Zatímco světová historie zaznamenává historicky první cesty světoznámých mořeplavců, kteří byli současně objeviteli nebo průkopníky při objevování nových světů a cest, zde jsou zaznamenány ty cesty, které byly uskutečněny prvně loděmi ČNP a dále dílčí rekordy z hlediska jednotlivých roků a floty jako celku nebo prvenství jednotlivých lodí  z hlediska mezi ostatními loděmi floty.

Tyto skutečnosti byly zachyceny ve statistických přehledech do roku 1994 přesně, poté u některých lodí pouze zrekonstruovány., i když lze s velkou pravděpodobností tvrdit, že i v tomto období není zkreslení nijak velké a uváděné hodnoty odpovídají s velkou pravděpodobností skutečnosti. Období 1995-1998 se rozhodně neodrazilo v rekordních výsledcích jednotlivých cest s ohledem na strukturu floty (převažovaly bulkcariery) a intenzitu provozu, a to i u univerzálních lodí pro kusový i hromadný náklad, takže  se neopakovaly extrémní hodnoty z hlediska délky cest a ujeté vzdálenosti.

Z hlediska jednotlivých roků

byly rekordní výsledky floty jako celku (nejvíce i nejméně v porovnání s průměrem celých 45 let):

Výsledky jsou rozptýleny v závislosti na  počtu provozovaných jednotek a jejich struktuře. Nejnižší z hlediska provozních i finančních výsledků jsou v prvním roce provozu (pouze jedna loď, která uskutečnila pouze jednu provozně ukončenou cestu, pominut je rok 1953, kdy jediná loď ČNP Republika I. byla celé období v opravě po předchozím poškození tajfunem). S postupným růstem počtu provozovaných jednotek, jejich přepravní kapacity se zvyšují i výkony (ve fyzickém i hodnotovém vyjádření). Nejvyšší jsou roky v závěru provozu, který kulminoval v devadesátých létech v počtu lodí a jejich kapacitě s odpovídajícími výsledky provozními i finančními.

Největší objem přeprav čs.zboží v jednom roce 1326 tu.tun byl vykázán v roce 1986 kdy byl zaznamenán i největší podíl čs.zboží na celkových přepravách 70,8%

Nerovnoměrný  je vývoj mimoexploatačního času, lodě byly nejdéle mimo exploataci v roce 1981 (při 12 lodích), celý kalendářní rok 1953 opravovala tehdy jediná loď Republika I.  a   naopak žádný MEČ nebyl vykázán v roce 1956.

Rok 1990 vykázal ztrátu z  provozu lodí (menší ztráta byla zaznamenána v roce 1954 a 1983). Ztráta monopolu Čechofrachtu na dopravní zajištění čs. zboží se odrazila v poklesu podílu čs. substrátů na našich lodích, především univerzálních (úbytek hromadných substrátů v importu i speciálních zásilek v exportu), což spolu s vysokými odpisy nových lodí, náklady na opravy a poklesem konjunktury ve druhé polovině roku, se projevilo minusovým výsledkem u většiny tzv.liniových  lodí.

Z kvalitativního hlediska, vyjádřeného návratností prostředků vložených do pořízení lodí rok 1974 (příznivá konjunktura dostatek vysoko tarifujícího čs.zboží) a nejhorší rok 1954 s výsledkem více než pětkrát horším (ztráta u Republiky I. a minimální zisk u Fučíka). Ztrátový výsledek provozu lodí v roce 1990 byl  v celkovém přínosu kompenzován vysokými odpisy. 

Z hlediska jednotlivých lodí

jsou pak značné rozdíly, ovlivněné především velikostí, délkou  a způsobem provozu:

Z hlediska velikosti (tonáž, nosnost i vnější rozměry) dominuje loď Beskydy, v opačném směru se dělí o nejmenší parametry lodě Pionýr a Jiskra, délkou provozu jsou ovlivněny výsledky lodi Třinec a Košice I., v opačném směru pak lodě pořízené v devadesátých létech, zejména pak loď Jan Želivský s necelým rokem provozu. 

Loď Jiskra má primát v počtu cest a zejména efektivnosti (návratnost vložených prostředků), takže prostředky vložené do jejího pořízení se vracely již za necelé 3 roky díky charakteru provozu a struktuře přepravovaného zboží (krátké cesty ve Středozemním moři s vysokotarifujícím zbožím speciálního charakteru-vojenská vozidla a materiál).

Celkovou ztrátou za celé období provozu skončilo 6 lodí (celá skupina lodí osmitisícovek z Číny Vltava, Otava, Sázava, Berounka, a dvě lodi z jugoslávské série šestnáctitisícovek Orlík II. a Orava II.), pro něž se nenašlo adekvátní uplatnění pro nedostatek čs.zboží i horší podmínky na volném trhu.

První loď Republika I. měla nejhorší provozní parametry (nízká rychlost a nejvyšší poruchovost-zejména díky téměř dvouleté opravě po tajfunu). Je nejhorší i podílem 28,2% mimoexploatačního času na celkové době provozu, nejlepší je loď Radhošť s pouhými 3,2%.

Nejmohutnější motor z hlediska výkonu měla loď Vítkovice I., což se odrazilo i ve vysoké spotřebě, nejrychlejší však byla loď Orlík I.

Nejvíce lodí bylo postaveno v Polsku (11), po osmi pak v Číně a Jugoslavii. V sériích byly stavěny lodě typu Blaník (4), Praha (3), Orlík (4), Vltava (4) a Hus (4), sesterské byly i lodě Dukla a Orava I.,Pionýr a Jiskra, Republika II. a Brno, Dunaj a Labe, Vítkovice II. a Košice II.

Nejdelší a nejkratší cesty

A. z hlediska času

a) nejdelší

Orava II. v roce 1985 na cestě č. 23 s cukrem z Kuby do Angoly v celkovém trvání 163 dnů

b) nejkratší

u lodí pro suchý náklad  4 cesty v trvání 7 dnů

z toho 3 se speciálem (vojenský materiál)

-         Sitno v roce 1980 cesta č. 76  z Jugoslavie do Libye

-         Kriváň cesta č. 87 a Radhošť cesta č. 110 obě  v roce 1982 z Jugoslávie do Sýrie

dále

-         Praha v roce 1988 cesta č. 135 s uhlím z Polska do NSR

B) z hlediska vzdálenosti  byly

a) nejdelší

-         Vítkovice I. v roce 1972 cesta č. 40 lodi z Jugoslávie v balastu (prázdná bez nákladu) do Indie a odtud zpět do Jugoslávie se železnou rudou, v důsledku uzavření Suezu tam i zpět okolo Afriky 24612 mil

b) nejkratší

-         Praha v roce 1985 na cestě č. 106 s uhlím z polského Swinouscie do norského Breviku 521 mil

Nejkratší

cestou vůbec byla cesta tankeru Ostrava v roce 1964 č. 33 v NSR z Brunsbütelu do Bremen v délce 63 mil a trvání 4 dnů s nákladem ropných produktů

Hranice výkonů v kumulaci

První loď byla uvedena do provozu v roce 1952, 5 lodí měla společnost v roce 1959, 10 již v roce 1961, 15 a rovněž 20 (nejvíce v jednom roce) v roce 1990.

První stovka cest byla dosažena v roce 1959, hranice pětiset cest v roce 1965, rok 1972 znamenal dovršení první tisícovky, rok 1982 druhé, 1990 třetí a 1998 čtvrté

První tisícovka dní exploatačního času byl dosažena v roce 1955, deset tisíc v roce 1961, padesáttisíc v roce 1973, statisíc v roce 1984, stopadesáttisíc v roce 1993.

U mimoexploatačního času bylo tempo zpočátku (díky opravám lodi Republika I.) rovněž rychlé a první tisícovka dní MEČ byla dosažena již v roce 1957, pětticíc zaznamenáno v roce 1975 a desetitisícové hranice již dosaženo nebylo.

Přepravené množství zaznamenalo první milion tun v roce 1959, pět milionů bylo dosaženo v roce 1966, deseti milionů v roce 1972, dvaceti 1980, třiceti 1986, čtyřiceti 1990, padesáti 1994 a šedesáti v posledním roce 1998.

Přeprava podle plátců je sledována až od roku 1959 (za období 1952-58 jsou pouze souhrné údaje); první milion tun, přepravený pro československé plátce byl dosažen v roce 1961, pátý v roce 1974 a desátý v roce 1980, dvacátý milion byl přepraven v roce 1990

Zatímco první milion ujetých mil byl dosažen v roce 1959, v roce 1967 už to bylo pět milionů, deset milionů bylo docíleno v roce 1976 a dvacet v roce 1990.

První miliarda příjmů za dopravné byla docílena v roce 1969, pátá v roce 1981, desátá 1990 a patnáctá 1995.

Prvních sto milionů zisku bylo dosaženo v roce 1964, půlmiliardy bylo zaznamenáno v roce 1971, první miliarda již v roce 1976, druhá 1987, třetí 1994 a čtvrtá 1997.

Díky odpisům činil přínos od počátku provozu prvních sto milionů v roce 1962, půlmiliardy v roce 1969, první miliarda 1973, druhá 1979, třetí 1985, čtvrtá 1991, pátá 1993, šestá 1995 a sedmá 1997.