Praha
Loď PRAHA je první loď
typu B 447/11, postavená loděnicí A.Warskiego ve Stětíně. Tato
loď
byla spuštěna na vodu
v únoru roku 1972 a převzata v době stavby za podmínky "as she
is", to znamená bez velkých připomínek ke stavbě, dokončena a do
provozu uvedena v polovině roku 1972. Lodě tohoto typu měly
být postaveny v sérii 20 ks především pro potřeby.PŽM (přepravu
exportního uhlí do Japonska a importní železné rudy z Indie, s
možností využití i v jiných relacích a pro přepravu jiných
hromadných substrátů, zejména obilí, rud, chemikálií apod.).
Novostavba byla desátá ze série tohoto t.ypu bulk carriéru,
vyráběného ve štětínské loděnici, z předchozích devíti byly čtyři
prodány do kapitalistických států a pět předáno polskému rejdaři
PŽM:
PRAHA byla dosud
největší loď, získaná ze socialistických loděnic (sedmá ze
štětínské loděnice A.Warskiego) z hlediska nosnosti, po lodi
Vítkovice byla druhou největší lodí floty i celkovou délkou a
ponorem.
v
provozu
|
|
|
|
rozměry
|
|
|
od
|
|
06.06.72
|
|
délka
|
m
|
198,5
|
provoz
|
|
05.04.94
|
|
šířka
|
m
|
24,4
|
roků
|
|
21,8
|
|
ponor
|
m
|
10,7
|
|
|
|
|
|
|
|
stavba
|
|
|
|
hlavní
stroj
|
|
|
rok
|
|
1972
|
|
druh
|
|
vznětový
|
místo
|
|
Štětín
|
|
výrobce
|
|
Sulzer
|
země
|
|
Polsko
|
|
KS
|
HP
|
11200,0
|
druh
|
|
hrom.
|
|
rychl.
|
míle/hod.
|
14,3
|
|
|
|
|
spotř.
|
tuny/den
|
36,5
|
parametry
|
|
|
|
|
|
|
tonáž
|
BRT
|
20318
|
|
poř.hodnota
|
|
|
nosnost
|
DWT
|
32357
|
|
PH
pův.
|
mil.Kč
|
113,8
|
prostor
|
m3
|
40816
|
|
PH
upr.
|
mil.Kč
|
92,9
|
V roce 1977 bylo
provedeno přecenění lodi (podle obecných pravidel pro přecenění
základních prostředků a hodnota lodi se snížila (což ovlivňuje
relativní ukazatele návratnosti v jednotlivých
letech).
Loď je poháněna
motorem polské výroby ze závodu H. Cegielskiego z Poznaně, který
je vyráběn v licenci známé švýcarské firmy SULZER a jako pohonnou
hmotu používá mazut. Motor má 7 válců, každý z nich o průměru 3/4
m a zdvihu válce 1,5 m, 1 válcová vložka váží asi 2 tuny. Hlavní
motor je umístěn na zádi a pohání mohutný lodní šroub o 4
lopatkách a průměru cca 5 m. Kromě hlavního motoru má loď 3
pomocné motory na pohon lodního zařízení a výrobu potřebné
elektrické enerqie v přístavu, každý z nich o výkonu 630 kVA.
Všechny ovládací prvky strojního zařízení jsou umístěny v
centrální klimatizované a odhlučněné místnosti.
Příď. lodi je
kapkovitého tvaru, která snižuje odpor tření vody a přidává tak
lodi proti konvenčnímu provedeni na rychlosti cca 1/2 uzle. Pro
zabezpečení při postoji v přístavu má loď 2 kotvy o váze `a 7
tun, každou s 300 m kotevního řetězu, které jsou ovládány
samostatným kotevním strojem.
Loď je vybavena
evaporátorem, který slouží pro výrobu užitkové vody odpařováním z
vody mořské a má výkon cca 12 tun denně. Zásoby paliva, potravin
a vody, které je možno umístit v skladištích a tancích, umožňují
lodi dojet bez zastávky na vzdálenost 12 - 16 tis. námořních mil,
tj. 22 - 30 tis.km.
Plná loď. pojme do
svých sedmi skladišť suroviny, které po souši přepraví 40 vlaků
po 40ti dvacetitunových vagonech. Vyložená loď. má hlavní palubu
13m a kapitánský můstek 50 m nad hladinou vody.
34 členů posádky je
ubytováno v pohodlných jednolůžkových klimatizovaných kabinách a
pro zpříjemnění života je loď vybavena potřebným společenským a
kulturním zařízením, umožňujíc!m využití volného času po těžké
službě, loď totiž stráví většinu času jízdou na moři (70 - 85% z
celého roku).
|
provozní výsledky
|
|
tuno
|
finanční výsledky
|
návratnost
|
odp.
|
rok
|
cest
|
EČ
|
MEČ
|
tuny
|
míle
|
míle
|
tržby
|
zisk
|
odpisy
|
přínos
|
%
|
roky
|
%
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1972
|
6
|
178
|
1
|
165
|
40
|
778
|
7,7
|
-0,9
|
4,4
|
3,6
|
3,2
|
31,7
|
3,9
|
1973
|
8
|
358
|
15
|
225
|
69
|
1319
|
23,6
|
2,2
|
9,8
|
11,9
|
10,5
|
9,5
|
8,6
|
1974
|
9
|
352
|
6
|
227
|
81
|
1662
|
26,4
|
7,6
|
9,0
|
16,6
|
14,6
|
6,8
|
7,9
|
1975
|
8
|
319
|
31
|
205
|
73
|
1381
|
22,2
|
0,2
|
8,5
|
8,8
|
7,7
|
13,0
|
7,5
|
1976
|
7
|
338
|
42
|
211
|
75
|
1320
|
32,1
|
-2,3
|
9,1
|
6,8
|
6,0
|
16,7
|
8,0
|
1977
|
7
|
376
|
19
|
206
|
75
|
1145
|
24,5
|
-4,5
|
7,0
|
2,6
|
2,8
|
36,0
|
7,6
|
1978
|
8
|
342
|
14
|
204
|
61
|
1115
|
27,4
|
3,9
|
7,0
|
10,9
|
11,8
|
8,5
|
7,6
|
1979
|
8
|
336
|
6
|
226
|
56
|
1285
|
31,7
|
8,1
|
5,6
|
13,7
|
14,7
|
6,8
|
6,0
|
1980
|
8
|
364
|
17
|
235
|
59
|
1140
|
47,7
|
17,6
|
5,4
|
23,1
|
24,9
|
4,0
|
5,9
|
1981
|
8
|
325
|
29
|
209
|
54
|
1176
|
49,7
|
16,2
|
4,8
|
21,0
|
22,6
|
4,4
|
5,2
|
1982
|
7
|
359
|
25
|
189
|
66
|
973
|
40,6
|
8,4
|
5,2
|
13,6
|
14,7
|
6,8
|
5,6
|
1983
|
8
|
361
|
1
|
234
|
67
|
1215
|
36,4
|
12,2
|
4,9
|
17,1
|
18,5
|
5,4
|
5,3
|
1984
|
9
|
334
|
33
|
276
|
63
|
1615
|
39,8
|
-3,0
|
5,0
|
2,0
|
2,2
|
*
|
5,4
|
1985
|
11
|
351
|
4
|
304
|
57
|
1495
|
39,2
|
4,6
|
4,9
|
9,5
|
10,2
|
9,8
|
5,2
|
1986
|
10
|
358
|
13
|
278
|
53
|
1077
|
38,3
|
-2,2
|
5,1
|
2,8
|
3,1
|
32,6
|
5,5
|
1987
|
9
|
377
|
0
|
265
|
42
|
771
|
45,4
|
13,3
|
4,6
|
18,0
|
19,3
|
5,2
|
5,0
|
1988
|
12
|
342
|
3
|
359
|
63
|
1035
|
50,2
|
24,8
|
0,0
|
24,9
|
26,8
|
3,7
|
0,0
|
1989
|
10
|
328
|
25
|
284
|
54
|
1039
|
54,8
|
19,5
|
0,8
|
20,3
|
21,8
|
4,6
|
0,8
|
1990
|
7
|
388
|
0
|
193
|
58
|
828
|
55,0
|
12,7
|
0,6
|
13,4
|
14,4
|
7,0
|
0,7
|
1991
|
7
|
367
|
12
|
187
|
62
|
1038
|
78,0
|
26,1
|
0,3
|
26,4
|
28,4
|
3,5
|
0,3
|
1992
|
8
|
325
|
21
|
217
|
56
|
996
|
40,3
|
6,4
|
0,1
|
6,4
|
6,9
|
14,4
|
0,1
|
1993
|
10
|
356
|
0
|
243
|
65
|
1430
|
45,9
|
20,7
|
0,0
|
20,7
|
22,3
|
4,5
|
0,0
|
1994
|
3
|
109
|
7
|
78
|
21
|
439
|
14,4
|
10,2
|
0,0
|
10,2
|
10,9
|
9,1
|
0,0
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
188
|
7643
|
324
|
5220
|
1370
|
26272
|
871,4
|
201,8
|
102,3
|
304,1
|
13,6
|
7,4
|
4,6
|
První cesta se
uskutečnila na účet cizího nájemce s nákladem sádrovce z Turf
Point (New Foundland-Kanada) do Savannah (USA), poté byla
provozována v různých relacích a s různým zbožím, na
československý i na cizí účet. Pro Československo přepravovala
především rudy z oblasti Jižní Ameriky a Indie, avšak též obili a
chemikálie ze Severní Ameriky, část exploatace byla pronajata na
cizí účet převážně v časovém nájmu.
Z hlediska
přepravených tun máme na bulkcarriery vyšší měřítka; první milión
tun přepravila lo v roce 1976 na cestě 37R s nákladem rudy z
Puerto Ordas do Bakaru, druhý milión tun pak dovršila v roce 1981
na exportní cesté č. 73 s chemikáliemi '. ze Stětína do Santosu,
třetí milion v roce 1985, čtvertý v roce 1988 a pátý
v roce 1993.
Půlmilióntou míli
překročila v roce 1979 na importni cestě č. 57 s rudou ze Santosu
do Štětína, milion pak v roce 1988.
Nejkratší cesta č. 55
se uskutečnila v roce 1979 za 10 dní s nákladem uhlí ze Stětína
do Antwerp. Nejdelší cesta - č. 53 v roce 1978 trvala 82 dní a
vedla z Limasolu přes Spojené státy, Panamský průplav do Osaky (s
nákladem šrotu) a byla současně první částí cesty kolem světa,
která skončila v následujícím roce ve Stětíně (náklad rudy z
Paradeepu).
Nejvíce zboží při
jedné cestě přepravila loď PRAHA v roce 1974,když na cestě č. 23
převezla 31 774 tun so.ji z Mobile do Kakogawy, nejméně pak na
cestě 10 out v roce 1973-15 659 tun rudy ze Smalkaldenu do
Burnside.
Za téměř 22 let
provozu v pěti ztrátová, v šeti letech roční úhrada
vyšší než dvacet procent. (větší výkyvy jsou ovlivněny především
konjunkturní situací na světovém námořním trhu. Pořizovací
hodnota se výsledky provozu uhradila třikrát.
|