Třinec
je třetí a poslední
lodí' ze série bulkcarrieru. dodaných z Polska v páté pětiletce.
Kontrakt na dodávku lodi typu B 447/III/ 23 (pořadové číslo lodi
v sérii) proběhl v Praze v červenci 1974 a kontrakt byl
podepsán 29. 7. Kýl lodi byl položen 27.11.1974, 27.1.1975
zahájil činnost stavební dozor, loď byla spuštěna na vodu 17.5. a
jízdní zkoušky proběhly 17.až 23.8.
v
provozu
|
|
|
|
rozměry
|
|
od
|
|
12.09.75
|
|
délka
|
m
|
199,1
|
provoz
|
|
22.09.98
|
|
šířka
|
m
|
24,5
|
roků
|
|
23,0
|
|
ponor
|
m
|
11,0
|
|
|
|
|
|
|
|
stavba
|
|
|
|
hlavní
stroj
|
|
|
rok
|
|
1975
|
|
druh
|
|
vznětový
|
místo
|
|
Štětín
|
|
výrobce
|
|
Sulzer
|
země
|
|
Polsko
|
|
KS
|
HP
|
12000,0
|
druh
|
|
hrom.
|
|
rychl.
|
míle/hod.
|
14,5
|
|
|
|
|
spotř.
|
tuny/den
|
39,0
|
parametry
|
|
|
|
|
|
|
|
BRT
|
20596
|
|
poř.hodnota
|
|
|
nosnost
|
DWT
|
33230
|
|
PH
SC
|
mil.Kč
|
|
prostor
|
m3
|
40723
|
|
PH
VRCV
|
mil.Kč
|
129,3
|
Loď Třinec je druhá
jednotka s vysokým stupněm automatizace a dálkového ovládání,
sesterská loď Bratislava a její neautomatizované předchůdkyně
Prahy. Podle zkušeností lodi BRATISLAVA došlo k některým změnám,
registrační a signalizační zařízení lodi je výrobek švédské firmy
Jengner, navigační zařízení včetně radiostanice bylo dodáno
standartní .jako na ostatní naše jednotky, stykače byly použity z
větší části od firmy ASEA nebo licenční výroby z PLR, což
vytvořilo předpoklady ke snížení poruchovosti zařízení dodaného
na předchozí loď. z PLR.
Přes problémy, které
se v době stavby vyskytly (zejména souběžná přednostní stavba
lodi pro přepravu plynu pro norského zákazníka) i organizační
potíže produkční štětínské loděnice A. Warskiego, byla loď jako
celek provedena v dobrém standartu s odstraněním řady nedostatků,
které byly na předchozích jednotkách. Příznivě se projevila i
činnost stavebního dozoru, který pusobil prakticky od počátku
stavby.
Stejné jako loď
Bratislava představuje loď Třinec jednotku, umožňující
šestnáctihodinový provoz strojovny bez obsluhy se stejnou úrovní
ubytování každého námořníka ve vlastní kabině a s bohatým
kulturně-rekreačním zázemím (tělocvična, sauna apod.). Vyšší
úroveň a spolehlivost automatiky se odráží v nižší poruchovosti i
nákladech na údržbu.
Její nosnost je
nejvyšší z těchto tří polských bulkcarrierů, čehož bylo dosaženo
změnou členění vodotěsných přepážek.
V roce 1977 bylo
provedeno přecenění lodi (podle obecných pravidel pro přecenění
základních prostředků a hodnota lodi se snížila (což ovlivňuje
relativní ukazatele návratnosti v jednotlivých
letech).
|
provozní výsledky
|
|
tuno
|
finanční výsledky
|
návratnost
|
odp.
|
|
rok
|
cest
|
EČ
|
MEČ
|
tuny
|
míle
|
míle
|
tržby
|
zisk
|
odpisy
|
přínos
|
%
|
roky
|
%
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
1975
|
3
|
103
|
2
|
97
|
31
|
501
|
25,7
|
13,4
|
3,7
|
17,1
|
10,4
|
9,6
|
2,2
|
1976
|
7
|
269
|
61
|
227
|
73
|
1018
|
64,8
|
26,2
|
13,2
|
39,4
|
23,9
|
4,2
|
8,0
|
1977
|
9
|
395
|
1
|
290
|
85
|
1374
|
58,0
|
21,8
|
10,1
|
31,8
|
24,6
|
4,1
|
7,8
|
1978
|
8
|
311
|
29
|
252
|
65
|
1143
|
39,7
|
8,6
|
10,1
|
18,7
|
14,4
|
6,9
|
7,8
|
1979
|
9
|
374
|
10
|
268
|
61
|
1424
|
34,9
|
5,7
|
10,6
|
16,3
|
12,6
|
7,9
|
8,2
|
1980
|
7
|
337
|
22
|
215
|
59
|
1273
|
46,4
|
14,0
|
10,3
|
24,3
|
18,8
|
5,3
|
7,9
|
1981
|
7
|
332
|
14
|
215
|
60
|
1061
|
51,3
|
9,8
|
9,6
|
19,5
|
15,0
|
6,6
|
7,5
|
1982
|
8
|
403
|
1
|
235
|
67
|
1286
|
48,5
|
16,2
|
10,4
|
26,6
|
20,5
|
4,9
|
8,0
|
1983
|
9
|
355
|
0
|
263
|
58
|
1063
|
32,9
|
-0,3
|
6,8
|
6,5
|
5,0
|
19,9
|
5,3
|
1984
|
10
|
359
|
9
|
291
|
51
|
952
|
41,5
|
7,6
|
7,1
|
14,7
|
11,3
|
8,8
|
5,5
|
1985
|
9
|
328
|
0
|
234
|
51
|
1562
|
39,7
|
5,6
|
6,3
|
11,9
|
9,2
|
10,9
|
4,9
|
1986
|
11
|
352
|
23
|
268
|
42
|
594
|
44,3
|
1,3
|
7,2
|
8,5
|
6,6
|
15,2
|
5,6
|
1987
|
9
|
376
|
2
|
266
|
45
|
679
|
38,5
|
11,8
|
7,3
|
19,1
|
14,7
|
6,8
|
5,6
|
1988
|
9
|
350
|
29
|
271
|
60
|
1011
|
46,5
|
6,6
|
7,3
|
13,9
|
10,8
|
9,3
|
5,6
|
1989
|
7
|
326
|
0
|
198
|
60
|
1199
|
57,9
|
21,3
|
6,3
|
27,6
|
21,4
|
4,7
|
4,9
|
1990
|
8
|
385
|
4
|
203
|
61
|
814
|
57,8
|
11,6
|
7,4
|
18,9
|
14,6
|
6,8
|
5,7
|
1991
|
9
|
327
|
24
|
257
|
59
|
1228
|
75,6
|
9,5
|
0,0
|
9,5
|
7,4
|
13,6
|
0,0
|
1992
|
8
|
379
|
0
|
197
|
56
|
1215
|
50,3
|
23,6
|
0,2
|
23,8
|
18,4
|
5,4
|
0,2
|
1993
|
9
|
327
|
28
|
209
|
51
|
1174
|
45,0
|
-10,0
|
0,0
|
-10,0
|
-7,8
|
*
|
0,0
|
1994
|
9
|
352
|
0
|
226
|
52
|
1136
|
53,2
|
19,2
|
0,0
|
19,2
|
14,9
|
6,7
|
0,0
|
1995
|
9
|
400
|
14
|
255
|
66
|
1862
|
52,0
|
11,7
|
0,0
|
11,7
|
9,0
|
11,1
|
0,0
|
1996
|
9
|
374
|
14
|
255
|
66
|
1862
|
52,0
|
11,7
|
0,0
|
11,7
|
9,0
|
11,1
|
0,0
|
1997
|
9
|
352
|
14
|
255
|
66
|
1862
|
52,0
|
11,7
|
0,0
|
11,7
|
9,0
|
11,1
|
0,0
|
1998
|
5
|
236
|
8
|
142
|
36
|
1034
|
28,9
|
6,5
|
0,0
|
6,5
|
5,0
|
19,9
|
0,0
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
197
|
8102
|
309
|
5590
|
1380
|
28327
|
1137
|
265,0
|
133,9
|
398,9
|
12,6
|
8,0
|
4,2
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Loď Třinec byla od
počátku provozu exploatována v relaci z Již.ní Ameriky (Brazilie
a Venezuela) v rámci tříletého kontraktu s Čechofrachtem za
dobrou sazbu při odvozech rud pro čs.hutnický průmysl. Protože se
jednalo pouze o jednosměrné vytížení nákladem o velké specifické
váze, byla ruda přepravována pouze ve čtyřech nákladových
prostorech a tři byly po celou dobu využívány pro rekreační
tělovýchovu (v jedné ládovně tenisový kurt, v druhé fotbalové
hřiště). Po splněn! tohoto kontraktu pak byl provoz lodi daleko
intenzivnější na čs. i cizí účet a řada exportních cest do Jižní
Ameriky byly využita k přepravám na cizí účet (uhlí, chemikálie,
obilí).
Byla služebně nejstarší
lodí celé floty , kde spolehlivě sloužila plných 23 roků, tekže
má i nejvyšší počet dní v provozu a druhé největší množství
přepravených tun (po Košicích I.)
První cesta se
uskutečnila v balastu do Brazilie a odtud s rudou do
jugoslávského přístavu Bakar.
Kromě dvou let vždy
zisková, nejlepší v letech 1976-7, 1982 a 1989, kdy
návratnost přesáhla dvacet procent.
První milibn tun byl
dovršen na exportní cestě č. 34 v roce 1979 z Hamburku a Antwerp
do Santosu s nákladem chemikálií, dvoumiliontá tuna v roce
1983, třetí milion v roce
1987, čtvrtý v roce 1991 a pátý v roce
1996.
Půlmiliontá míle byla
ujeta na cestě 58 R v roce 1982, kde loď přepravovala.. náklad
krmiv z Tampy do Chiby milion ujela v roce 1992, milion
dovršen v roce 1992.
Nejkratší cesta měla
číslo 31, byla realizována v roce 1979, kdy za 11 dní byla
přepravena ruda z Oxeloesundu do Dunkirku, nejdelší cestu
uskutečnila loď v roce 1982 s pořadovým číslem 55, kdy za 81 dní
byla realizována cesta s nákladem pšenice na trase Stětín - Three
Rivers s vykládkou na Kubě v přístavech Havana a
Santiago.
Nejvíce zboží na
jedné cestě bylo přepraveno na cestě C. 11 v roce 1977, kdy loď
převezla z Rio de Janeira do Bakaru 33 175 tun rudy, nejlehčí
náklad pak tvořilo 24 848 tun uhlí přepravených v roce 1980 na
cestě 42 out po trase Stětín, Sidny, Halifax do
Vittorie.
Po ekonomické stránce
patří loď TŘNEC k nejúspěšnějším v kategorii bulkcarrierů, když
za dobu provozu uhradila vyprodukovaným ziskem a odpisy
trojnásobek své pořizovací hodnoty. Zisk v měně kapitalistických
států je nejvyšší nejen v kategorii bulkcarrierů, ale v celé
flotě vůbec.
V roce 1996 byla
loď převedena dceřinné společnosti COS-Venus Malta
Po prodeji sloužila loď
jako plovoucí skladiště v Hamburku.
|