V roce 2014 vzpomínají bývalí pracovníci podniku ČNP (Česká, dříve Československá námořní plavba)
62 let od vztyčení československé vlajky na naší první poválečné lodi Republika I. (11.1.1952)
55 let od svého založení (1.4.1959), kdy vznikla ČNP jako samostatný podnik pro námořní dopravu vlastními loděmi
a současně připomínají, že uplyne již
16 let od prodeje poslední české námořní lodě (18.12.1998), což znamenalo konec provozu vlastních námořních lodí v naší zemi
Tyto stránky jsou určeny všem, kdož se zajímají o historii a výsledky námořní plavby, zejména pak těm, kteří se o její dobré výsledky a pověst zasloužili svojí prací na námořních lodích.
Jsou jich tisíce, kteří na moři trávili dlouhé roky a někteří často celý svůj aktivní život věnovali tomuto náročnému povolání a v současně době rožívají konečně celý čas ve společnosti svých blízkých, rodin i kamarádů, ať již na zaslouženém odpočinku, či našli uplatnění v tuzemských organizacích. Stovky však dále pokračují v tradici námořníků na cizích lodích zahraničních rejdařů, nebo se věnují činnosti s námořní dopravou spjatých, především zajišťováním námořních přeprav na cizí tonáži pro české i zahraniční organizace.
byl nástroj cenového charakteru v řízení zahraničního
obchodu, uplatněný od roku 1967 i v ČNP.
Koriguje rozdíl mezi průměrnou hladinou vnitřních a zahraničních
cen způsobenou odchylkou oficiálního kursu měnové jednotky (Kč)
od reálného kursu.VRCV se vyjadřuje koeficientem, indexem nebo
procentní přirážkou k úřednímu kursu. Východiskem pro stanovení
výše koeficientu, resp. Reálného kursu národní měny je podíl
hodnoty objemu vývozu do kapitalistických popř. do
socialistických států vyjádřeného ve velkoobchodních cenách a
sumy dosažených cen fco čs.hranice. Samotný výpočet vyjadřuje,
kolikrát více v průměru stojí vyprodukování jedné devizové koruny
vývozem zboží na bázi velkoobchodních cen při úředním kursu, nebo
(při vyjádření jmenovatele v zahraniční měnové jednotce)kolik
stojí v průměru vyprodukování jednotky zahraniční měny při
reálném kursu. Jde tedy o nástroj, který umožňuje promítnout
dosahované zahraniční ceny do vnitřní ekonomiky. Tuzemská cena
každého zboží se při vynásobení dosažené ceny zahraničním
koeficientem VRCV vyrovnává na průměr rozdílu zahraniční a
tuzemské cenové hladiny.
Reprodukční hodnota rublu nebo dolaru je tedy propočtena jako
průměrná veličina. Tato veličina může být propočtena na různém
stupni agregace, tj. pro národní hospodářství jako celek, pro
odvětví, obor, skupinu výrobků, jednotlivý výrobek a rovněž pro
jednotlivé územní relace (oblasti, země apod.). Rozdíl mezi
průměrnou hodnotou ukazatele (propočtenou na národohospodářské
úrovni) a mezi hodnotami tohoto ukazatele propočtenými na nižších
stupních agregace se využívá k posuzování efektivnosti
zahraničního obchodu, resp.jeho rentability.
VRCV řeší otázku celkového vyrovnávání průměrné hladiny
velkoobchodních cen na průměrnou úroveň dosahovaných zahraničních
cen, avšak neřeší vliv odchylek od tohoto průměru(tj.
individuálních reprodukčních nákladů Kč) na vývozce, resp.
Výrobce jednotlivých druhů zboží. K tomu slouží systém cenových
přirážek a srážek, resp. Finančních ekonomických nástrojů
zahraničního obchodu, tj. dotací a odvodů, jako nástroj
finančního charakteru, bezprostředně navazující na VRCV.
Výše koeficientů VRCV , platných vždy o 1.1. příslušného roku
rok
SZ
Jugoslavie
KS
1967
2,25
3,00
3,15
1969
2,25
3,00
3,75
1977
1,85
2,12
2,65
1981
1,50
1,80
2,25
1984
1,40
1,80
2,25
1985
1,40
2,00
2,50
1989
1,40
2,70
Tento nástroj velmi významně ovlivnil činnost a výsledky ČNP,
zejména orientací na úspory měn KS při nákupu lodí i v
hospodaření s provozními náklady a zaměřením na přínosy volných
měn při pronájmech námořních lodí na cizí účet i při úsporách
jinak potřebných volných měn nebo devizových kvot při přepravách
čs.zboží pro Čechofracht či zbožové organizace zahraničního
obchodu.
Změna koeficientů se však promítala i do rozdílné cenové úrovně v
jednotlivých letech, což poněkud zkresluje porovnání výsledků
různých období.
Z porovnání je zřejmý trvalý pokles koeficientů VRCV pro oblast
socialistických zemí, větší pohyb s růstem i poklesem koeficientů
je u kapitalistických států a obdobně i u Jugoslavie. Celkové
výsledky v jednotlivých skupinách nákladů a příjmů jsou tak
ovlivněny objemem i devizovou skladbou podle základních měnových
oblastí.
Pro srovnání uvádíme i tzv. parametrický kurs USD (používaný pro
přepočet na VRCV), používaný v letech 1967 – 1990 a posléze i
průměrný kurs USD podle podnikových údajů i podle údajů České
národní banky:
kurs USD dle údajů
rok
podniku
ČNB
1967
22,7
1968
22,7
1969
27,0
1970
27,0
1971
27,0
1972
27,0
1973
27,0
1974
27,0
1975
27,0
1976
27,0
1977
19,1
1978
19,1
1979
19,1
1980
13,4
1981
13,4
1982
13,4
1983
13,2
1984
14,9
1985
14,9
1986
15,1
1987
13,7
1988
14,0
1989
15,1
1990
18,2
1991
29,5
29,2
1992
28,3
28,2
1993
29,2
29,5
1994
28,8
27,9
1995
26,5
26,4
1996
27,1
27,1
1997
31,7
33,6
1998
32,3
29,7
Z porovnání je zřejmý pokles kursu USD od roku 1969 až do roku
1989 a po stanovení reálného kursu v roce 1991 prakticky návrat k
hodnotě roku 1969 s dalším růstem především v posledních dvou
letech.