Republika I.
Rozvoji obchodu s Dálným
východem stál v cestě nedostatek lodního prostoru a jeho
embargo ze strany západních zemí. Tehdejší Metrans navázal
spojení s panem Atychidisem, řeckým konzulem ve městě
Marseille,který mu pronajal loď Evanthia
pro náklad z Dálného východu
do Evropy. Během této cesty ji nabídl k prodeji.
v
provozu
|
|
|
|
rozměry
|
|
|
od
|
|
11.01.52
|
|
délka
|
m
|
130,2
|
do
|
|
13.07.62
|
|
šířka
|
m
|
16,9
|
roků
|
|
10,5
|
|
ponor
|
m
|
8,5
|
|
|
|
|
|
|
|
stavba
|
|
|
|
hlavní
stroj
|
|
|
rok
|
|
1920
|
|
druh
|
|
parní
stroj
|
místo
|
|
Sunderland
|
|
výrobce
|
|
|
země
|
|
V.Britanie
|
|
KS
|
HP
|
2428,0
|
druh
|
|
kus.
|
|
rychl.
|
míle/hod.
|
9,7
|
|
|
|
|
spotř.
|
tuny/den
|
31,0
|
parametry
|
|
|
|
|
|
|
tonáž
|
BRT
|
6539
|
|
poř.hodnota
|
|
|
nosnost
|
DWT
|
10510
|
|
PH
SC
|
mil.Kč
|
13,0
|
prostor
|
m3
|
13549
|
|
PH
VRCV
|
mil.Kč
|
38,9
|
Přestože šlo o staré plavidlo, byla nabídka přijata a po vyložení
plavidla v přístavu Gdynia byla loď dne 19.listopadu 1951
firmou Metrans převzata. Po vyřízení nutných formalit byla dne
11.ledna 1952 vztyčena československá státní vlajka a loď nazvána
symbolicky REPUBLIKA. A to je den
vzniku československé námořní plavby po druhé světové válce.
Loď byla postavena v roce 1920 v Anglii. Změnila řadu
majitelů i jmen. Její poslední majitel pan Achytides ji
provozoval pod jménem Evanthia pod panamskou vlajkou. Byla
vybavena parním strojem na uhlí (později přestavěné na mazut) ,
který ji dával průměrnou cestovní rychlost necelých 10
námořních.mil za hodinu. Loď byla zakoupena za relativně vysokou
cenu 10,2 mil.Kč, jejíž příčinou byl tehdejší naprostý nedostatek
lodního prostoru. Uváděná pořizovací hodnota 13 mil:Kč byla
stanovena při generální inventarizaci ZP v roce 1954.
Prvním velitelem byl kpt.Klos, střídaný kpt.Horčicem, loď
dosloužila pod velením kpt.Freye (mezitím lodi veleli i 2
sovětští a 1 čínský kapitán). Loď byla nasazena převážně
v dálně východní relaci, v roce 1956 uskutečnila první
cestu mimo DV relaci a to do kanadského Montrealu s nákladem
cementu a zpět pšenice. V roce 1961 byla nasazena do
kubánské relace, kde realizovala po 3 exportních a importních
cestách.
Maxima a minima
byla dosažena na těchto cestách:
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
jedn.
|
|
cesta
|
směr
|
od
|
|
do
|
odkud
|
kam
|
počet
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
čas
|
dní
|
nejvíce
|
25
|
out
|
9.6.1959
|
|
27.10.1959
|
Štětín
|
Whampoa
|
140
|
|
|
nejméně
|
10
|
R
|
27.5.1956
|
|
6.6.1956
|
Gdynia
|
Lulea
|
10
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vzdálenost
|
mil
|
nejvíce
|
16
|
in
|
14.1.1957
|
|
1.4.1957
|
Whampoa
|
Gdynia
|
14659
|
|
|
nejméně
|
13
|
R
|
17.8.1956
|
|
12.9.1956
|
Gdynia
|
Lulea
|
1404
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
přeprava
|
tun
|
nejvíce
|
17
|
out
|
19.5.1957
|
|
1.8.1957
|
Gdansk
|
Whampoa
|
10146
|
|
|
nejméně
|
33
|
out
|
8.3.1961
|
|
27.4.1961
|
Gdynia
|
Havana
|
4622
|
Nejdelší byla cesta 25 out ze Štětína do Whampoa v roce 1959
v trvání 140 dní (z toho EČ 132 a MEČ 8 dní),
z hlediska vzdálenosti však cesta 16 in z Whampoa do
Gdynie v roce 1957 v délce 14659 mil. Nejkratší byly
cesty v roce 1956
z Gdynie do Lulea a zpět, z hlediska času 10 R
v trvání 10 dnů, z hlediska vzdálenosti pak 13 R překonala 1404 mil. Nejvíce zboží na jedné cestě bylo přepraveno
v roce 1957 na cestě 17 out z Gdansku do Whampoa
v roce 1957 10146 tun, nejméně pak 4622 tun na cestě 33
out z Gdansku do Havany
v roce 1961.
|
provozní výsledky
|
|
tuno
|
finanční
výsledky
|
|
návratnost
|
odp.
|
rok
|
cest
|
EČ
|
MEČ
|
tuny
|
míle
|
míle
|
tržby
|
zisk
|
odpisy
|
přínos
|
%
|
roky
|
%
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1952
|
1
|
107
|
249
|
18
|
13
|
106
|
1,7
|
0,5
|
0,7
|
1,2
|
9,4
|
10,7
|
5,5
|
1953
|
0
|
0
|
365
|
0
|
0
|
0
|
0,0
|
0,0
|
0,7
|
0,7
|
5,5
|
18,2
|
5,5
|
1954
|
1
|
91
|
166
|
8
|
13
|
110
|
1,6
|
-0,1
|
0,7
|
0,6
|
4,4
|
22,6
|
5,5
|
1955
|
5
|
377
|
58
|
40
|
55
|
426
|
7,1
|
0,4
|
0,7
|
1,1
|
8,5
|
11,8
|
5,5
|
1956
|
8
|
321
|
0
|
95
|
46
|
376
|
7,0
|
1,6
|
0,7
|
2,3
|
18,0
|
5,5
|
5,5
|
1957
|
5
|
396
|
52
|
42
|
62
|
497
|
10,2
|
2,4
|
0,7
|
3,1
|
23,8
|
4,2
|
5,5
|
1958
|
3
|
258
|
79
|
32
|
33
|
252
|
5,6
|
2,2
|
0,7
|
2,9
|
22,4
|
4,5
|
5,5
|
1959
|
3
|
258
|
70
|
34
|
31
|
201
|
4,3
|
-1,0
|
0,7
|
-0,2
|
-1,8
|
*
|
5,5
|
1960
|
6
|
389
|
34
|
52
|
43
|
359
|
4,7
|
0,9
|
0,7
|
1,6
|
12,1
|
8,3
|
5,5
|
1961
|
6
|
333
|
19
|
45
|
38
|
250
|
8,6
|
3,0
|
0,7
|
3,7
|
28,3
|
3,5
|
5,5
|
1962
|
3
|
215
|
0
|
23
|
21
|
137
|
3,5
|
1,1
|
0,5
|
1,6
|
12,1
|
8,2
|
3,6
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
41
|
2745
|
1092
|
389
|
354
|
2713
|
54,3
|
10,9
|
7,6
|
18,5
|
13,0
|
7,7
|
5,3
|
Přes těžké začátky (po
první cestě tajfun a dva roky oprav 1952-1954 s náklady 21,6
mil.Kč), což bylo hlavní příčinou bezkonkurenčně nejvyššího
podílu mimoexploatačního času (28,5%) sloužila loď do roku 1962
k přepravě zboží i k výchově námořníků. S vyjímkou
roků 1954 a 1959 byla provozována se ziskem (s nejlepším
výsledkem v roce 1961 v kubánské relaci) a celkový přínos z provozu.(zisk a
odpisy) je vyšší než pořizovací cena.
Pro neekonomičnost
dalšího provozu byla 6.8.1962 prodána na šrot firmě Sidemar Terst
(Itálie) za 43 tis.Lstg. Po přepočtu na srovnatelné ceny VRCV
prodejní cena 3,5 mil.Kč nepokryla zůstatkovou hodnotu 29,8
mil.Kč, takže ztráta z prodeje činila 26,3 mil.Kč, čistý
přínos (přínos z provozu a ztráta z prodeje)činí 8,3
mil.Kč.
Další podrobnosti o lodi
jsou uvedeny v části 3.5.2.
|