečných podmínek
- osobní evidence členů
posádky, tisk seznamu posádky ("crew list") dle
IMCO-form
- evidence veškerého
lodního inventáře databankovým systémem, automatizace zpracování
ročních inventur
- textový editor -
sestavování a tisk dopisů, sdělení, oznámení atd. s možností
snadných oprav a opakovaných tisků
- automatický přenos
textů a datových souborů mezi lodí a ústředím via SATCOM, jejich
výtisk a archivace na paměťovém médiu
- výpočet tabulky
devizových nároků a odchylek pro L/E, její tisk, přenos do
dalšího měsíce, případně přímý přenos na ústředí via
SATCOM
Společně s osobním
počítačem budou všechny novostavby a stávající perspektivní lodě
vybaveny zařízením SATCOM za účelem pokrytí požadavku Jednotného
námořního tísňového a bezpečnostního systému, jenž bude uváděn v
platnost etapově od r. 1991. Kromě čínských novostaveb, kde
loděnice určila typ Magnavox MX-2400, to bude jednotně typ
Aries-38 norského výrobce E.B. Nera, světově druhý
nejrozšířenější (po JRC) a velmi spolehlivý
výrobek.
Využitím satelitní
komunikace pro automatizovaný přenos dat a zpráv se dostáváme k
druhé oblasti inovace, ke spojovacímu článku počítačových
zpracování agend ústředí a lodí. Předpokládá se v zásadě dvojí
využití:
- SATCOM jako telexový
terminál pro rychlejší a levnější přenos zpráv cizím adresátům
(namísto manuální radiotelegrafie přes cizí pobřežní
stanice)
- SATCOM jako
komunikační prostředek, skýtající telefonní kanál osobnímu
počítači pro přenos dat a zpráv. Prostřednictvím komunikačního
modemu může osobní počítač vysílat a přijímat data rychlostí
1200, resp. 2400 bitů/s, dle kvality použitých linek. Komunikační
program v lodním os. počítači umožňuje sestavit textový nebo
datový soubor, automaticky provést volbu účastníka (ústředí
v Praze) a rovněž automaticky odeslat přichystané zprávy z
lodě a poté "vyzvednout" zprávy přichystané v příslušné "poštovní
schránce" pro tu kterou loď.
Komunikační program
během spojení "vybere" z ústřední diskové paměti obsah poštovní
schránky pro příslušnou loď a ihned nato se zprávy z lodi dle
označení zatřídí do "poštovních schránek" adresátů - jednotlivých
funkcí na ústředí, kde se objeví okamžitě na monitoru
terminálu.
Zmíněná metoda
komunikace přináší do organizace spojení novou kvalitu,
zejména:
- globální dosažitelnost
spojení s loděmi (s výjimkou arktických oblastí kolem pólů)
.
- vyloučení mezičlánku
operátorů a tedy všech dopravních zpoždění .
- časově nepřetržitou
pohotovost spojení: z lodi na pobřeží lze kdykoliv přímo
telexovat i telefonovat, z pobřeží na loď vždy telexovat a za
určitých okolností i přímo telefonovat (přenášet data telefonním
kanálem)
- schopnost terminálů
přijímat korespondenci zcela bezobslužně
- využívat satelitního
spoje i z teritoriálních vod a přístavů většiny
zemí.
Popsané komunikační
programy pro osobní počítače, více či méně dokonalé, uvádí na trh
několik světových firem /Sperry, NavCom, JRC, SAIT/. Společnou
snahou všech výrobců je maximalizovat účinnost přenosu, tj.
využití placeného intervalu telefonického spojení na přenos
vlastní informace vůči ztrátovým časům, nutným pro řízení a
zabezpečení spojení. Poslední zkoušky programu Datatalk firmy
SAIT, který budeme používat, ukázaly dobu spojení při satelitním
přenosu čtyř 50-slovních zpráv jedním směrem a dvou stejných
zpráv druhým směrem včetně zabezpečení interval spojení kolem 1
minuty, podle "kvality použitých linek.
V ČNP pak budeme zkoušet
efektivnost jednak metody spojení loď - satelit - pobřežní
stanice
(CES) v zahraničí -
pozemní linky - ČNP a metody loď - satelit - CES v zahraničí -
satelit - vlastní stanice na budově ČNP, tedy s vyloučením
místních pozemních linek. Teprve po cca 1-roční zkušební etapě
bude vyhodnocena nejúčinnější metoda.
Nemalé změny se plánují
i v automatizaci řízení na ústředí. Hlavním cílem zde je
rozšíření dosavadní agendy mezd, účetnictví a evidence
pracujících o oblast přímého řízení lodního provozu a námořních
přeprav, což si vyžádá další kvalitativní skok: zřízení
terminálové sítě a tím umožnění přístupu odborným pracovníkům
přímo k bázi dat a zpracujícím programům. Tedy konec žádostí o
"vyjíždění sestav", které jsou zanedlouho neaktuální a potřebují
mnoho trpělivosti než z nich vyčteme co potřebujeme. Spuštěním
příslušného programu si odborný referent pořídí výpis aktuální
sestavy na obrazovku terminálu za vydatné podpory třídících a
výběrových metod a tiskovou kopii obrazovky si nechá dle potřeby
vytisknout příkazem z klávesnice na tiskárně nejdále ve vedlejší
místnosti. Terminálů se plánuje celkem kolem 38, tiskáren asi
polovina; začínat se však bude s počty asi
třetinovými.
Mají-li odborní
pracovníci možnost pracovat s počítačem přímo prostřednictvím
terminálů, pak je neodmyslitelnou součástí organizace dat v
počítači i databankový systém, neboli určitá "rafinovanější"
forma:
- vymezení přístupu
terminálovým uživatelům jen k určitým záznamům; podle druhu
dotazovaného záznamu počítač odpoví buď "nepřístupný záznam" nebo
"záznam pouze ke čtení", jen v případě té které funkci
svěřených záznamů počítač umožní provádět v záznamech úpravy,
mazat či zřizovat nové záznamy
- dotazováni se na data
zadáním třídících podmínek, např. v evidenci pracovníků vybrat
osoby určitého bydliště, věkové kategorie, funkce, jména, os.
čísla atd. Podmínky výběru je přitom možné mezi sebou libovolně
sdružovat
- zřízení a ochrany
uživatelských podadresářů: termináloví uživatelé budou mít k
dispozici každý "svůj prostor" na paměťovém disku, určený k
přípravě a archivaci služební korespondence pomocí textového
editoru, k dočasnému či dlouhodobému ukládání dat - výsledků z
operativních kalkulací atd. Část tohoto prostoru bude tvořit
"poštovní schránka" pro automatické ukládán došlé korespondence
(z lodí i odjinud). Vstup a manipulaci s obsahem tohoto
uživatelského prostoru povolí počítač pouze dotyčné
funkci.
Zůstává již jen otázka:
kdo bude všechnu tu složitou techniku obsluhovat? Máme dostatek
programátorů a školícího personálu? Budeme schopni všechny tyto
změny organizačně zabezpečit?
První organizační kroky
byly podniknuty od počátku r. 1987 sloučením úseků OTŘ a OAP do
jednoho útvaru Organizace a automatizace (ÚOA) a jeho.postupným
rozšířením, dále ustavením pravidelně se scházejícího
Realizačního týmu ASŘ (ONGŘ, ENGŘ, ŘOSLP, ŘÚOA, projektant ASŘ) a
zúžením spolupráce mezi OSLP a novým útvarem UOA ve věci ASŘ
lodního provozu. Byli rovněž jmenováni reprezentanti všech útvarů
ústředí pro styk s analytiky-programátory, kteří od léta tráví
dlouhé hodiny v konzultacích s těmito odbornými pracovníky na
téma "kterak přenést datovou základnu ČNP na nový počítač", při
podchycení systému oběhu dokumentů v podniku a algoritmizaci
úloh.
Další kapitolou je potom
program školení již zpracovaný útvary KPP a OA:
- vybraných lodních
funkcí pro obsluhu osobního počítače (ne programování, ale
spouštění hotových programů)
- R/O v technice SATCOM
a připojení osobního počítače
:
- všech funkcí ústředí -
potenciálních uživatelů terminálové sítě, tj. cca 80 %
zaměstnanců ústředí
Autor:
Zdeněk Jiříček
radiodůstojník na řadě námořních
lodí (1982 – 1987)
pracovník ASŘ a ředitel ÚOA na
ústředí ČNP (1987 – 1993)
uveřejněno v podnikovém časopise Maják 5/1987
|